Tovaryšstvo Ježíšovo a město jako prostor řádové reprezentace

• Authors: Michal Šroněk

Title variants

EN

The Society of Jesus and the town as space for representation of the order

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Jezuitský řád uvedený do českých zemí v roce 1556 se stal jedním z nejvýznamnějších a také nejúspěšnějších aktérů katolické protireformace. I když byli jezuité aktivní i na venkově, hlavní pozice zaujímali zejména ve městech, která zakladatel řádu sv. Ignác z Loyoly pokládal za ideální misijní prostor, v němž může Tovaryšstvo ovlivňovat všechny společenské vrstvy, generace i národnostní skupiny. S tím souvisela snaha řádu budovat jezuitské koleje s chrámy a školami na exponovaných místech měst. V Praze jezuité založili první pražskou jezuitskou kolej, staroměstské Klementinum, na úpatí Karlova mostu, důležitého komunikačního spojení pražského souměstí. Malostranský profesní dům s kostelem sv. Mikuláše byl založen na centrálním náměstí Malé Strany a monumen- tální kopulí a zvonicí se stal výrazným prvkem pražského panoramatu. Třetí pražský dům Tovaryšstva Ježíšova s kostelem sv. Ignáce vznikl na Novém Městě a stal se dominantou dnešního Karlova náměstí. Jezuité využili polohy svých pražských řádových domů, a zejména průčelí kostelů k řádové reprezentaci. Programy jejich sochařské výzdoby zdůrazňovaly významné místo Krista Spasitele v religiozitě řádu. Opakovaně je tato myšlenka připomenuta motivem kříže, iniciálou IHS i postavou Krista. Také poukazovaly na učitelskou a misionářskou roli řádu, zastoupeného dvěma „sloupy“ — sv. Ignácem z Loyoly a sv. Františkem Xaverským — kteří rozvíjejí odkaz apoštolů a ve svém počínání jsou potvrzeni přítomností autority církevních otců. Pozoruhodné je, že na rozdíl od jezuitských kostelů v Mnichově a ve Vídni se ve výzdobě průčelí pražských jezuitských kostelů mnohem méně uplatňuje reprezentační zastoupení jejich panovnických nebo aristokratických zakladatelů a podporovatelů. Průčelí pražských kostelů Tovaryšstva Ježíšova svědčí tedy mimo jiné o mimořádném sebevědomí řádu a snad se dá s nadsázkou říct, že v nevysloveném, ale pro zasvěceného diváka dobře čitelném poselství hlásala nejen Ad maiorem Dei Gloriam, ale opovážlivé Ad maiorem Dei [et Societatis Jesu] Gloriam.

EN

The Jesuit Order, introduced to the Czech Lands in 1556, became one of the most important and also most successful participants in the Catholic Counter-reformation. Although the Jesuits were also active in rural areas, they took up their main positions chiefly in the towns and cities, which the founder of the Order, St Ignatius of Loyola, considered to be the ideal missionary field in which the Society could influence all social strata, generations and also ethnic groups. In Prague the Jesuits founded the first Prague Jesuit College, the Clementinum in the Old Town, at the foot of Charles Bridge, an important communication channel of the Towns of Prague. The Lesser Town professional house with the Church of St Nicholas was established on the central square of the Lesser Town and the monumental cupola and bell tower became a striking feature of the Prague panorama. The third Prague building of the Society of Jesus with the Church of St Ignatius was built in the New Town and became the dominant feature of what is today called Charles Square. The Jesuits took advantage of the positions of the Prague buildings of the Order and especially the facades of the churches for the presentation of the Order. The programmes of their sculptural decoration emphasised the important position of Christ the Redeemer in the religiousness of the Order. This idea is recalled repeatedly by the motif of the Cross, the initials IHS and also the figure of Christ. They also emphasised the teachings and missionary role of the Order, represented by the two ‘pillars’ — St Ignatius of Loyola and St Francis Xavier — who developed the heritage of the Apostles and are confirmed in their actions by the presence of the authority of the Church Fathers. It is remarkable that, in contrast to the Jesuit churches in Munich and Vienna, there is far less implementation of the representation of their royal or aristocratic founders and supporters in the decoration of the facades of the Jesuit churches in Prague. The facades of the Prague churches of the Society of Jesus testify therefore, among other things, to the extraordinary self-confidence of the Order and perhaps it might be said, with some exaggeration, that in their unexpressed, but for the the initiated viewer easily legible, message they declared not only Ad maiorem Dei Gloriam, but also the daring Ad maiorem Dei [et Societatis Jesu] Gloriam.

Keywords

CS

Tovaryšstvo Ježíšovo; město

EN

communion of Jesus; city

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2018
• Volume: 66
• Issue: 4
• Pages: 264-282
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Michal  Šroněk

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic