Transformation Babylon into Jerusalem : Chronology and dating of the architectural sculpture of the Church of Our Lady before Týn in the days of the Luxembourgs

• Authors: Jana Peroutková

Title variants

CS

Proměnit Babylón v Jeruzalém  : Chronologie a datace architektonické skulptury chrámu Matky Boží před Týnem v lucemburském období

• Languages of publication: EN

Abstracts

EN

The article focuses on the architectural sculpture of the Church of Our Lady before Týn in the Luxembourg period. It re-evaluates the surviving sculpture in terms of form and dating, using recent results from dendrochronological tests. It also addresses the chronology of the sculptures, the involvement of individual sculptors, and iconographic and iconological aspects of the historic monument. The sculptures on the north portal and the sedilia can be seen as a synthesis of contemporary European artistic approaches, illuminated by gains from the north Italian environment of the post-Pisano period and the new Franco-Flemish Realism. These experiences however are integrated into the foundations of Central European sculptural output as we know it from centres of Parléř’s operations. The nature and iconography of the work on the north portal date it to the political and intellectual environment of Prague in the 1360s / early 1370s. Its untypical iconography may be derived from the phenomenon of the ‘new piety’ and its closely associated reform-minded intellectual background. The aspect of form too, in the context of central European sculptural output, assigns these works to the turn of the 1360s and 1370s, although the vaulting of the portal was not reached until later. The northern sedile, which can be seen to have been inserted secondarily, was certainly a reaction to the ascent of the young King Wenceslas IV who moved to the immediate vicinity of the Týn Church soon after his father died. This is confirmed not only by the coat of arms with the imperial eagle in the floral border of his gown but also other iconography closely linked with early emblems of the Wenceslas period. We can assume the sedile belongs to the beginning of Wenceslas’s reign, the early 1380s. The date of the southern sedile can be deduced from the progress of building works, which would assign it to the early 1370s, like the work on the Treasury corbels. The architecture and reliefs of the portal, sedilia, corbels of the Treasury and small corbel of the north aisle were strikingly coloured in polychrome. This colourfulness can still be seen in some places, and could serve as a basis for a proposed colour reconstruction.

CS

Studie se zaměřuje na architektonickou skulpturu chrámu Matky Boží před Týnem v lucemburské době. Dochovaný soubor sochařských prací podrobuje znovu zhodnocení formální a datační roviny, čemuž přispívají i nové výsledky dendrochronologických expertiz, řeší chronologii sochařských prací, podíl jednotlivých sochařských osobností i ikonografická a ikonologická hlediska památky. Práce na severním portále a sedile můžeme vnímat jako syntézu dobově moderních evropských uměleckých přístupů. Je zde cítit hluboké poučení severoitalským popisánovským uměleckým prostředím i novým franko-flámským realismem. Tato zkušenost je ovšem vsazena do pevných základů středoevropské sochařské produkce, jak ji známe především z parléřovských center. Charakterem a ikonografií se práce na severním portále dají vročit do politického a duchovního prostředí pražského centra šedesátých a počátku sedmdesátých let 14. století. Netypickou ikonografii lze odvodit od fenoménu nové zbožnosti a s tím úzce spojeného reformačního myšlenkového rámce. V kontextu středoevropské sochařské produkce lze tyto práce po i formální stránce začlenit do přelomu šedesátých a sedmdesátých let 14. století. Avšak portál byl zaklenut až v některé z následujících stavebních etap. Severní sedile, které je viditelně druhotně vložené, je jistě reakcí na osobnost mladého krále Václava IV., jenž se brzy po smrti svého otce stěhuje do bezprostřední blízkosti Týnského chrámu. To potvrzuje nejen erb s císařskou orlicí v květinové borduře jeho šatu, ale i další ikonografie, která je úzce provázána s ranou václavskou emblematikou. Můžeme předpokládat, že sedile náleží do časného období Václavovy vlády, do raných osmdesátých let 14. století. Dataci jižního sedile je možné odvodit z postupu stavebních prací a vložit jej do první poloviny sedmdesátých let 14. století, stejně tak jako práce na konzolách pokladnice. Architektura i reliéfy portálu, sedilií, konzoly pokladnice i malá konzolka severní lodi byly výrazně barevně polychromovány, tato barevnost je na některých místech patrná do dnešních dob a může sloužit jako podklad k předpokládaným barevným rekonstrukcím.

Discipline

• ARTS_&_ARCHITECTURE: ARTS & ARCHITECTURE

• Publisher: Institute of Art History, Czech Academy of Sciences
• Journal: Umění (Art)
• Year: 2015
• Volume: LXIII
• Issue: 4
• Pages: 263-288
• Document type: ARTICLE

Contributors

author

Jana Peroutková

• Umění, redakce, Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i., Husova 4, 110 00 Praha 1, Czech Republic