Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: Philippa Foot

Sort By:

Limit search:

Aristotelský argument z ergon a současné teorie ctností

100%

Hloch R.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2023

vol. 71

issue 3

441-456

Contemporary neo-Aristotelian virtue ethics engage in great detail with the concept of human nature. This is also the case with Philippa Foot and Rosalind Hursthouse, who, in their argumentation, use the so-called ergon argument that can be unambiguously found already in Aristotle, who is a direct inspiration for the proponents of this branch of the contemporary theories of virtue. This article focuses on the comparison of the concept of the “ergon argument” and its related theses in Aristotle, Foot and Hursthouse. The goal is to ascertain the extent to which the current neo-Aristotelian concept is truly and originally Aristotelian. The comparison shows that, for Foot and Hursthouse, Aristotle serves more in the mode of a free inspiration, as some of their key elements are substantially different than the original Aristotelian concept, or are even completely absent. It is shown at the same time that Aristotle’s original concept is the philosophically richer and more sophisticated theory. This is, in part, the result of the efforts by Foot and Hursthouse to plausibly adapt their concepts to contemporary ethical discussions.

Současné neoaristotelské etiky ctností se velmi podrobně zabývají pojetím lidské přirozenosti. Nejinak je tomu i v případě Philippy Footové a Rosalind Hursthousové, které ve své argumentaci užívají tzv. argument z ergon. Ten lze explicitně nalézt již u Aristotela, který je pro zastánce této větve současných teorií ctností přímou inspirací. Tato stať se zaměřuje na komparaci pojetí „argumentu z ergon“ a jemu přidružených tezí u Aristotela, Footové a Hursthousové. Cílem je zjistit, nakolik je současné neoaristotelské pojetí skutečně původně aristotelské. Komparace ukazuje, že Aristotelés slouží Footové a Hursthoueové spíše jako volná inspirace, neboť některé klíčové prvky se od původního aristotelského pojetí podstatně liší, či dokonce zcela absentují. Zároveň je ukázáno, že původní Aristotelovo pojetí je filosoficky bohatší a sofistikovanější teorií. To je ovšem částečně způsobeno také snahou Footové a Hursthousové plausibilně přizpůsobit své pojetí současným etickým diskuzím.

Princip dvojího účinku a trolleyologie

80%

Černý D.

Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)

2019

vol. 9

issue 1

39-54

The principle of double effect plays an important role in deontological ethics which give an emphasis to intentions in the process of moral evaluation of human acts. According to this principle, it is morally permissible to actualize an action with two consequences, one of which is good and the second bad, if and only if some conditions are met: for example, the bad consequence is not a means for attaining the good consequence and the bad consequence is not brought about intentionally, but only foreseen as necessarily and inevitably connected with the actualization of the action itself and its good consequence. The aim of this article is to lay necessary theoretical foundations for a better understanding and employment of the principle of double effect by discussing Hart’s critique of it and Philippa Foot’s different approach to the moral dilemmas to the solution of which the principle of double effects seems to be well applicable. In the course of my argumentation I distinguish between two types of intentions – characterizing and final intentions – and show how this distinction solve some of the difficulties connected with the understanding and application of the principle of double effect.

Princip dvojího účinku hraje důležitou roli v deontologických etikách, které přikládají důležitost intencím v procesu morálního hodnocení lidského jednání. Podle tohoto principu je morálně přijatelné aktualizovat jednání se dvěma důsledky, z nichž první je dobrý a druhý špatný, pouze za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky: špatný důsledek například nesmí být prostředkem k dosažení dobrého důsledku a špatný důsledek nesmí být způsobený úmyslně, je pouze předvídaný jako nutně a nevyhnutelně spojený s provedením jednání samotného a s jeho dobrým důsledkem. Cílem tohoto článku je vystavět nezbytné teoretické předpoklady potřebné k lepšímu pochopení a aplikaci principu dvojího účinku. Diskutuji kritiku tohoto principu britským teoretikem práva Hartem a odlišný přístup k řešení morálních dilemat, k jejichž řešení se princip dvojího účinku zdá vhodným, v díle Philippy Footové. V průběhu své argumentace rozlišuji mezi dvěma typy intencí – charakterizující intence a finální intence – a ukazuji, jak tento rozdíl pomáhá řešit některé obtíže spojení s chápáním a aplikací principu dvojího účinku.

Refine search results

1 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

1 Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)

1 Hloch R.

1 Černý D.

1 2023

1 2019

Search results

Aristotelský argument z ergon a současné teorie ctností

Princip dvojího účinku a trolleyologie