Kvantitativní klasifikace typů urbanistické struktury měst

• Authors: Kopp Lukáš

Title variants

EN

Quantitative Classification of Urban Structure Types

• Languages of publication: CS

Abstracts

CS

V prostředí územního plánování dochází k postupnému (re)etablování strukturálního pohledu na uspořádání měst. Jedním z primárních nástrojů strukturálního územního plánování je rozdělení území města na základě jeho převažujícího charakteru na menší, skladebné prostorové jednotky. Převažující kvalitativní přístupy s sebou však nesou řadu omezení, mj. v jejich reprodukovatelnosti, empirické objektivitě, ale také náročnosti z pohledu časových a institucionálních kapacit. Cílem příspěvku je na případové studii hl. m. Prahy předložit jeden z možných alternativních přístupů ke klasifikaci a prostorovému vymezení urbanistické struktury, který vychází z etablující se disciplíny kvantitativní urbánní morfologie. Tento přístup je zaměřen na zvýšení objektivity popisu urbanistické struktury měst, nevázaný na předem definované hranice nebo kategorie. Kategorie struktur jsou definovány statisticky pomocí měřitelných znaků základních strukturálních konceptů městské formy a následného zachycení vztahů mezi nimi. Představená metodika nabízí aplikaci zejména v rámci tvorby územně analytických podkladů jako empirický podklad či evaluační nástroj umožňující doplnění nebo revizi postupů založených na kvalitativním přístupu vymezování a charakterizování typů urbanistické struktury měst.

EN

The structural view of urban planning is gradually (re)establishing itself within the spatial planning environment. One of the primary tools of structural spatial planning is the division of a city's territory into smaller, constituent spatial units based on its predominant character. However, the prevailing qualitative approaches carry with them a number of limitations, including their reproducibility, and empirical objectivity, but also their demandingness in terms of time and institutional capacity. The aim of the paper is to use the case study of the capital city of Prague to present one of the possible alternative approaches to the classification and spatial definition of the urban structure, which stems from the currently establishing discipline of quantitative urban morphology. This approach is aimed at increasing the objectivity of the description of the urban structure of cities, not bound to predefined boundaries or categories. Categories of structures are defined statistically by using measurable features of the basic structural concepts of urban form and subsequent capturing of the relationships between them. The presented methodology offers an application especially in the framework of the creation of spatial analytical documents as an empirical basis or an evaluation tool, allowing for the supplementation or revision of procedures based on a qualitative approach to defining and characterizing types of urban structure of cities.

Keywords

CS

urbanistická struktura; města; typologie; metodika

EN

urban structure; cities; typology; methodology

• Publisher: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Ústav územního rozvoje
• Journal: Urbanismus a územní rozvoj
• Year: 2023
• Issue: 5
• Pages: 10-19

Contributors

author

Kopp Lukáš

• Faculty of Architecture, Czech Technical University in Prague

References

• ALEXANDER, CH. 1966. A city is not a tree. In: City. 1966, sv. 122, 1, str. 58–62.
• ARALDI, A. 2019. Retail Distribution and Urban Form. Street-based Models for the French Riviera. Nice: Université Côte d’Azur, 2019.
• BERGHAUSER PONT, M. et al. 2019. The spatial distribution and frequency of street, plot and building types across five European cities. In: Environment and Planning B: Urban Analytics and City Science. 2019, sv. 46, 7, str. 1226–1242.
• CONZEN, M. R. G. 1960. Alnwick, Northumberland: A Study in Town-Plan Analysis. In: Transactions and Papers (Institute of British Geographers). 1960, sv. 27, str. 3–122.
• DIBBLE, J. et al. 2017. On the origin of spaces: Morphometric foundations of urban form evolution. In: Environment and Planning B: Urban Analytics and City Science. 2017, sv. 46, 4.
• DVOŘÁK, M. 2021. Urbánní forma a fraktální uspořádání města. Praha: České vysoké učení technické v Praze. Fakulta architektury, 2021.
• FELICIOTTI, A. 2018. Resilience and urban design: a systems approach to the study of resilience in urban form: learning from the case of the Gorbals. Glasgow: University of Strathclyde, 2018.
• FLEISCHMANN, M. 2019. Momepy: Urban Morphology Measuring Toolkit. In: Journal of Open Source Software. 2019, sv. 4, 43, str. 1807.
• FLEISCHMANN, M. et al. 2021. Methodological foundation of a numerical taxonomy of urban form. In: Environment and Planning B: Urban Analytics and City Science. 2021, sv. 49, 4.
• FLEISCHMANN, M. et al. 2020. Morphological tessellation as a way of partitioning space: Improving consistency in urban morphology at the plot scale. In: Computers, Environment and Urban Systems. 2020, sv. 80.
• FLEISCHMANN, M., ROMICE, O. & PORTA, S. 2020. Measuring urban form: overcoming terminological inconsistencies for a quantitative and comprehensive morphologic analysis of cities. In: Environment and Planning B: Urban Analytics and City Science. 2020, sv. 48, str. 2133–2150.
• FUSCO, G. & ARALDI, A. 2019. From the street to the metropolitan region: pedestrian perspective in urban fabric analysis. In: Environment and Planning B: Urban Analytics and City Science. 2019, sv. 46, 7, str. 1243–1263.
• FUSCO, G. & ARALDI, A. 2017. The nine forms of the French Riviera: Classifying urban fabrics from the pedestrian perspective. In: 24th ISUF International Conference: City and territory in the Globalization Age. 2017.
• GIL, J. et al. 2012. On the Discovery of Urban Typologies: Data Mining the Multi-dimensional Character of Neighbourhoods. In: Urban Morphology. 2012, sv. 16, 1, str. 27–40.
• HAMAINA, R., LEDUC, T. & MOREAU, G. 2012. Towards Urban Fabrics Characterization Based on Buildings Footprints. In: GENSEL, J., DIDIER, J. & VANDENBROUCKE, D. Bridging the Geographic Information Sciences. Berlin: Springer, 2012, sv. 2, str. 327–346.
• INSTITUT PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE HL. M. PRAHY. 2020. Územně analytické podklady: 200 Město – fyzické vystavěné prostředí. Praha: IPR Praha, 2020.
• JACOBS, J. 1961. The Death and Life of Great American Cities. New York: Random House, 1961.
• JEHLÍK, J. et al. 2019. Metodika komplexní identifikace a ochrany atributů hodnot historických měst a jejich veřejných prostorů pro záchranu a zachování jejich autenticity. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2019.
• KROPF, K. 2018. The Handbook of Urban Morphology. New Jersey: Wiley, 2018. ISBN 9781118747698.
• MOUDON, A. V. 1997. Urban Morphology as an emerging interdisciplinary field. In: Urban Morphology. 1997, sv. 1, 1, str. 3–10.
• ROZMANOVÁ, N. & POKORNÁ, Z. 2017. Charakter a struktura zástavby venkovských sídel v územních plánech. Brno: Ústav územního rozvoje, 2017. ISBN 978-80-87318-62-1.
• ROZMANOVÁ, N. et al. 2022. Charakter a struktura městských sídel v územních plánech. Brno: Ústav územního plánování, 2022. ISBN 978-80- 7663-029-1.
• VEVERKA, M. 2013. Evoluce svým vlastním tvůrcem: Od velkého třesku ke globální civilizaci. Praha: Prostor, 2013. ISBN: 978-80-7260-276-6.
• Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27. 10. 2023].
• WHITEHAND, J. 2001. British urban morphology: the Conzenian tradition. In: Urban Morphology. 2001, sv. 5, 2, str. 103–109.
• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27. 10. 2023].
• Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27. 10. 2023].