Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 9

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  assisted reproduction
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Dokdy je možné fertilizovat ženu? Parlamentní debata o zákonné úpravě asistované reprodukce

100%
Slepičková L.
Gender, rovné příležitosti, výzkum (Gender, Equal Opportunities, Research)
|
2015
|
vol. 16
|
issue 2
60-72
EN
Assisted reproduction has shifted from being an experimental technique to becoming a part of mainstream reproduction medicine. It has become a common and increasingly prevalent method of procreation in the 21st century. The boundaries of what is and is not normal in reproduction (and therefore desired, in the foucauldian sense) are not determined by what is medically possible; rather, they are bound by the legislation, public demand, and ethical and religious norms. Effort to redefine the boundaries determined by the legislation governing assisted reproduction occurred in the Czech Republic between 2008 and 2011. This effort was part of the so-called reformation package, which also included the Act on specific medical services. The Act regulates the conditions under which assisted reproduction is available. One issue that turned out to be controversial was the age barriers for women receiving assisted reproduction. Age barriers together with the issue of availability of assisted reproduction for women without a partner had not been previously clearly defined in the legislation. The main purpose of the paper is to analyse the discussions that occurred in the Parliament when the Act was debated. The paper will focus particularly on the three following issues: how was nature and normality discussed in the context of assisted reproduction; how were these topics related to nature and to society; and how does the adopted Act reflect on the position of a woman as an actor of reproduction.
2

Infertility and assisted reproduction technologies through a gender lens

100%
Davidová K., Pechová O.
Human Affairs
|
2014
|
vol. 24
|
issue 3
363-375
EN
We live in an era when increasing numbers of babies are conceived through assisted reproduction technologies (ART). Using a comprehensive approach, the present research seeks to contribute to the understanding of gender differences in experiencing and coping with infertility, and in dealing with ART treatment. Our sample consisted of 10 heterosexual couples aged 24 to 43 and the data were collected through semi-structured interviews. In the studied sample, gender differences existed not only in experiences of infertility, but also in understanding it, and in dealing with ART treatment. Responses to stress caused by infertility were stronger in women and they also perceived this stress more intensely than men. For women the central aspect of infertility was the desire for a child, while for men it was perceived more as a socially imposed obligation to fulfill the male role.
3
Publication available in full text mode
Content available

Redefined Family as a⁠ Challenge for Modern Society and Bioethics

75%
Strehovec T.
Family Forum
|
2012
|
vol. 2
31-44
EN
The redefinition of family and marriage is an ideological and political topic in modern society, where the public is more and more interested in issues like IVF, surrogate motherhood and child adoption for LGBT couples. What is the definition of family? why is the conventional nuclear family being replaced by new types of households? and what are the potential consequences of redefinition of family for society as a whole? These are some of the most important questions. Family ethics and bioethics could be an excellent framework to present the historical and social background of these kinds of phenomena.
4

Qualitative research in reproductive medicine: From description to action

75%
Konečná H., Mardešić T., Rumpíková T., Kučera T.
Human Affairs
|
2012
|
vol. 22
|
issue 4
462-474
EN
Assisted reproduction (ART), particularly that performed using donated gametes, increases the prospect of healthy babies being delivered to increasing numbers of people striving for parenthood. The psychosocial, ethical and legislative issues related both to the donation and receipt of gametes are perceived as extraordinarily complicated. In 2009, a research project aimed at mapping the issues was drawn up and implemented in the Czech Republic. The project should have provided material for consultation purposes, for the work of ethical and legislative bodies, and for better interdisciplinary and international communication in reproductive medicine. Work on the project was affected by several unforeseen events, particularly by the drafting and adoption of a new law on ART (to which the project was initially to have contributed material once concluded). The article describes the dynamic and structural changes occurring within the project due to drafting of the bill as well as the changes and consequences resulting from other circumstances related to the topic researched.
5
Content available remote

Právo dítěte znát svůj původ v kontextu asistované reprodukce

75%
Kohoutová M.
Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)
|
2024
|
vol. 14
|
issue 1
36-51
EN
The right to know one's origins is considered a natural right of every individual and includes knowledge of one's parents, ancestors and genetic family in general. This right is not only a matter of legal inquiry, but also an ethical and psychosocial issue. The discussion focuses on a comparison of different legal approaches to the protection of the right to know one's origins, which are anonymous and non-anonymous germ cell donation. While the Czech legal system allows only anonymous donation, Germany and Denmark apply models that promote greater transparency. The issue is also reflected in international documents such as the Convention on the Rights of the Child, which in theory support the right to know one's origins, but practical implementation is often limited by the protection of other interests, such as the anonymity of donors. The article analyses how these conflicts are resolved in the Czech Republic and offers a comparison with legal regulations in Germany and Denmark, providing possible directions for reforming the Czech legal system in favour of the rights of children born using assisted reproduction.
CS
Právo znát svůj původ je považováno za přirozené právo každého jedince a zahrnuje poznání vlastních rodičů, předků a obecně genetické rodiny. Toto právo není jen předmětem právního zkoumání, ale zároveň také otázkou etickou a psychosociální. Diskuse se soustředí na srovnání různých právních přístupů k ochraně práva znát svůj původ, kterými jsou anonymní a neanonymní darování zárodečných buněk. Zatímco český právní řád umožňuje pouze anonymní darování, Německo a Dánsko uplatňují modely podporující větší transparentnost. Problematika je také reflektována v mezinárodních dokumentech, jako je Úmluva o právech dítěte, které teoreticky podporují práva na znalost původu, ale praktická realizace je často omezena ochranou jiných zájmů, například anonymitou dárců. Článek analyzuje, jak jsou tyto konflikty řešeny v České republice, a nabízí srovnání s právními úpravami v Německu a Dánsku, poskytující možné směry pro reformu českého právního systému ve prospěch práv dětí narozených s využitím asistované reprodukce.
6
Publication available in full text mode
Content available

Dogmat o dziewictwie Maryi w kontekście współczesnych pytań o moralną ocenę technik sztucznego zapłodnienia

63%
Maliszewska A.
Teologia w Polsce
|
2016
|
vol. 10
|
issue 2
113-128
EN
Mary’s virginity is one of the most problematic dogmas for mentality of modern people. In this context, Church’s objection to using assisted reproduction techniques (in vitro and artificial insemination) which lead to conception of human person without sexual intercourse and – at the same time – the faith in virginal conception of Jesus, seems to be the most difficult issue to understand. This paper will try to answer the question: does the faith in virginal conception stand in opposition to Church’s ban of using techniques of assisted reproduction? And also:does the dogma of Mary’s virginity shed some light on the problem of adequate way of human conception? Moreover, for methodological reasons text will deal with the appropriate interpretation of virginal conception of Jesus because it is the necessary starting point to further analysis.
PL
Dziewictwo Maryi jest jednym z najbardziej problematycznych dogmatów dla mentalności współczesnych ludzi. W tym kontekście szczególnie trudny do zrozumienia wydaje się sprzeciw Kościoła wobec stosowania technik sztucznego zapłodnienia (in vitro oraz sztuczna inseminacja), które doprowadzają do poczęcia osoby ludzkiej bez stosunku seksualnego oraz równoczesna wiara w dziewicze poczęcie Jezusa. Niniejszy tekst spróbuje odpowiedzieć na pytanie: czy wiara w dziewicze poczęcie Jezusa stoi w opozycji do zakazu stosowania technik wspomagania rozrodu formułowanego przez Kościół? A także: czy dogmat o dziewictwie Maryi rzuca jakieś światło na problem właściwego sposobu poczęcia człowieka? Ponadto ze względów metodologicznych tekst zajmie się właściwą interpretacją dziewiczego poczęcia Jezusa, gdyż jest to konieczny punkt wyjścia do dalszych analiz.
7
Content available remote

Životní spokojenost a copingové strategie žen, které podstupují své první umělé oplodnění (IVF)

63%
Ďurašková G., Sobotková I., Hampl R., Viktorová L.
E-psychologie (E-psychology)
|
2016
|
vol. 10
|
issue 1
47-62
EN
This research is focused on life satisfaction and coping strategies of women undergoing their first IVF treatment. The aim was also to find coping strategies which are adaptive or non-adaptive for this situation. The sample of 139 women filled in two questionnaires: Life satisfaction questionnaire (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) and COPE Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) at the beginning of their treatment. Results show that women are most satisfied with their partnership, housing and sexuality in compared with other aspects of life satisfaction, and they are at least satisfied with their leisure time and financial state. From coping strategies they use the most often Planning, Positive reinterpretation and active coping. As adaptive coping strategies we found Seeking of social support and Positive reinterpretation, on the contrary we found coping strategy Denial not adaptive. There are some useful implications forms this research for psychological counseling for women undergoing IVF treatment.
CS
Výzkum je zaměřen na životní spokojenost a copingové strategie žen, které podstupují své první umělé oplodnění. Cílem bylo také vytipovat strategie, které se ukazují pro tuto situaci jako adaptivní nebo neadaptivní. Výzkumu se zúčastnilo celkem 139 žen, které vyplnily Dotazník životní spokojenosti (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) a Cope Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) v době začátku své léčby. Z výsledků vyplývá, že ženy jsou ve srovnání s ostatními aspekty životní spokojenosti nejvíce spokojené se svým partnerstvím, bydlením a sexualitou, nejméně spokojené pak se svým trávením volného času a finanční situací. Z copingových strategií užívají tyto ženy nejčastěji strategie Plánování, Pozitivní reinterpretaci a Aktivní coping. Jako adaptivní strategie pro situaci neplodnosti a její léčby se ukázaly strategie Vyhledávání sociální opory a Pozitivní reinterpretace, naopak strategie Popření se ukázala jako neadaptivní. Výzkum také naznačuje možné implikace do psychologického poradenství ženám, které se v této situaci nacházejí.
8
Content available remote

Asistovaná reprodukce u single osob a homosexuálních párů

63%
Konečná H.
Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)
|
2017
|
vol. 7
|
issue 1
28-43
EN
In recent months, Czech Ministry of Labour and Social Affairs repeatedly informs the public of its intention to make assisted reproduction techniques (ART) to single persons, reasoning that human rights and demographic situation. The article is an analysis of reasons expressed by the Ministry and possible consequences of the steps. Text loosely builds on my two previous analyzes published in ČZPB 2016, the first dealing with the intention to extend the health insurence payment of ART and to anchore legislatively surrogacy in CR. The other analysis is focused on age limits for ART at private patients.
CS
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v posledních měsících opakovaně informuje veřejnost o svém záměru zpřístupnit asistovanou reprodukci (ART) osobám bez partnera. Zdůvodňuje to lidskými právy a demografickou situací. Článek je analýzou vyslovených důvodů a možných konsekvencí. Text volně navazuje na moje dvě předchozí analýzy v minulých číslech ČZPB 2016, první řešící záměr rozšířit platbu ART zdravotními pojišťovnami a legislativně ukotvit náhradní mateřství, druhá zaměřená na věkové limity pro samoplátce.
9
Content available remote

Náhradní mateřství v České republice: způsoby hledání náhradní matky

63%
Nováková K., Konečná H., Sudová M.
Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)
|
2018
|
vol. 8
|
issue 2
32-42
EN
Surrogate motherhood (SM) is a procedure, when a woman undergoes assisted reproduction, pregnancy and childbirth in order to give up her child and transfer parental rights and obligations someone else, who she previously agreed with. The complexity of the procedure entails many legal problems; the most important are the determination of legal parenthood, enforceability of agreements concluded before the child's birth or before commencement of treatment, compensation of costs, registration of the newborn, the search for a surrogate mother, the right of the child to know her/his parents. Our article is a response to the article Surrogate motherhood in Legal Practice, published in JMLB (2015, Vol. 5, No. 2), and we mainly address the issue of seeking a surrogate mother.
CS
Náhradní mateřství (NM) je procedura, kdy asistovanou reprodukci, těhotenství a porod podstoupí žena s cílem vzdát se narozeného dítěte a rodičovská práva a povinnosti převést na někoho jiného, předem domluveného. Složitost procedury s sebou přináší mnoho právních problémů; hlavními jsou určení právního rodičovství, vymahatelnost dohod uzavřených před porodem dítěte či před zahájením léčby, kompenzace nákladů, registrace novorozence, cesty hledání náhradní matky, právo dítěte znát své rodiče. Náš článek je reakcí na článek Náhradní mateřství v právní praxi, uveřejněný v Časopise zdravotnického práva a bioetiky (2015, Vol. 5, No. 2), reagujeme především na problematiku hledání náhradní matky.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.