Morfologická forma a její význam

• Authors: Milan Hrdlička

Title variants

EN

Morphological form and its meaning

Abstracts

EN

When language units are analysed the relation between the form and meaning is investigated. Looking at quality of the relation, linguists study if, and possibly also how, the semantic component is reflected in the formal realization. The relation between the form and meaning is arbitrary and conventional. Focusing on the quantitative aspect of relation between form and meaning, the ratio of a form to the number of its meanings is studied. One form may have several meanings. Some forms have the same or similar meaning, however they usually differ in frequency of use, style or there is a subtle semantic variation. There are two approaches: semasiological (which is predominant in description of Czech for foreigners) and onomasiological which offers new possibilities for the description of Czech grammar system.

CS

Při rozboru jazykových jednotek se sleduje vztah mezi formou a mezi obsahem. Pokud jde o kvalitu daného vztahu, lingvisté zkoumají, zda, event. jakým způsobem se významová složka promítá do své formální realizace. Vztah mezi formou a významem je arbitrární a konvenční. Pokud jde o kvantitativní stránku vztahu forma – význam, sleduje se poměr mezi formou a počtem významových jednotek. Určitá forma může vyjadřovat více významů. Některé formy mají stejný nebo podobný význam, často se však liší frekvencí, stylem, významovými nuancemi. Popisuje se rozdíl mezi přístupem sémaziologickým (ten v popisu češtiny pro cizince dominuje) a onomaziologickým, který nabízí nové možnosti popisu mluvnického systému češtiny.

Keywords

CS

forma; gramatika; lingvodidaktika; onomaziologie; sémaziologie; učebnice češtiny pro cizince; význam

EN

form; grammar; linguodidactics; onomasiology; semasiology; Czech language textbooks for foreigners; meaning

• Publisher: Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu
• Journal: Bohemistyka
• Year: 2019
• Issue: 4
• Pages: 475-483

Dates

published

2019

Contributors

author

Milan Hrdlička

• Univerzita Karlova

References

• Čermák F., 2004, Jazyk a jazykověda, Praha: Karolinum.
• Černý J., 1998, Úvod do studia jazyka, Olomouc: Rubiko.
• Dolník J., 1993, Gramatika slovenčiny pre vyučovanie cudzincov. In: J. Mlacek (ed.), Studia Academica Slovaca, Bratislava: Stimul, s. 62–70.
• Dolník J., 2009, Všeobecná jazykoveda. Opis a vysvetlovanie jazyka, Bratislava: Veda.
• Erhart A., 1984, Základy jazykovědy, Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
• Hausenblas K., Kuchař J. a kol., 1974, Čeština za školou, Praha: Orbis.
• Hrbáček J., 1999, Úvod do studia jazyka, Praha: FF UK.
• Hrdlička M., 2008, K otázce výkladu „neparalelních“ gramatických kategorií a jevů. In: J. Hasil (ed.), Čeština jako jazyk cizí V. Materiály z V. Mezinárodního sympozia o češtině jako cizím jazyku, Praha: FF UK, Euroslavica, s. 63–69.
• Hrdlička M., 2009, Gramatika a výuka češtiny jako cizího jazyka. K prezentaci české gramatiky v učebnicích češtiny pro cizince, Praha: Karolinum.
• Hrdlička M., 2014, K prezentaci české deklinace jinojazyčným mluvčím, „Studie z aplikované lingvistiky” 5, č. 2, s. 98–115.
• Mathesius V., 1932, O požadavku stability ve spisovném jazyce. In: B. Mathesius, M. Weingart (eds.), Spisovná čeština a jazyková kultura, Praha: Melantrich, s. 14–31.
• Skalička Vl., 1960, Vývoj jazyka, Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Identifiers

DOI

10.14746/bo.2019.4.3

Biblioteka Nauki

908902