Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: Mosaic physics

Sort By:

Limit search:

The “Physica Mosaica” of Johann Heinrich Alsted (1588-1638):

100%

Čížek J.

Teorie vědy (Theory of Science)

2020

vol. 42

issue 1

117-139

Some early modern scholars believed that Scripture provided more certain knowledge than all secular authorities – even Aristotle – or investigating nature as such. In this paper, I analyse one such attempt to establish the most reliable knowledge of nature: the so-called Mosaic physics proposed by the Reformed encyclopaedist Johann Heinrich Alsted. Although in his early works on Physica Mosaica Alsted declares that his primary aim is proving the harmony that exists between various traditions of natural philosophy, namely between the Mosaic and the Peripatetic approaches, and despite the fact that his biblical encyclopaedia of 1625 was intended to be based on a literal reading of the Bible, he never truly abandoned the Aristotelian framework of physics. What is more, in his mature encyclopaedia of 1630, he eventually openly preferred Aristotle to other naturalphilosophical traditions. I argue, therefore, that Alsted’s bold vision of Mosaic physics remained unfulfi lled and should be assessed as an unsuccessful project of early modern natural philosophy.

Někteří raně novověcí učenci byli přesvědčeni, že Písmo poskytuje jistější poznání nežli všechny světské autority – s Aristotelem včele – či zkoumání samotné přírody. Ve své studii se zabývám jednou z takových snah o získání toho nejspolehlivějšího vědění o přírodě: takzvanou mosaickou fyzikou, jak ji koncipoval reformovaný encyklopedista Johann Heinrich Alsted. Ačkoliv ve svých raných dílech, jež se Physica Mosaica týkají, Alsted za svůj nejvyšší cíl prohlašuje dokázání souladu mezi různými podobami přírodní fi losofi e, především mezi mosaickým a peripatetickým přístupem, a navzdory tomu, že jeho biblická encyklopedie z roku 1625 měla být založena na doslovném čtení Bible, Alsted ve skutečnosti nikdy neopustil aristotelská východiska přírodní fi losofi e. Co je ještě pozoruhodnější, Alstedova vrcholná encyklopedie z roku 1630 již přímo upřednostňuje aristotelismus před jinými přírodně-fi losofi ckými přístupy. Tvrdím proto, že Alstedova smělá vize mosaické fyziky zůstala nenaplněna a měla by být hodnocena jako neúspěšný projekt raně novověké přírodní filosofie.

Přírodní filosofie Jana Bayera: její mosaický charakter a raně novověké inspirace

80%

Čížek J.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2021

vol. 69

issue 4

711-736

The main focus of this study is a reconstruction of the natural philosophy of the early modern Prešov's scholar Jan (Johannes) Bayer (1630–1674), with special regard to its Mosaic profile. After a critical reading of the research done on Bayer up to this point, the author concludes that Bayer’s natural-philosophical work, as such, has not yet been satisfactorily analyzed, nor has its connection to its supposedly two most important sources, Francis Bacon and Jan Amos Comenius, been sufficiently explored. The study therefore concentrates on a critical analysis of Bayer’s interpretation of creation and his natural history, which are then both situated in the philosophical context of their time. The author then notes that although Bayer’s project of erecting an original and on the (especially Aristotelian) tradition independent Mosaic natural philosophy ended in failure, the thinker’s work can be assessed as a valuable attempt to synthesize Baconian and Comenian motifs while at the same time reflecting broader intellectual contexts of the period.

Hlavním tématem této studie je rekonstrukce přírodní filosofie raně novověkého prešovského učence Jana (Johannese) Bayera (1630–1674) se zvláštním zřetelem k jejímu mosaickému profilu. Na základě kritické analýzy dosavadního bayerovského výzkumu dospívá autor ke zjištění, že dosud nebylo uspokojivě analyzováno ani Bayerovo přírodně-filosofické dílo jako takové, ani dostatečně prozkoumána jeho návaznost na předpokládané dva nejvýznamnější zdroje, Francise Bacona a Jana Amose Komenského. Studie je proto soustředěna na kritickou analýzu Bayerova výkladu stvoření a popisu přírody, které jsou následně zasazeny do dobového filosofického kontextu. Autor konstatuje, že ačkoliv Bayerův projekt vystavění originální a na (především aristotelské) tradici nezávislé mosaické přírodní filosofie skončil neúspěchem, lze myslitelovo dílo hodnotit jako cenný pokus o syntézu baconovských a komeniánských motivů, odrážející však rovněž širší dobové intelektuální souvislosti.

Refine search results

1 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

1 Teorie vědy (Theory of Science)

2 Čížek J.

1 2021

1 2020

Search results

The “Physica Mosaica” of Johann Heinrich Alsted (1588-1638):

Přírodní filosofie Jana Bayera: její mosaický charakter a raně novověké inspirace