Results found: 1

Search results

Search:
in the keywords: František Nečásek

Sort By:

Limit search:

"Nedělej tečku za mým rukopisem…": ještě k případu Bieblovy sebevraždy

100%

Tůma Königsmarková J.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

2022

vol. 29

issue 1

147-187

This article addresses the last creative period of the poet Konstantin Biebl (1898–1951) in the late 1940s and early 1950s and explores in a broader cultural-political context, taking into consideration the poet’s specific character, the genesis of his last collection of poems entitled Bez obav [Unafraid] (1951) as well as the unexplained circumstances of his tragic death. Biebl was one of the leading representatives of the leftist art avant-garde in interwar Czechoslovakia. In the early 1940s he stopped writing. After the Communist coup in 1948 he tried to adjust to the period’s ideological-aesthetic norms applied to the new literature in the spirit of the socialist realism as reflected in the above-mentioned collection. The text focuses on the events taking place after its publication, which culminated with the poet’s suicide in November 1951. The author presents these events and the relationships between the actors in the light of previously unpublished documents from the archive collection of the poet, translator and cultural official, Jiří Taufer (1911–1986), who was one of the key figures of the cultural policy of the period and the conflicts related to it. The author sees the main value of these documents as being the focus on František Nečásek (1913–1968), the head of the culture and press department of the Office of the President of the Republic and the holder of a number of other posts, whose role in these events – possibly a very important one – has so far been somewhat overlooked. The study includes an annotated edition of texts from the period in question and the subsequent period, mostly of a personal character and unpublished, which illustrate the context of the interpreted events. The article concludes with a summary interpretation of these documents.

Příspěvek se zabývá posledním tvůrčím obdobím básníka Konstantina Biebla (1898–1951) na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století a zkoumá v širších kulturněpolitických souvislostech – a také s ohledem na básníkův specifický charakter – genezi jeho poslední sbírky Bez obav (1951) i okolnosti jeho tragické a dosud nevyjasněné smrti. Biebl patřil k předním tvůrcům levicové umělecké avantgardy v meziválečném Československu, od začátku čtyřicátých let se jako básník odmlčel a po komunistickém převratu v roce 1948 se snažil vyhovět dobové ideologicko-estetické normě uplatňované na novou literaturu v duchu socialistického realismu, jak to odráží právě uvedená sbírka. V centru zájmu tohoto textu jsou zejména události, které se seběhly po jejím vydání a které vyvrcholily básníkovou sebevraždou v listopadu 1951. Autorka tyto události a vzájemné vztahy aktérů představuje ve světle dosud nepublikovaných dokumentů z archivního fondu básníka, překladatele a kulturního činitele Jiřího Taufera (1911–1986), jedné z klíčových postav tehdejší kulturní politiky a konfliktů, které se v ní odehrávaly. Jejich hlavní přínos spatřuje autorka v zaostření pozornosti na Františka Nečáska (1913–1968), přednostu kulturního a tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky a nositele řady dalších funkcí, jehož úloha v tomto dění – možná velmi důležitá – byla dosud spíše opomíjena. Samotnou studii doplňuje komentovaná edice dobových i pozdějších textů, většinou osobní povahy a dosud nepublikovaných, s názvem „Dokumentární souvislosti případu Konstantina Biebla (1940–1988)“, která dokresluje širší kontext popisovaných událostí. Souhrnnou interpretací těchto dokumentů se také uzavírá tato studie.

Refine search results

1 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Tůma Königsmarková J.

1 2022

Search results

"Nedělej tečku za mým rukopisem…": ještě k případu Bieblovy sebevraždy