Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: Československý rozhlas

Sort By:

Limit search:

Průhledy do měnících se nálad společnosti: Československý rozhlas a jeho posluchači v letech 1948-1989

100%

Tůma O.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

2022

vol. 29

issue 1

130-146

a2_In his final assessment, the author concludes that the listeners' letters in the form in which they survived do not provide a complete picture of public opinion in the previous regime, but rather a focused view of certain topics. In the long term, however, the letters do illustrate the changing mood of society, although rather indirectly and in cryptic terms.

Studie se souhrnně zaobírá agendou dopisů, které Československému rozhlasu zasílali jeho posluchači v době komunistického režimu. Autor nejprve charakterizuje tento typ pramene a konstatuje, že jeho výpovědní hodnota je devalvována tím, že dopisy se nedochovaly a byly reprodukovány jen ve vybraných ukázkách, většinou pak o nich referovaly – s různou mírou spolehlivosti – přehledové zprávy za určité období. V celém čtyřicetiletém období autor z hlediska tématu rozlišuje a přibližuje čtyři etapy. Od února 1948 zhruba do poloviny padesátých let převládala v rozhlasovém vysílání propagandistická rétorika a v jejím duchu se většinou nesly i zaznamenané posluchačské dopisy, přestože nechyběly ani velmi kritické reakce. Poté lze do druhé poloviny šedesátých let sledovat liberalizační tendence, pestřejší programovou nabídku a otevírání společensky naléhavých témat, na což reagovaly i došlé dopisy. V krátkém, ale výjimečném období pražského jara 1968 i prvních dnech po srpnové okupaci sehrál rozhlas spolu s dalšími médii prvořadou roli a těšil se velké podpoře posluchačů, kteří poté do začátku sedmdesátých let s klesající intenzitou dávali ve svých ohlasech najevo nesouhlas s potlačováním reforem i státní suverenity. V období normalizace až do listopadu 1989 se rozhlas obratnějším způsobem vrátil k dřívější úloze „hlásné trouby“ režimu a zdá se, že velká část společnosti přestala vidět smysl v komunikaci s ním anebo ho přímo ignorovala. Tehdejší interní analýzy posluchačských dopisů jsou ovšem velmi formální a téměř přehlížejí kritické hlasy, a to i v tak vypjatých momentech, jako byly masové politické protesty na konci osmdesátých let. V závěrečném hodnocení autor shrnuje, že dopisy posluchačů rozhlasu z dochovaných materiálů neposkytují celistvý obraz o názorech veřejnosti v minulém režimu, ale spíše zaostřený pohled na určitá témata. V dlouhodobé perspektivě ovšem tyto ohlasy měnící se nálady ve společnosti ilustrují, i když někdy jen nepřímo a zašifrovaně.

Music history and ethnicity from Prague to Indiana : Paul Nettl and german nationalism

88%

Nedbal M., Vomáčka I.

Hudební věda (Musicology)

2019

vol. 56

issue 4

386-416

The examination shows that despite, or perhaps because of, his Bohemian and Jewish roots, Nettl exhibited a life-long commitment to the doctrine of German cultural superiority, that this ideology was in fact compatible with his commitment to multiculturalism, and that his attitudes to specifically Czech culture fluctuated, depending on the political situation in Central Europe, between a rejection and a hesitant acknowledgment. Some of these fluctuating attitudes were also connected to Nettl’s Jewishness and other elements that made him a life-long outsider—as a German in pre-WWII Czechoslovakia, a Jew in the German-Bohemian community, and a Central European emigrant in America. This article argues that within the social and political upheavals affecting Nettl and his family, the ideology of German cultural superiority represented a stabilizing element and an absolute, unquestionable value. The article also includes an annotated edition of a previously unpublished memoir by Nettl. The memoir was written in Indiana in the late 1940s and contains a number of previously unknown details not only about Nettl’s biography, but also about the history of Central European musicology and the cultural life of Prague’s German community before WWII.

Některé z těchto proměnlivých postojů souvisely i s Nettlovým židovským původem i s dalšími faktory, jež z něho činily celoživotního outsidera, jakožto Němce žijícího v předválečném Československu, Žida v německojazyčném českém prostředí, a středoevropského emigranta v Americe. Autor článku v této souvislosti dospívá k závěru, že v kontextu společenských a politických zvratů zasahujících do Nettlova života i života jeho rodiny představovalo ideové východisko hlásající německou kulturní nadřazenost stabilizující prvek a zároveň i jakousi absolutní, nezpochybnitelnou hodnotu. Součástí článku je i anotovaná edice Nettlových dosud nepublikovaných pamětí. Sepsal je koncem 40. let 20. století v Indianě a obsahují řadu dříve neznámých podrobných údajů týkajících se nejen Nettlova životopisu, ale i dějin středoevropské muzikologie a kulturního života pražské německojazyčné komunity před druhou světovou válkou.

Refine search results

1 Hudební věda (Musicology)

1 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Nedbal M.

1 Tůma O.

1 Vomáčka I.

1 2022

1 2019

Search results

Průhledy do měnících se nálad společnosti: Československý rozhlas a jeho posluchači v letech 1948-1989

Music history and ethnicity from Prague to Indiana : Paul Nettl and german nationalism