Chrystianizacja i elity władzy Wielkich Moraw: wybrane aspekty

• Authors: Książek Anna J.

Title variants

EN

Christianisation and the elite of Great Moravia against the early medieval Central Europe

• Languages of publication: PL

Abstracts

EN

From the position of Christian rulers, faith expansion concerned not only individuals, but also entire communities. A decision appertaining to the choice of Rome or Constantinople as a place of importation of Christianity was both signifi cant and political. Following a number of failed attempts of Christian missions among the Slavic tribes, the ninth and eleventh century saw the emergence of the foundations of statehood along with a number of conversions acts of rulers and their milieux. The eighth century saw the development of stronghold centres on the Morava river (Mikulčice, Staré Město, Uherske Hradiste). The strongholds were rapidly remodelled in the late eighth/early ninth century, hence even prior to the Moravians putting in an appearance in Frankfurt in 822. At the time in the area of western Slovakia occurred the most aggressive expansion into the territory of the Avars located on the left bank of the Danube and new Moravian strongholds (Pobedim, Devin, Smolenice–Molpír) were erected east of the White Carpathians, at least as far as The Váh. These phenomena can be regarded as social upheavals within the political elite of the Moravians, centred on the Morava River, which resulted in the expansion into the territories in south-western Slovakia occupied by the Avars and the ensuing construction of new stronghold centres. That expansion presumably presaged the creation of a base against the Khaganate in Pannonia. The erection of the fi rst churches in the area on the initiative of the princes and nobles attests to the scale of the changes which occurred among the Moravians, having probably stemmed from very intensive, yet unmentioned in written sources, contacts between the tribal Moravian aristocracy and the Frank Counts from the borderland. It is reasonable to conjecture that there was not any organised mission, as evidenced by the ethnical diversity of the Moravian clergy emerging at the time. It consisted, apart from the Bavarians, also of the clergy from Italy and the Greeks of the Dalmatian cities.

Keywords

EN

Great Moravia; Middle Ages; Christianisation

• Publisher: Wydawnictwo Adam Marszałek
• Journal: Historia Slavorum Occidentis
• Year: 2014
• Issue: 2(7)
• Pages: 90-106

Contributors

author

Książek Anna J.

• Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystricy

References

• Antecessor vester Zuentibaldo duce impetrante, Wichingum consecravit episcopum et nequaquam in illum antiquum Patauiensem episcopatum eum transmisit, sed in quandam neophitam gentem, quam ipse dux bello domiut et ex paganis christianos esse patavit [w:] Magnae Moraviae fontes historici III. Diplomata, epistolae, textus historici varii, curaverunt D. Bartoňková, L. Havlík, J. Ludvíkovský, R. Večerka, Brno 1969.
• Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae I, wyd. R. Marsina, Bratislava 1971.
• Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, red. B. Bretholz, Monumenta Germaniae Historica Scrptores rerum germanicarum, nova series, t. 2, Berlin 1923.
• Galli Chronicon, wyd. A. Bielowski [w:] Monumenta Poloniae Historica, t. I, Lwów 1864.
• Kitábu l-a láki n-náfísati li-bni Rusta, [w:] Magnae Moraviae fontes historici III. Diplomata, epistolae, textus historici varii, curaverunt D. Bartoňková, L. Havlík, J. Ludvíkovský, R. Večerka, Brno 1969.
• Legenda minor S. Stephani regis, [w:] Scriptores rerum Hungaricarum, t. II, ed. E. Szentpétery, Budapest 1938.
• Nam divina gratia inspirante contemptis aliis seculi huius principibus beatum Petrum apostolici ordinis principem vicerimque illius habere patronum et in omnibus adiutorem ac defensorem pariter cum nobilibus viris fi delibus tuis et cum omni populo terrę tuę amore fi delissimo elegisti et usque ad fi nem sub ipsius et vicarii eius defensione colla summittens pio affectu cupis auxiliante Domino utpote fi lius devotissimus permanere – Dilecto fi lio Sfentopulcho glorioso comiti, [w:] Magnae Moraviae fontes historici III. Diplomata, epistolae, textus historici varii, curaverunt D. Bartoňková, L. Havlík, J. Ludvíkovský, R. Večerka, Brno 1969.
• Regesta imperii II. Band, 3. Abteilung, 2. Lieferung, nach J. F. Böhmer neubearbeitet von M. Uhlirz.
• Thietmari Merseburgensis episcopi Chronicon VIII 4, curavit W. Trillmich, Berlin 1960.
• Zwentibaldus dux cum principibus suis – Annales Fuldenses, ad a.884, [w:] Magnae Moraviae fontes historici I.
• Angenendt A., Das Frühmittelalter. Die abendländische Christenheit von 400 bis 900, Stuttgart–Berlin–Köln 1995.
• Angenendt A., The conversion of the Anglo-Saxons considered against the background of the early medieval mission, [w:] Mercati e mercanti nell´alto medioevo, L´area euroasiatica e l´area mediterranea, Spoleto 1993.
• Bílková L., Altmährische Terminologie in den zeitgenössischen lateinischen Quellen und ihre Bedeutung, Byzantinoslavica 28 (1967), s. 289–335.
• Bojná. Hospodárske a politycké centrum nitranskeho kniežatstva, red. K. Pieta, A. Ruttkay, M.Ruttkay, Nitra 2006.
• Boroń P., Wiece słowiańskie decyzja o przyjęciu chrześcijaństwa – możliwości poznawcze, [w:] Pohanstvo a kresťanstvo, red. R. Kožiak, J. Nemeš, Bratislava 2004.
• Brachmann H., Tribal Organizations in Central Europe in the 6th–10th Centuries A.D. Refl ections on the Ethnic and Political Development in the Second Half of the First Milennium, [w:] Origins of Central Europe, red. P. Urbańczyk, Warszawa 1997, s. 29–32.
• Charvát P., K otázce sukromného vlastnictví půdy na Velké Moravě, Archeologické rozhledy 39 (1987), s. 672–679.
• Cohen V.R., State origins: a reappraisal, [w:] The Early State, red. H. Claessen, P. Skalník, The Hague 1978.
• Dąbrowski J., Studia nad początkami państwa polskiego, Rocznik Krakowski 34 (1958), s. 10–12.
• Dostál B., Břeclav–Pohansko III. Čssně slovanské osídlení, Brno 1985.
• Dostál B., Břeclav–Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec, Brno 1975.
• Dostál B., Ein handwerkliches Areal des 9. Jh. in Břeclav–Pohansko (Mähren), [w:] Actes du XII-e Congrès international des sciences préhistoriques et protohistoriques. Bratislava 1–7 septembre 1991, vol. 4, red. J. Pavuj, Bratislava 1993, s. 220–225.
• Dostál B., K časně slovanskému osídlení Břeclavi–Pohanska, Prague 1982.
• Dostál B., K opevnění hradiska Břeclavi–Pohanska, Sborník prací fi lozofi cké fakulty brnenské university. Rada archeologicko-klasická 26–7 (1979), s. 73–93.
• Drozdová E., Břeclav–Pohansko VI. Slovanští obyvatelé velkomoravského hradiska Pohansko u Břeclavi, Brno 2005.
• Dümler E. Geschichte des Ostfrankischen Reiches II, Leipzig 1887.
• Dümler E., Über die südöstlichen Marken des Fränkischen Reiches unter den Karolingern (795–907), Archiv für Kunde österreichischer Geschichtaquelle” 10 (1853), s. 40–41.
• Earle T., Chiefdoms in archaeological and ethnological perspective, Annual Review of Anthropology 1991.
• Eggers M., Das Großmährische Reich Realität oder Fiktion? Eine Neuinterpretation der Quellen zur Geschichte des mittleren Donauraumes im 9. Jahrhundert, Stuttgart 1995.
• Gąssowski J., Cult and Authority in Central Europe, [w:] Origins of Central Europe, red. P. Urbańczyk, Warszawa 1997, s. 60–64
• Graus F., L‘Empire de Grande Moravie, sa situation dans l‘Europe de l‘epoque sa structure intérieure, [w:] F. Graus et al., Das Grossmährische Reich, Praha 1966, s. 172–195.
• Hochmanová-Vávrová V., Das Grossmährische Gräberfeld in Staré Město „Na Valách” – Die Grabungen in den Jahren 1957–1959, Časopis Moravskéo musea v Brně – vědy spoločenske 47 (1962), s. 257–270.
• Kalousek F., Břeclav–Pohansko I. Velkomoravské pohřebiště u kostela, Brno 1971.
• Kavánová B., Profantová N., Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela, Brno 2003.
• Klanica Z., Počatky slovanského osídlení našich zemí, Praha 1986.
• Košta J., Kollektion frühmittelterlicher Schwerter aus dem Großmährischen Zentrum in Mikulčice, [w:] Die frühmittelterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mittelaeuropas, ed. P. Kouřil, Spisy Archeologického ústavu AV ČR, Brno 25 (2005), s. 175–191.
• Kurnatowska Z., Początki Polski, Poznań 2002.
• Labuda G., Kraków biskupi przed rokiem 1000. Przyczynek do dyskusji nad dziejami misji metodiańskiej w Polsce, Studia Historyczne 27 (1984), z. 3, s. 371–412.
• Labuda G., Studia nad początkami państwa polskiego II, Poznań 1988.
• Lutovský M., Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezku, Praha 2001.
• Macháček J., Břeclav–Pohansko V. Sídlištní aglomerace v Lesní školce. Digitální katalog archeologických pramenů, Brno 2002.
• Macháček J., Doláková N., P. Dresler, P. Havlíček, Hladilová Š., Přichystal A., Roszková A., Smolíková L., Raně středově ké centrum na Pohansku u Břeclavi a jeho přírodní prostředí, Archeologické rozhledy 49 (2007), nr 2, s. 303–306.
• Macháček J., Pohansko bei Břeclav – ein bedeutendes Zetrum Großmährens, [w:] Velká Morava mezi Východem a Západem – Großmähren zwischen West und Ost, red. L. Galuška, P. Kourˇil, Z. Měřínský, Brno 2001.
• Macháček J., Pohansko bei Břeclav. Ein frühmittelaterliches Zentrum als sozialwirtschaftliches System, Bonn 2007.
• Macháček J., Pohansko u Břeclavi po roce 1990. Příspěvek ve čtyʼnřicátému výročí zahájení archeologických výzkumů, [w:] Konference Pohansko 1999. 40 let od zahájení výzkumu slovanského hradiska Břeclav–Pohansko, Břeclav–Pohansko 3.–4. 6 .1999, red. Z. Měřinský, Brno 2001, s. 9–19.
• Macháček J., Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely, Brno 2001.
• Marsina R., Cirkevná organizácia na Veľkej Morave, [w:] Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z medzinárodní vědecké konference Uherské Hradiště, Staré Město, 28.9–1.10.1999, red. L. Galuška, P. Kouřil, Z. Měřínsky, Spisy archeologického ústavu AV ČR Brno 17 (2001), s. 294–295.
• Michałowski R., Zjazd gnieźnieński. Religijne przesłanki powstania arcybiskupstwa gnieźnieńskiego, Wrocław 2005.
• Modzelewski K., Barbarzyńska Europa, Warszawa 2004.
• Múcska V., About the First Hungarian Bischops, [w:] East Central Europe at the Turn of the 1st and 2nd Millenie, red. V. Múcska, Acta historica posoniensia 2, Bratislava 2002.
• Múcska V., O prvých uchorských biskupstvách, Historický časopis 51 (2003), nr 1, s. 14–16.
• Neustupný E., Archeologie a historie, [w:] Archeologie nenalézaného. Sborník přátel, kolegů a žáků k životnímu jubilee Slavomila Vencla, red. E. Neustupný, Plzeň–Prague 2002.
• Pauliny J., Arabské správy o Slovanoch (9.–12. storočie), Bratislava 1999.
• Pohl W., Conceptions of ethnicity in earlu medieval studies, „Archaeologia Polona” 29 (1991), s. 34–39.
• Pohl W., Tradition, Ethnogenese und literarische Gestaltung:eine Zwischenbilanz, [w:] Ethnogenese und Überlieferung. Angewandte Methoden der Frühmittelalterforschung, red. K. Brenner, B. Merta, Wien–München 1994, s. 9–26.
• Polek K., Państwo Wielkomorawskie i jego sąsiedzi, Kraków 1994.
• Poulík J., Mikulčice sídlo a pevnost knížat velkomoravských, Praha 1975.
• Ratkoš P., Cenný prírastok k pramenom o Vel’kej Morave, Slovenská archivistika 11 (1976), nr 2, s. 178–179.
• Ratkoš P., Christianizácia Veľkej Moravy pred misjou Cyrila a Metoda, Historický časopis 19 (1971), č. 1, s. 77–78.
• Ruttkay A., Frühmittelaterliche gesellscgaftliche Eliten im Gebiet der Slowakei und ihre Sitze, [w:] Die frühmittelaterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mittelaeuropas, red. P. Kouřil, „Spisy archeologickéo ústavu AV ČR” 25 (2005), s. 225–254.
• Schulze-Dörrlamm M., Bestattungen in der Kirchen Grossmährens und Böhmens während des 9. bis 10. Jahrhunderts, Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuzeums Mainz 40 (1993), nr 2, s. 613–614.
• Simon M., Cywilizacja wczesnego chrześcijaństwa, Warszawa 1979.
• Sós Á.Cs., Die Slavische Bevölkerung Westungarns im 9. Jahrhundert, Münchner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte 22 (1973), s. 48–63.
• Štefan I., Great Moravia, Statehood and Archaeology. The ‘Decline and Fall’ of One Early Medieval Polity, Studien zur Archäologie Europas 14 (2011), s. 333-354.
• Steinhübel J., Veľkomoravské územie v severovýchodnym Zadunajsku, Bratislava 1995.
• Steinhübel, Štyri veľkomoravské biskupstvá, Slovanské štúdie 1 (1994), s. 21-39.
• Strzelczyk J., Zjazd gnieźnieński, Poznań 2000.
• Třeštík D., K poměru archeologie a historie, Archeologické rozhledy 53 (1999), s. 357–361.
• Třeštík D., Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935), Praha 1997.
• Třeštík D., Powstanie Wielkich Moraw. Morawianie, Czesi i Europa Środkowa w latach 791–871, Warszawa 2009.
• Třeštík D., Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871, Praha 2001.
• Třeštík, České kmeny. Historie a skutečnost jedné koncepce, Studia mediaevalia Pragensia 1 (1988), s. 138–140.
• Třeštík, Von Svatopluk zu Boleslav Chrobry. Entstehung Mitteleuropas aus der Kraft des Tatsächlichen und aus einer Idee, [w:] The Neighbours of Poland in the 10th Century, red. P. Urbańczyk, Warszawa 2000.
• Urbańczyk P., Władza i polityka we wczesnym średniowieczu, Wrocław 2000.
• Vignatiová J., Břeclav–Pohansko II. Slovanské osídlení jižního předhradí, Brno 1992.
• Vignatiová J., Zum Stand der Forschung des Burgwalls Břeclav–Pohansko, [w:] Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa. Mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Symposion Mikulčice, 5.–9. September 1994, red. Č. Staňa, L. Poláček, Brno 1996, s. 261–266.
• Von Padberg L.E., Odin oder Christus? Loyalitäts- und Orientierungskonfl ikte in der frühmittelalterlichen Christianisierungsepoche, Archiv für Kulturgeschichte 77 (1995), s. 249–278.
• Wenskus R., Stammesbildung und Verfassung. Das werden der frühmittelalterlichen gentes, Köln–Graz 1961.
• Wolfram H., Die Geburt Mitteleuropas. Geschichte Österreichs vor seiner Entstehung 278–907, Wien 1987.
• Wood I.N., Ethnicity and the Ethnogenesis of the Burgundians, [w:] Typen der Ethnogenese, unter besonderer Berücksichtigung der Bayern, t. I, red. H. Wolfram, W. Pohl, Wien 1990, s. 53–56.
• Wyszyński M., Chrzest Polski w świetle wytycznych misyjnych dla Słowian, Prawo Kanoniczne 9 (1996), nr 1–2, s. 3-49.
• Yoffee N., Myths of the Archaic State. Evolution of the Earliest Cities, States, and Civilisations, Cambridge 2005.