Znaménko rozlišovací a zdůrazňovací ve staročeských rukopisech

• Authors: KATEŘINA VOLEKOVÁ

Title variants

EN

Diacritical signs and signs of non-semantic accentuation in Old Czech manuscripts

• Languages of publication: PL

Abstracts

EN

The article discusses the application of the principles of diacritical orthography in writing Czech words in the Latin treatise Orthographia Bohemica which contains instructions on how digraphs in Czech written texts should be replaced by diacritical signs. While many scholars consider Master Jan Hus to be the author, the treatise was copied by Kříž z Telče (Crux of Telč), a teacher and a priest, by hand into his manuscript convolute at the end of the 1450s. However, Kříž failed to write down the exemplary Czech words exactly according to the instructions in the treatise. At first sight, the signs above the letters seem chaotic and inaccurate. In medieval writings, signs carried out two main functions: first, a sign only accentuated a particular character (sign of non-semantic accentuation) and distinguished it from other, formally similar graphemes (e.g. <ẏ> versus ). Secondly, a sign provided a character with a different meaning (a diacritical sign) and a glyph with a sign represented a phoneme different than a glyph without a sign (e.g. versus <ž>). An orthographic analysis of some Czech biblical manuscripts from both the first and the second half of the 15th century has revealed that scribes used these two systems of accentuation at the same time and combined them. That is why the c /t͡ s/ and č /t͡ ʃ/ consonants recorded in the Orthogpraphia Bohemica treatise as either or <ċ> or <č> graphemes cannot be considered a simple scribe’s mistake but rather, a reflection of a different scribal usage.

Keywords

PL

orthography; Old Czech; Orthographia Bohemica; the Bible; manuscript, signs; diacritical signs; signs of non-semantic accentuation

EN

orthography; Old Czech; Orthographia Bohemica; the Bible; manuscript, signs; diacritical signs; signs of non-semantic accentuation; orthography; Old Czech; Orthographia Bohemica; the Bible; manuscript, signs; diacritical signs; signs of non-semantic accentuation

• Publisher: Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
• Journal: Slavia Occidentalis
• Year: 2018
• Issue: 75/1
• Pages: 133-141

Dates

published

2019-12-15

Contributors

author

KATEŘINA VOLEKOVÁ

• Ústav pro jazyk český AV ČR

References

• Cejnar J., 1964, Nejstarší české veršované legendy. Soubor rukopisných zlomků, Praha.
• Daňhelka J., 1985, Směrnice pro vydávání starších českých textů, „Husitský Tábor“, roč. 8, s. 285–301.
• Eliáš J.O., 1971, Rukopisy českých biblí v našich knihovnách, disertační práce, Brno.Flajšhans V., 1891, Klasobraní po rukopisích. XXIX. Staročeský zlomek evangelia sv. Marka, „Listy filologické“, roč. 18, s. 92–97.
• Gaudek T., 2012, K provenienci a datování Bible boskovické, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska : sborník z 20. odborné konference Olomouc, 20. - 21. září 2011, ed. R. Krušinský, Olomouc, s. 219-228; online: <http://www.vkol.cz/data/soubory/import/konf20/21gaudek.pdf>.
• Gebauer J., 1878, Ku kvantitě ve staročeských Zlomcích Epických, „Listy filologické“, roč. 5, s. 219-227.
• Gebauer J., 1894, Historická mluvnice jazyka českého, Díl I. Hláskosloví, Praha.
• Hrbáčová J., Krušinský R., 2016, Chrám věd a múz: 450 let Vědecké knihovny v Olomouci, Olomouc. Kučera K., 1998, Vývoj účinnosti a složitosti českého pravopisu od konce 13. do konce 20. stol., „Slovo a slovesnost“, roč. 59, s. 178-199.
• Kyas V., 1962, Česká předloha staropolského žaltáře, Rozpravy Československé akademie věd. Řada společenských věd, roč. 72, sešit 1, Praha.
• Kyas V., 1971, První český překlad bible, Rozpravy Československé akademie věd. Řada společenských věd, roč. 81, sešit 1, Praha.
• Michálek M., Němec I., Spunar P., 1984, Jazykovědné a paleografické posouzení Husova autorství annaberského listu, „Listy filologické“, roč. 107, s. 111–117.
• Muzika F., 1958, Krásné písmo ve vývoji latinky, Díl 1., Praha.
• Orthographia Bohemica, ed. K. Voleková, Praha 2019.
• Pleskalová J., 1998, Tvoření nejstarších českých osobních jmen, Brno.
• Pleskalová, J., 2016a, Diakritický pravopis, in: Nový encyklopedický slovník češtiny, eds. P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová, Praha, s. 331–333; online: <https://www.czechency.org/>.
• Pleskalová, J., 2016b, Primitivní pravopis, in: Nový encyklopedický slovník češtiny, eds. P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová, Praha, s. 1414–1416; online: <https://www.czechency.org/>.
• Pleskalová J., P. Kosek, 2016, Spřežkový pravopis, in: Nový encyklopedický slovník češtiny, eds. P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová, Praha, s. 1746–1750; online: <https://www.czechency.org/>.
• SS 1968 – Staročeský slovník. Úvodní stati, soupis pramenů a zkratek, Praha 1968.
• Stejskal K., 1986, Rukopis Proroků rožmberských a některé otázky české bible, „Umění“, roč. 34, s. 74–79.
• Šlosar D., 2010, Diakritický pravopis, in: Dějiny českého pravopisu (do r. 1902): sborník příspěvků z mezinárodní konference Dějiny českého pravopisu (do r. 1902) 23.–25. září 2010, Brno, Česká republika, eds. M. Čornejová, L. Rychnovská, J. Zemanová, Brno, s. 200–205.
• Vidmanová A., 1982, Ke spisku Orthographia Bohemica, „Listy filologické“, roč. 105, s. 75–89.
• Vidmanová A., 1985, K vydávání latinských textů české provenience ze 14. a 15. století, „Husitský Tábor“, roč. 8, s. 271–283.

Identifiers

DOI

10.14746/so.2018.75.13