K variantnosti Hlučné samoty

• Authors: Jakub Češka

Title variants

EN

The variability of Too Loud a Solitude

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

Tématem příspěvku je specifičnost variantnosti Hlučné samoty, především její druhé verze, nad níž vládnou v odborné literatuře rozpaky (bývá označována jako méně hrabalovská). Detailnější analýzou dílčích pasáží se snažím ukázat, v čem spočívá specifičnost každé z variant, jak se tyto varianty (zejména druhé od okolních) odlišují. Jako souhrnné označení specifičnosti druhé varianty volím legitimizační způsob vyprávění, který Hrabal pravděpodobně karikuje. K tomuto zjištění poukazuje důraz na sémantickou konkretizaci (pro Hrabala netypický), který je podvracen nejistotou vypravěče, dále jeho snaha po detailnější vykreslení nejenom reálné scény, ale také Haňťova nitra, důraz na podrobnější vylíčení nástupu normalizace. Haňťa druhé varianty je sentimentální, postrádá smysl pro humor a sebeironii. Bídu světa připisuje na účet nehumánních nebes. Tuto charakteristiku ilustruji na dvojím vztahu Haňti ke skatologické historce (karnevalové veselí první a třetí varianty stojí oproti metafyzice hovna varianty druhé), na odlišném pochopení strýčkovy smrti (zde vyčnívá existenciální poloha druhé varianty), v neposlední řadě na Haňťově představě obřího lisu, kterým by slisoval Německo.

EN

This study focuses on the prose work of Jiří Gruša Mimner aneb Hra o smrďocha (Atmar tin Kalpadotia) (Mimner or Play about a Stinker). It is based on an interpretation of an imaginary ''Calpadotia'' as a ''state of mind'', and attention is focused in particular on ''Calpadotian'', the fictitious language of the totalitarian society, and especially the steps whereby the gradual adoption of the rules of this language play a role in the disintegration of the protagonist's personality. The key to understanding the role of the fictitious language in the novella is found in the unusual way in which Calpadotian structures reality, both with its more subtle differentiation of individual concepts and in particular with its polysemy. This indicates how the usage of the same term for phenomena that Western readers do not consider to be associated helps to characterize Calpadotian society, which gradually assimilates the chief protagonist, as alien and incomprehensible to the point of absurdity. At the same time it works with the idea that such emphasis on the role of language opens up more general questions on its extraordinary nature. The study also compares polysemy in Calpadotian with polysemy in totalitarian Newspeaks and in natural languages, taking into account their literary usage. In polysemy and the association of the apparently inassociable the study seeks the source of the unease which the prose evokes, as well as the source of the paradox and the alienation which makes it a manifestation of artistic resistance to a dystopian society.

Keywords

CS

legitimizace; delegitimizace; variantnost; Bohumil Hrabal; Hlučná samota; holokaust; tematická analýza; Too Loud a Solitude

EN

legitimization; delegitimization; variability; Bohumil Hrabal; Hlučná samota; Holocaust; thematic analysis

Discipline

• PHILOLOGY_&_LINGUISTICS: PHILOLOGY & LINGUISTICS

• Publisher: Institute of Czech Literature, Czech Academy of Sciences
• Journal: Česká literatura (Czech Literature)
• Year: 2016
• Volume: 64
• Issue: 5
• Pages: 696-730
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Jakub Češka

• Československá psychologie, redakce, Psychologický ústav AV ČR, v.v.i., Politických vězňů 7, 110 00 Praha 1, Czech Republic