Dvořák’s Geistesgeschichte against Progress in Kulturgeschichte: a comparative perspective

• Authors: Fabio Tononi

Title variants

CS

Dvořákovy dějiny ducha na pozadí pokroku v kulturních dějinách: srovnávací perspektiva

• Languages of publication: EN

Abstracts

EN

This article investigates the conception of art history and culture of the Viennese art historian Max Dvořák (1874–1921), as well as his methodological approach to the study of images, comparing it with that of other philosophers and scholars, including Wilhelm Dilthey, Wassily Kandinsky, Edmund Husserl, Aby Warburg, and Walter Benjamin. Dvořák was affiliated to the so-called Vienna School of Art History, and conceived art history as the history of ideas or spirit (Geist). The spiritual in art is a major concern in Dvořák’s late works, an interest that he shared with other intellectuals of the time, including Dilthey, Kandinsky, and Husserl. The affinity between Dvořák, Warburg, and Benjamin is another theme that has not yet been fully developed. In this sense, the present study compares Warburg’s idea of the ‘Afterlife of Antiquity’ (Nachleben der Antike) in European culture and Benjamin’s conception of history as a source of redemption with Dvořák’s understanding of art history. As this study shows, their critiques of technological development converge in the idea that there is no progress in history but only catastrophes. By considering these themes, this essay sheds new light on the relevance of Dvořák’s contribution to the study of art and culture.

CS

Tento článek se zabývá pojetím dějin umění a kultury vídeňského historika umění Maxe Dvořáka (1874–1921) a jeho metodologickým přístupem ke zkoumání obrazů, který srovnává s koncepcemi dalších filozofů a badatelů, včetně Wilhelma Diltheye, Vasilije Kandinského, Edmunda Husserla, Abyho Warburga a Waltera Benjamina. Dvořák byl představitelem tzv. vídeňské školy dějin umění a dějiny umění chápal jako dějiny idejí či ducha (Geist). Duch v umění je hlavním tématem Dvořákových pozdních prací a tento zájem sdílel s dalšími intelektuály své doby, včetně Diltheye, Kandinského a Husserla. Spřízněnost Dvořáka s Warburgem a Benjaminem je dalším námětem, který dosud nebyl plně rozpracován. Studie v tomto smyslu srovnává Warburgovu ideu „přežívání antiky“ (Nachleben der Antike) v evropské kultuře a Benjaminovo pojetí dějin jako zdroje vykoupení s Dvořákovým chápáním dějin umění. Tato studie ukazuje, jak se jejich kritika technologického vývoje sbíhá v myšlence, že v dějinách neexistuje žádný pokrok, ale pouze katastrofy. Zohledněním těchto témat článek vrhá nové světlo na význam Dvořákova přínosu pro výzkum umění a kultury.

Keywords

EN

art; Max Dvořák

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2024
• Volume: 72
• Issue: 4
• Pages: 367-378
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Fabio Tononi

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic