Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  analytická filosofie
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Morální uvažování (a morální intuice) v soudním rozhodování: je možné dospět k racionálnímu rozhodnutí?

100%
Tvrdíková L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 9
835-857
EN
Legal theorists or philosophers have noted that if we are talking about the interpretation and application of law, then moral reasoning also plays a role, often a significant one. For example, Pierluigi Chiassoni openly admits that in some cases it depends on the evaluation of the judge as a person which of the possible interpretations he chooses. As we know, there are several methods of interpretation, on the basis of which the interpreter may reach different conclusions in some cases. In such a case, the judge’s moral evaluation sometimes plays a crucial role. This fact may lead us to the fact that we should also deal with the issue of moral reasoning and justification when discussing the interpretation and application of law. After briefly outlining why the question of moral intuitions is relevant in law, the question of whether we (or rather judges) can reach a rational decision in these cases despite this will be explored, where we will seek to show that this is possible. Although it may not seem so at first glance. To answer this question we will use analytic philosophy, in particular the philosophy of Ludwig Wittgenstein, Wilfrid Sellars and Robert B. Brandom, which we will support with the findings of cognitive science. We conclude with the implications of our investigation for law. We will see that it is very important that decisions be properly reasoned and that complex cases be decided by multiple judges who have different views on some issues, and we will also indicate why dissenting opinions are important and useful.
CS
Právní teoretikové či filosofové si všímají toho, že pokud hovoříme o interpretaci a aplikaci práva, pak svou roli, a to mnohdy nezanedbatelnou, hraje i morální uvažování. Například Pierluigi Chiassoni otevřeně přiznává, že v některých případech záleží na evaluaci soudce jako osoby, kterou z možných interpretací zvolí. Jak totiž víme, existuje několik interpretačních metod, na jejichž základě může interpret dospět v některých případech k různým závěrům. V takovém případě pak někdy hraje zásadní roli i morální hodnocení soudcem. Tato skutečnost nás může dovést k tomu, že bychom se měli i při diskuzích o interpretaci a aplikaci práva zabývat problematikou morálního uvažování a zdůvodňování. Potom, co bude stručně uvedeno, proč je otázka morálních intuic v právu relevantní, bude zkoumána otázka, zda i přes to můžeme (tedy spíše soudci) dospět v těchto případech k racionálnímu rozhodnutí. Budeme se snažit ukázat, že to možné je, byť se to tak na první pohled nemusí zdát. K tomu, abychom tuto otázku zodpověděli, využijeme analytickou filosofii, zejména filosofii Ludwiga Wittgensteina, Wilfrida Sellarse a Roberta B. Brandoma, kterou podpoříme poznatky kognitivní vědy. Na závěr uvedeme implikace tohoto našeho zkoumání pro právo. Uvidíme, že je velice důležité, aby byla rozhodnutí řádně odůvodněna a aby byly složité případy rozhodovány více soudci, kteří mají na některé otázky rozdílné názory, a rovněž uvedeme, proč jsou důležitá a užitečná odlišná stanoviska.
2
Content available remote

Stoletý solitér Hans Albert v kontextu evropské filosofie (nejen) 20. století

80%
Paitlová J.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2021
|
vol. 69
|
issue 3
425-444
EN
On the occasion of the hundredth birthday of an important proponent of critical rationalism, Hans Albert, this article maps the key moments of his intellectual development and above all outlines his relationship to selected philosophical currents of (not only) the twentieth century. Albert’s philosophical “breakthrough” occurred in the 1960s in an open dispute with the Frankfurt School. He then published his Traktat über kritische Vernunft (Treatise on Critical Reason), which stands out especially because of its surprising observations about the context of seemingly unconnected concepts in various problem areas. Albert thus finds, for example, a common property between scholastic and modern approaches to justifying knowledge (see the problem of justifying knowledge) and a similar inclination on the part of both neo-positivism and existentialism to create a conflict between objective knowledge and subjective decision (see the problem of value-neutrality), as well as finding an effort to create autonomous areas in analytical metaethics and philosophical hermeneutics (see the problem of the relativization of truth). The aim of this article is to explain these apparent incommensurabilities, especially through the prism of Albert’s Traktat über kritische Vernunft that will soon be published in the Czech translation.
CS
U příležitosti stých narozenin významného představitele kritického racionalismu, Hanse Alberta, mapuje tato stať klíčové momenty jeho intelektuálního vývoje, a především nastiňuje jeho vztah k vybraným filosofickým proudům (nejen) dvacátého století. Albertův filosofický „průlom“ nastal v šedesátých letech minulého století v otevřeném sporu s Frankfurtskou školou. Poté vydal svůj Traktat über kritische Vernunft, který vyniká zejména překvapivými postřehy ohledně souvislostí zdánlivě nespojitých koncepcí v různých problémových oblastech. Tak Albert například nachází společný rys mezi scholastickými a novověkými přístupy ke zdůvodnění poznání (viz problém zdůvodnění poznání) nebo podobný sklon novopozitivismu a existencialismu vytvářet rozpor mezi objektivním poznáním a subjektivním rozhodnutím (viz problém hodnotové neutrality) či snahu o vytvoření autonomních oblastí u analytické metaetiky či filosofické hermeneutiky (viz problém relativizace pravdy). Cílem této stati je vysvětlení těchto zdánlivých nesouměřitelností zejména prizmatem Albertova Traktat über kritische Vernunft, který se brzy dočká i českého vydání.
3
Content available remote

Existují přirozená práva? aneb K ontologické podstatě přirozených práv z pohledu analytické filosofie

80%
Rutsch J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 6
605-617
EN
This article aims to present and analyze the stances of analytical philosophy as one of the most important schools of thought of the last century and their representatives on the ontological status of natural (moral) rights which has repeatedly become the target of criticism. The question of whether natural but also human rights exist is closely related to the existence of normative disciplines as such which for analytical philosophers represented one of their interests. The article presents a fundamental change in the perception of the ontology of abstract entities, natural rights included, and compares the Vienna Circle represented by Rudolf Carnap with post-war analytical philosophers such as Willard Van Orman Quine or Hilary Putnam. From Carnap’s internal and external questions, through Quine’s ontological commitment to Putnam’s abandonment of the last dogma of empiricism and Blackburn’s quasi-realism, the development of post-war analytical philosophy was accompanied by the change of perspective on classical ontology. This needs to be taken into consideration also in the case of natural and human rights. If the analytical philosophy urges us that classical ontology can no longer give us any answer, we need to find a new way to look at natural rights and their existence. This new perspective on the ontology of natural rights is analyzed in the article.
CS
Tento článek má za cíl představení a analyzování postojů analytické filosofie jakožto jednoho z nejvýznamnějších myšlenkových směrů minulého století a jejich představitelů k ontologickému statusu přirozených (morálních) práv, který se v historii opakovaně stal terčem kritiky. Otázka, zda přirozená, ale potažmo i lidská práva existují, úzce souvisí s existencí a povahou normativních disciplín jako takových, které pro analytické filosofy reprezentovaly jeden z jejich zájmů. Článek představuje zásadní změnu ve vnímání ontologie abstraktních entit, tedy i přirozených práv, u Vídeňského kroužku zastoupeného Rudolfem Carnapem ve srovnání s poválečnými analytickými filosofy jako Willard Van Orman Quine či Hilary Putnam. Od Carnapových interních a externích otázek přes Quinův ontologický závazek vůči abstraktním entitám až po Putnamovo zbavení se posledního dogmatu empiricismu a Blackburnův quasi-realismus, vývoj poválečné analytické filosofie s sebou přinesl změnu pohledu na klasickou ontologii, kterou je však potřeba zohlednit i u přirozených, ale potažmo též lidských práv. Pakliže nás analytická filosofie nabádá, že klasická ontologie nám odpověď na otázku po existenci přirozených práv dát nemůže, je třeba najít nový způsob, jak se dívat na přirozená práva a jejich ontologii. Právě tento nový pohled na ontologický status přirozených práv je v článku podroben rozboru.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.