Search results

1

Kdy a jak se Nejedlý rozešel s Gollovou školou

100%

Havelka M.

Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)

|

2010

|

vol. 7

|

issue 1

113-123

EN

This study distinguishes four stages in the development of Nejedlý’s historical work: positivist student, philosophizing historian, left-wing „realist“ and „awakener“ of a „socialist“ nation. It highlights a detailed analysis of Nejedlý’s arguments typifying the transition from the second to the third stage, which is characterized in this paper as a departure from the scientific principles of the „Goll school“. Th is period is typified by Nejedlý’s paper On the Meaning of Czech History (1913) and The End of Liberalism in Historiography (1921), in which Nejedlý bases himself both on Masaryk’s criticism and on his own interpretation of socialist ideas and liberalism. For his rejection of „Goll’s historiography“ and his objectivistic maxims, he devises the term „historical liberalism“, which he believes is supposedly based on the superficial „liberalism“ of historical knowledge. However, it turns out that neither in the third nor the fourth stage of his intellectual development was Nejedlý a Marxist as the term was understood at that time, but rather a belated socialist-oriented national „awakener“.

CS

Studie rozlišuje čtyři období ve vývoji Nejedlého historické práce: pozitivistického studenta, filosofujícího historika, levicového „realistu” a „buditele” „socialistického” národa. Podrobným rozborem zdůrazňuje proměnu Nejedlého argumentace v přechodu mezi druhým a třetím obdobím, což je v příspěvku popsáno jako rozchod s vědeckými principy „Gollovy školy”. Toto období je vymezeno Nejedlého pracemi Spor o smysl českých dějin (1913) a Konec liberalismu v dějepisectví (1921), v nichž se Nejedlý opíral o masarykovskou kritiku a svou vlastní interpretaci socialistických myšlenek a liberalismu. K odmítnutí „Gollova dějepisectví” a jeho objektivistických maxim používal termín „historický liberalismus”, který se podle něj zakládá na povrchním „liberalismu” historického vědění. Ukazuje se nicméně, že Nejedlý nebyl ani ve třetím, ani ve čtvrtém období marxistou v tom smyslu, jak byl termín v jeho době chápán, ale spíše pozdním socialisticky orientovaným národním „buditelem”.

2

Stresory ve škole z pohledu učitelů a jejich souvislosti s individuálními charakteristikami a vyhořením

63%

Vorlíček R., Kollerová L., Janošová P., Jungwirthová R.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2022

|

vol. 66

|

issue 1

1-16

EN

Objectives. Teaching is a stressful job, but it is not clear what stressors teachers perceive at school and how these perceptions are associated with teacher characteristics and burnout.Sample and setting. The data were collected from 594 teachers of 6th to 9th grades from 118 schools. In an online survey, participants an-swered an open-ended question about what they perceive as the most important problems at school, and they filled a burnout scale.Questions and hypotheses. The study described types of stressors that teachers perceive. Then, it verified whether stressors and their number reported by teachers associate with gender, so-cio-economic status (SES), teaching experience, and burnout.Analyses. A mixed design was used. Stressors were identified using thematic analysis and re-lationships were verified using statistical tests.Results. The stressors found were as follows: problematic relationships with student,s parents (31%), student inappropriate behaviors (29%), non-functioning policies (27%), student lack of motivation (23%), underappreciation of educa-tion (22%), administrative overload (22%), im-proper parenting (17%), poorly handled inclu-sion (13%), and unfavorable collegial climate (8%). On average, teachers mentioned two stressors. Women more often reported student inappropriate behaviors. SES proved no signifi-cant effects. More experienced teachers less of-ten mentioned student inappropriate behaviors and unfavorable collegial climate and reported a lower number of stressors. Teachers with higher level of burnout more often complained about problematic relationships with parents and re-ported a higher number of stressors.Limitations. Although the generalizability of the results may be limited to 6th to 9th grade teachers in the Czech Republic, the study brings novel insights into the demands of teaching.

CS

Cíle. Učitelství je považováno za stresující po-volání, ale dosud nebylo zkoumáno, jak stresory ve školách vnímají samotní učitelé a zda souvisí s jejich individuálními charakteristikami a vy-hořením.Soubor a metody. Výzkumu se zúčastnilo 594 učitelů 6.–9. ročníků ze 118 škol. Účastníci v online dotazníku odpověděli na otevřenou otázku, co považují za nejdůležitější problémy, se kterými se ve škole potýkají, a vyplnili škálu měřící vyhoření.Otázky a hypotézy. Výzkum zachytil, jaké typy stresorů ve škole učitelé vnímají. Poté ověřoval, zda jednotlivé stresory a jejich počet souvisí s pohlavím, socioekonomickým statusem, dél-kou praxe a vyhořením učitele.Analýzy. Použitý byl smíšený výzkumný design. Stresory byly identifikovány tematickou analý-zou a souvislosti mezi proměnnými byly ověřo-vány pomocí statistických testů.Výsledky. Učitelé považují za stresory ve škole tyto oblasti: problematické vztahy s rodiči žáků (31 %), nevhodné chování žáků (29 %), ne-funkční koncepce (27 %), nemotivovanost žáků (23 %), nedoceněnost školství (22 %), zahlcení administrativou (22 %), špatnou rodičovskou výchovu (17 %), nezvládnutou inkluzi (13 %) a nekolegiální klima (8 %). Ve svých odpově-dích zmiňovali průměrně dvě oblasti. Ženy si častěji než muži stěžovaly na nevhodné chování žáků. Socioekonomický status s vnímáním stre-sorů nesouvisel. Učitelé s delší praxí si méně často stěžovali na nevhodné chování žáků a ne-kolegiální klima a uváděli menší počet stresorů. Učitelé s vyšší mírou vyhoření uváděli častěji problematické vztahy s rodiči a vyšší počet stre-sorů.Limity. Přestože může být zobecnitelnost vý-sledků studie omezena na populaci učitelů 6.– 9. ročníků v ČR, výzkum přináší nové vhledy do nároků učitelské profese.

3

Intenzivní rodičovství a jeho souvislost s kvalitou strategické pomoci (scaffolding) matky při společné hře s dítětem předškolního věku

63%

Woznicová A., Hlavová R., Daňsová P., Lacinová L.

E-psychologie (E-psychology)

|

2019

|

vol. 13

|

issue 3

25-41

EN

The purpose of this study was to find out and verify relationships between the amount of organized activities (OAs) of children in preschool age, mother’s trust in organismic development and maternal scaffolding quality during mother-child play. Thirty-four pairs of mothers and their children aged 52-83 months participated in this study. The data was collected through a questionnaire and by observation of the game. Results revealed that higher educated mothers and mothers with higher trust in organismic development showed less poor-quality scaffolding during play in comparison to mothers without higher education and to mothers with lower trust in organismic development. Although higher educated mothers can excessively structure their children’s leisure time through OAs, there did not appear any effect of this on the autonomy support during the play and therefore on the scaffolding quality. This study brings a new view to issues of intensive parenting and the excessive structuring of children’s time.

CS

Cílem práce bylo prozkoumat vztahy mezi mírou organizovaných aktivit dětí v předškolním věku, přesvědčením matky o přirozeném vývoji a kvalitou strategické pomoci (scaffolding) během společné hry s dítětem. Výzkumu se zúčastnilo 34 dvojic matek se svými dětmi ve věku od 52 do 83 měsíců (z toho 14 matek s vysokoškolským vzděláním). Data byla získána pozorováním společné hry se stavebnicí a pomocí dotazníků zjišťujících postoj matky k vývoji dítěte a míru organizovaných aktivit dětí. Bylo zjištěno, že u vysokoškolsky vzdělaných matek a matek s vyšším přesvědčením o přirozeném vývoji se objevuje méně nekvalitního scaffoldingu oproti matkám bez vysokoškolského vzdělání a s nižším přesvědčením o přirozeném vývoji. Ačkoli do organizovaných aktivit mimo mateřskou školu zapisují své děti více matky s VŠ vzděláním, docházka do těchto aktivit v rámci mateřské školy se u dětí matek s různým vzděláním neliší. Přestože matky s vysokoškolským vzděláním mohou nadměrně strukturovat volný čas dítěti skrze organizované aktivity, nebyla zjištěna souvislost této tendence na poskytování autonomie ve hře, a tedy na kvalitu scaffoldingu. Práce přináší nový pohled na problematiku intenzivního rodičovství a nadměrné strukturace času.

4

Zloději nebo strašidla : čeho se bojí české děti?

51%

Brummer M., Valentová H.

E-psychologie (E-psychology)

|

2019

|

vol. 13

|

issue 3

1-24

EN

The research is dealing with content of children‘s fear in the period between pre-school and middle school age. In the scope of a longitudinal study it focuses on the intensity of fears from predetermined objects, their change in time and differences according to the gender. The research is divided in two phases. In the first phase, the intensity of fears was investigated within 40 children from nursery schools and 39 children from second classes of primary school. In the second phase, the investigation was replicated in the same groups after two years. The study presents basic information about the forms of fear in the above-mentioned period, presents data about changes in the representation of fears in the child's mind, mentions direct intensities of fears from the individual objects and sets them into relations between current domestic and foreign literature.

CS

Výzkum se zabývá obsahem strachů u dětí v období mezi předškolním a středním školním věkem. V rámci longitudinální studie zjišťuje intenzitu strachů z předem určených objektů, jejich proměnu v čase a rozdíly v závislosti na pohlaví. Výzkum je rozdělen na dvě fáze. V první fázi byly zjišťovány intenzity strachů u 40 dětí z mateřských škol a 39 dětí z druhých tříd základní školy. V druhé fázi bylo šetření replikováno u stejných skupin po dvouletém odstupu. Studie prezentuje základní informace o podobách strachu ve výše uvedeném období, předkládá data o proměnách reprezentací strachů v dětských představách, uvádí přímé intenzity strachů z jednotlivých objektů a zasazuje je do vztahů se současnou tuzemskou i zahraniční literaturou.

Refine search results

2 E-psychologie (E-psychology)

1 Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)

1 Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

1 Brummer M.

1 Daňsová P.

1 Havelka M.

1 Hlavová R.

1 Janošová P.

1 Jungwirthová R.

1 Kollerová L.

1 Lacinová L.

1 Valentová H.

1 Vorlíček R.

1 Woznicová A.

1 2022

2 2019

1 2010

Kdy a jak se Nejedlý rozešel s Gollovou školou

Stresory ve škole z pohledu učitelů a jejich souvislosti s individuálními charakteristikami a vyhořením

Intenzivní rodičovství a jeho souvislost s kvalitou strategické pomoci (scaffolding) matky při společné hře s dítětem předškolního věku

Zloději nebo strašidla : čeho se bojí české děti?