Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 6

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  agrese
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
EN
Objectives. The purpose of this paper was (a) description of characteristic traits of inner disposition to aggressive conduct; (b) verification of association of the construct and accompanying factors and launching mechanisms; (c) construction of local norms using responses from incarcerated adolescents. Subjects and settings. Responses were obtained from a sample of 191 boys presently confined in five prisons for adolescents, average age 16,85; SD=1,55; range 14–19 years. The subjects filled in the BPAQ-SF, NIM18 questionnaires, a scale reflecting social status of respondents, and a scale describing relations of respondents to parents individually. Administration of instruments was individual, anonymous, and after signing informed consent. Results. The psychometric integrity of instruments was supported using confirmatory factor analysis. Item analysis of the BPAQ-SF scale revealed primarily well-marked negative emotional life experience, general dissatisfaction and proclivity to reactive aggression. Distribution of the scale scores was positively skewed but the range of values comprised only the higher part of theoretical interval. The readiness to react violently was noticeably associated with uneasy relation to mother, responding without proper consideration or reflection, deficit of interpersonal skills, and accompanied by social alienation, low social status, disregard of consensual social norms. Local norms were constructed in percentile format together with 95% CI using Bayesian approach. Study limitation. Sample of adolescents was not representative and self-reporting within forensic populations is especially susceptible to social desirability.
CS
Záměr. Cílem studie bylo na podkladě odpovědí českých adolescentů umístěných v nápravných zařízeních (1) popsat charakteristické znaky vnitřní pohotovosti k agresivnímu jednání; (2) ověřit míru asociace konstruktu a doprovodných faktorů či spouštěcích mechanismů; (3) vytvořit parciální normy. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 191 adolescentů v současné době umístěných v pěti nápravných zařízeních, průměrný věk 16,85; SD = 1,55; rozsah 14–19 let. Mladiství byli vyšetřeni dotazníky z hlediska obecné agresivity BPAQ-SF, prekurzorů k násilnému chování NIM18, vztahů k vrstevníkům SOV a stupnicemi vztahů k rodičům i přátelům. Administrace nástrojů byla individuální, anonymní, podmíněna informovaným souhlasem. Výsledky. Psychometrická integrita nástrojů byla podpořena konfirmační faktorovou analýzou. Položková analýza identifikovala především přítomnost negativní emocionální životní zkušenosti, generalizovanou nespokojenost a sklon k reaktivní agresi. Distribuce škálových hodnot byla pozitivně zešikmená, ale zahrnovala pouze horní polovinu teoretického rozsahu stupnice. Pohotovost k násilnému řešení situací byla výrazně asociovaná s neuspokojivými vztahy s matkou, reagováním bez zvážení důsledků, deficitem interpersonálních dovedností a doprovázená sociálním odcizením, nízkým sociálním postavením mezi vrstevníky, ignorováním konsenzuálních sociálních pravidel. Lokální normy jsou prezentované v percentilovém formátu spolu s 95% CI odhadnutými na podkladě Bayesovské metody. Omezení studie. Soubor adolescentů nebyl reprezentativní a autoreferenční způsob sběru dat je zvláště u forenzní populace značně citlivý na sociální akceptovatelnost.
EN
Objectives. The purpose of this paper was (a) to develop a tool for assessment precursors of propensity to aggressive behavior, (b) establish relationship between specific style of reality processing and inclination to solve social problems using aggressive strategies moderated by feelings of insecurity. Subjects and setting. Responses were obtained from a representative sample of 3,159 Czech schoolchildren between 13 and 15 years of age in the context of a project Opinions, experiences and feelings of schoolchildren. The interval covers the critical transition period from childhood to early adolescence. The subjects were asked to fill in the online questionnaire anonymously via the internet during regular classes under the supervision of their teachers. Results. The findings indicated noticeable role of security feeling, defined by a child standing in the family, at school, and life satisfaction, as a mediator of relationship between natural predispositions to break social norms, inherent tendency to react impulsively without taking into account consequences, social marginality and aggressive problem - solving style. The results suggest the possibility of educational intervention as a crucial means in modification of a sociably undesirable behavior. Study limitation. Conclusions are limited by informational scope of the database.
CS
Záměr. Cílem studie bylo (a) vytvořit nástroj pro odhad prekurzorů sklonu k agresivnímu chování, (b) testovat model vztahu mezi charakteristickým způsobem zpracování reality a sklonem k agresivnímu chování moderovaným pocitem nejistoty. Soubor a procedura: Data byla získána od reprezentativního vzorku 3159 českých školáků ve věkovém intervalu 13-15 let v rámci projektu Výzkum o názorech, zkušenostech a pocitech školních dětí. Interval pokrývá kritické období přechodu z dětství do časné adolescence. Respondenti vyplnili dotazník anonymně během výukové hodiny na webovém rozhraní za přítomnosti učitelů. Výsledky. Nálezy naznačují výraznou roli pocitu nejistoty, definovaného postavením jedince v rodině, ve škole i jeho životní spokojeností, jako mediátoru asociace mezi přirozenou dispozicí porušovat sociální normy, vrozenou tendencí reagovat impulsivně bez zvážení případných důsledků, sociální marginalitou a agresivním stylem řešení problémů. Výsledky naznačují možnost výchovné intervence jako účinného prostředku modifikace sociálně nežádoucího chování. Omezení studie. Závěry jsou limitované informačním rozsahem datové báze.
EN
Objectives. The purpose of this paper was (a) verification of basic psychometric attributes of the BPAQ-SF; (b) construction of norms for Czech adolescents stratified according to age and gender. Subjects and settings. Responses were obtained from a representative sample of 7981 (boys/ girls: 4368/3613) Czech schoolchildren between 13 and 17 years. Results. The instrument was tested from the viewpoint of factor structure, inner consistency, items attributes, taking age and gender into consideration. Norms, constructed for boys, girls and stratified according to age and gender, are presented in percentile format with 95 % CI. Study limitation. The findings are based on selfreported data and collected in school environment.
CS
Záměr. Cílem studie bylo (a) ověření základních psychometrických vlastností BPAQ-SF, (b) vytvoření norem nástroje stratifikovaných dle věku a pohlaví na podkladě odpovědí českých adolescentů. Soubor a procedura. Data byla získána od reprezentativního vzorku 7981 (chlapci/dívky: 4368/3613) českých školáků ve věkovém intervalu 13–17 let. Výsledky. Nástroj byl testován z hlediska faktorové struktury, vnitřní konzistence a vlastností jednotlivých položek, vše s ohledem na věk a pohlaví respondentů. Normy, vytvořené pro chlapce i dívky a stratifikované dle věku a pohlaví, jsou prezentované v percentilovém formátu spolu s 95 % CI. Omezení studie. Nálezy se opírají o autoreferenční data, shromážděná ve školním prostředí.
EN
bjectives. The aim of the study was description of the association of the role of incarcerated adolescents categorized according to the combination of active and passive participation in bullying in terms of (a) general tendency towards aggressive behavior operationalized by the BPAQ-SF scale; (b) precursors of preparedness for violent problem solving, estimated by three NIM18 scales using responses from incarcerated adolescents. Subjects and settings. Responses were obtained from a sample of 191 boys presently confined in five prisons for adolescents, average age 16.85; SD=1.55; range 14–19 years. The subjects filled the questionnaires individually, anonymously, and after signing informed consent. Results. Proclivity to rush behavior without considering the consequences, ignoring the established rules, and tendency to socially strongly promote oneself among peers increased the likelihood of active participation in bullying compared to individuals with lower values in these variables. Study limitation. Sample of adolescents was not representative and self-reporting within forensic populations is especially susceptible to social desirability.
CS
Záměr. Cílem studie byl, na podkladě odpovědí českých adolescentů umístěných v nápravných zařízeních, popis asociace role jedinců diferencované na podkladě jejich kombinované aktivní a pasivní účasti při šikaně z hlediska (a) obecné tendence k agresivnímu chování operacionalizované stupnicí BPAQ-SF; (b) prekurzorů připravenosti k násilnému řešení problémů odhadovaných třemi stupnicemi nástroje NIM18. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 191 adolescentů umístěných v pěti nápravných zařízeních, průměrný věk 16,85; SD = 1,55; rozsah 14–19 let. Mladiství byli vyšetřeni dotazníky z hlediska obecné agresivity BPAQ-SF, prekurzorů k násilnému chování NIM18, stupnicemi pro odhad role při šikaně. Administrace nástrojů byla individuální, anonymní, podmíněná informovaným souhlasem. Výsledky. Sklon k překotnému chování bez zvážení důsledků, ignorování zavedených pravidel a tendence sociálně se prosazovat mezi vrstevníky zvyšuje pravděpodobnost aktivní účasti jedince na šikaně ve srovnání s jedinci s nižšími hodnotami v těchto proměnných. Omezení studie. Soubor adolescentů nebyl reprezentativní a autoreferenční způsob sběru dat je zvláště u forenzní populace značně citlivý na sociální akceptovatelnost.
EN
The text discusses the theory of the just war, which was formed in the tradition of Western political thought and reflected in the institutional structure of international relations that emerged after the Second World War. The six principles of jus ad bellum, which are generally held to be the key principles of just war theory, are discussed first. It transpires that these principles were formulated on the basis of the experience of classic military conflicts between sovereign states. The possibility of their revision is then discussed in connection with the new types of military conflicts that have emerged in the meantime, whether this is the wars that occurred in the last century during decolonization, the more recent war on terrorism, or the various hybrid conflicts of the present-day.
CS
Text rozebírá teorii spravedlivé války, jež se utvářela v tradici západního politického myšlení a odrazila se v institucionálním uspořádání mezinárodních vztahů vzniklém po druhé světové válce. Nejprve je rozebráno šest principů ius ad bellum, které jsou všeobecně považovány za klíčové principy spravedlivé války. Ukazuje se, že tyto principy byly formulovány na základě zkušeností z klasických válečných konfliktů mezi svrchovanými státy. Následně je diskutována možnost jejich revize v souvislosti s novými typy válečných konfliktů, které se mezitím objevily, ať už to byly války během dekolonizace v minulém století anebo v nedávné době válka s terorismem či různé hybridní konflikty v současnosti.
EN
Objectives. The purpose of this paper is to establish the measurement properties of The Short- Form Buss-Perry Aggression Questionnaire using for the first time the Rasch graded scale model of measurement. Sample and setting. Responses were obtained from a representative sample of 3,159 Czech schoolchildren between 13 and 15 years of age. The interval covers the critical transition period from childhood to early adolescence. The subjects were asked to fill in the online questionnaire anonymously via the internet during regular classes under the supervision of their teachers. Results. The study lends support to the 12-item BPAQ-SF unidimensionality which conflicts with earlier works corroborating multidimensional four-factor models using confirmatory factor analysis. The data reasonably conforms to the Rasch model specifications having acceptable item and person reliabilities, satisfactory item fit indices and item difficulties, and gender and age DIF of no practical significance. The alignment between item difficulty and the disposition of adolescents to endorse an item indicating a noticeable floor effect can be expected, taking into consideration that the scale is intended primarily as a screening instrument. Study limitation. A limitation of this study is a lack of criterion for the instrument validation, analyzing a questionnaire only in isolation might paint a distorted picture.
CS
Záměr. Cílem studie bylo poprvé ověřit psychometrické vlastnosti krátké formy Bussova- -Perryho dotazníku agresivity (BPAQ-SF) na podkladě Raschova modelu gradované stupnice měření. Soubor a procedura. Data byla získána od reprezentativního vzorku 3 159 českých školáků ve věkovém intervalu 13-15 let. Interval pokrývá kritické období přechodu z dětství do časné adolescence. Respondenti vyplnili dotazník anonymně během výukové hodiny na webovém rozhraní za přítomnosti učitelů. Výsledky. Výsledky podpořily jednodimenzionalitu 12položkového nástroje BPAQ-SF, což je v rozporu s většinou dosavadních prací, které na podkladě konfirmační faktorové analýzy identifikovaly čtyřfaktorovou strukturu dotazníku. Data byla ve shodě se specifikací Raschova modelu z hlediska reliability položek i respondentů, položkových indexů shody a položkové obtížnosti. Rovněž hodnoty DIF z hlediska pohlaví a věku nevykázaly diference diagnostického významu. Souběh položkové obtížnosti a dispozice adolescentů potvrdit položku vykazoval podlahový efekt, což je očekávaný nález, neboť stupnice je určena především jako skríningový nástroj. Omezení studie. Do studie nebylo zařazeno validizační kritérium, analýza nástroje v izolaci může poskytnout zkreslený obraz.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.