Annales Pegavienses et Bosovienses Monumenta Germaniae Historica. Scriptores XVI., Hannover 1859.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V, ed. J. Šebánek, S. Dušková, Praha 1974-1993.
Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, wyd. G. Friedrich, t. I, Praha 1904–1907.
Cosmae Pragensis Chronica Boemorum, Monumenta Germaniae Historica. Scriptores rerum Germianicarum in usum scholarum (nova series), t. II., ed. B. Bretholz, Berlin 1923.
Galli Anonymi Cronica et gesta ducum sive principumMPolonorum, Monumenta Poloniae Historica nova series, t. II, ed. K. Maleczyński, Kraków 1952.
Althoff G., Die Ottonen. Königsherrschaft ohne Staat, Stuttgart 2000.
Banaszkiewicz J., Dąbrówka „christianissima” i Mieszko poganin (Thietmar IV, 55–56. Gall I, 5–6), [w:] Nihil superfluum esse, red. J. Strzelczyk, J. Dobosz, Poznań 2000, s. 85-93.
Basaj M., Siatkowski J., Bohemizmy w języku polskim. Słownik, Warszawa 2006.
Benyszkiewicz K., W kręgu Bolesława Szczodrego i Władysława Hermanna, Wrocław 2010.
Černý P., Kodex vyšehradský, „korunovační charakter” jeho iluminované výzdoby a některé aspekty „politické teologie” 11. století, [w:] Královský Vyšehrad. 2. Sborník příspěvků ke křesťanskému miléniu a k posvěcení nových zvonů na kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla, red. P. Černý, Kostelní Vydří 2001, s. 32-56.
Charvát P., Boleslav II. Sjednotitel českého státu, Praha 2004.
D. Třeštík, Počátky Přemyslovců, Praha 1997.
Dalewski Z., Rytuał i polityka: opowieść Galla Anonima o konflikcie Bolesława Krzywoustego ze Zbigniewem, Warszawa 2005.
Dalewski Z., Zjazd w Merseburgu w 1135 roku, [w:] Ludzie, Kościoł, wierzenia. Studia z dziejów kultury i społeczeństwa Europy Środkowej (średniowiecze – wczesna epoka nowożytna), red. W. Iwańczak, Warszawa 2001, s. 429-443.
Dąbrówka A., Średniowiecze. Korzenie, Warszawa 2007.
Die Deutschen und ihr Mittelalter, red. G. Althoff, Darmstadt 1992.
Görich K., Ein Erzbistum in Prag oder in Gnesen?, Zeitschrift für Ostforschung 40 (1991), s. 10-27.
Hilsch P., Familiensinn und Politik bei den Přemysliden. Jaromir-Gebehard, Bischof von Prag und Kanzler des Königs, [w:] Papsttum, Kirche und Recht im Mittelalter, hg. K. Fuhrmann, Tübingen 1991, s. 215-231.
Jakobson R., Nejstarší české písně duchovní, Praha 1929.
Jasiński K., Rodowód pierwszych Piastów, Warszawa–Wrocław, b.d.
Kalhous D., Boleslav III.: kníže na konci časů?, [w:] Ad vitam et honorem, red. T. Borovský, L. Jan, M. Wihoda, Brno 2003, s. 221-229.
Kalhous D., Jaromír-Gebhard, pražský biskup a říšský kancléř (1038–1090). Několik poznámek k jeho životu, Mediaevalia Historica Bohemica 9 (2003), s. 27-45.
Kanovský M., Identita a etnicita, Studia Ethnologica XII, Acta Universitatis Carolinae 2004, s. 97-108.
Kantorowicz E.H., Die zwei Körper des Königs, München 1990.
Kantorowicz E.H., The King´s Two Bodies, Princeton 1957.
Kopal P., Neznámý známý rod. Pokus o genealogii Vršovců, Sborník archivních prací 51 (2001), s. 3-84.
Krzemieńska B., Konala se roku 1060 polská výprava na Hradec u Opavy?, Folia Historica Bohemica 2 (1980), s. 77-128.
Kubín P., Blahoslavený Hroznata, Praha 2000.
Labuda G., Kniężna Dobrawa i książę Mieszko jako rodzice Polski piastowskiej, [w:] Scriptura custos memoriae, red. D. Zydorek, Poznań 2001, s. 3-17
Labuda G., Święty Wojciech. Biskup – męczennik, patron Polski, Czech i Węgier, Wrocław 2004.
Matla-Kozłowska M., Baran-Kozłowski W., Gall i Kosmas o wydarzeniach końca lat 30. XI wieku w Polsce: wyprawa Brzetysława w wersji „polskiej” i „czeskiej”, [w:] Wielkopolska-Polska-Czechy. Studia z dziejów średniowiecza ofiarowane Profesorowi Bronisławowi Nowackiemu, red. J. Jaskulski, Z. Górczak, Poznań 2009, s. 33-46.
Matla-Kozłowska M., Państwo Piastów i Przemyślidów w schylku X wieku – walka o regnum ablatum, [w:] Pierwsze polsko-czeskie forum młodych mediewistów, red. J. Dobosz, J. Kujawiński, M. Matla-Kozłowska Poznań 2007, s. 17-36.
Merhautová A., Spunar P., Kodex vyšehradský, Praha 2006.
Měřínský Z., České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I.–II., Praha 2002–2006.
Novotný V., České dějiny I/1, Praha 1912.
Novotný V., České dějiny I/2, Praha 1913.
Pleszczyński A., „Fetyszyzm począków” w ideologii wladzy czeskiego średniowiecza. [w:] Origines mundi, gentium et civitatum, red. P. Wiszewski, S. Rosik, Wrocław 2001, s. 153-159.
Pleszczyński A., Bolesław Chrobry v Czechach. Realizacja idei Sklawinii czy zwykla ekspansja?, [w:] Polacy v Czechach. Czesi w Polsce X–XVIII wieku, red. H. Gmiterek, W. Iwańczak, Lublin 2004, s. 137-145.
Rajman J., K dějinám česko–polských vztahů ve středověku, Mediaevalia Historica Bohemica 2 (1992), s. 15-28.
Schulze H.K., Hegemoniales Kaisertum Ottonen und Salier, Berlin 1990.
Sikorski D.A., Najstarsza warstwa terminologii chrześcijańskiej w staropolszczyźnie – próba weryfikacji teorii o jej czeskiem pochodzeniu, [w:] Wielkopolska – Polska – Czechy. Studia z dziejów średniowiecza ofiarowane Profesorowi Bronisławowi Nowackiemu, red. Z. Górczak, J. Jaskulski, Poznań 2009, s. 347-370.
Sommer P., Začátky křesťanství v Čechách, Praha 2001.
Stróżyk P., Jeszcze o pobycie biskupa Wojciecha na ziemiach polskich w 997 roku, [w:] Scriptura custos memoriae, red. D. Zydorek, Poznań 2001, s. 493-502.
Strzelczyk J., Mieszko Pierwszy, Poznań 1992.
Suchánek D., Ohlasy a vlivy bojů o investituru v českém prostředí. Biskup Jaromír a problém biskupské a panovnické legitimity na konci 11. století, [w:] Kościół w monarchiach Przemyślidów i Piastów, red. J. Dobosz, Poznań 2009, s. 169-179.
Trawkowski S., Początki Kościoła w Polsce za panowania Mieszka I, [w:] Civitas Schinesghe. Mieszko I i początki państwa polskiego, red. J.M. Piskorski, Poznań–Gniezno 2004, s. 49-70.
Třeštík D., Kosmova kronika, Praha 1968.
Turek R., Počátky české vzdělanosti, Praha 1988.
Vaníček V., Interpretace vztahů mezi Piastovci a Přemyslovci v díle Galla Anonyma, Wincenty Kadłubka, a jejich širší historický kontext, [w:] Onus Athlanteum. Studia nad Kroniką biskupa Wincentego, red. A. Dąbrówka, W. Wojtowicz, Warszawa 2009, s. 110-146.
Vaníček V., Soběslav I., Praha–Litomyšl 2007.
Vaníček V., Spiritualizace étosu šlechty: miles Christianus, militia Dei (K strukturální typologii starých elit), [w:] Světci a jejich kult ve středověku, red. P. Kubín, Praha 2006, s. 83-107.
Vaníček V., Strukturální proměny české státnosti ve starším středověku, [w:] VII. sjezd českých historiků, Praha 24.–26. září 1993, Praha 1993, s. 127-151.
Vaníček V., Strukturální vývoj sociálních elit v českých zemích do roku 1310 (základní vývojové tendence, metodologické souvislosti), [w:] Genealogia – stan i perspektywy badań, Toruń 2003, s. 233-300.
Vaníček V., Vratislav II. (I.), Praha 2004.
Wieczorek Sz., Zwiefalten a Polska w pierwszej połowie XII w., Kwartalnik Historyczny 103 (1996), s. 23-55.
Wojciechowski T., Szkice historyczne XI wieku, Warszawa 1970.
Žemlička J., Poslední lov knížete Břetislava (k událostem ve Zbečně před Vánocemi roku 1100), [w:] Ad vitam et honorem : profesoru Jaroslavu Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám, Brno 2003, s. 231-246.
Žemlička J., Rod, rodina a příbuzenstvo Hroznaty Tepelského, Západočeský historický sborník 4 (1998), s. 5-39.
Zernack K., Polska a Niemcy i Cesarstwo w X wieku, [w:] Civitas Schinesghe Mieszko I i początki państwa polskiego, pod red. J. M. Piskorski, Poznań 2004, s. 27-34.