Results found: 1

Search results

Search:
in the keywords: atonalita

Sort By:

Limit search:

Atonalita a nevědomí: jedno Adornovo přirovnání a jeho důsledky

100%

Fulka J., Vomáčka I.

Hudební věda (Musicology)

2021

vol. 58

issue 3

413-430

In the present article, the author concentrates on a particular use that Adorno, in his Philosophy of New Music, makes of psychoanalytical terminology. The author attempts to show that in his chapter on Stravinsky, Adorno uses this terminology in an instrumental way, as a means of “pathologizing” Stravinsky’s music, while in the chapter on Schoenberg, the same terminology is explored in view of its potential for shedding new light on the composer’s artistic freedom, as conceived by Adorno especially in relation to Schoenberg’s atonal period. It seems that Adorno regards psychoanalysis as a general theory of mental expression, making possible a new understanding of Schoenberg’s atonal reform and of a dialectical relationship between form and expression in Schoenberg’s atonal music. Given this viewpoint, the author pays particular attention to Adorno’s interpretation of Schoenberg’s Erwartung. In the final part of the text, the author attempts to demonstrate that this interpretation of Erwartung played a fundamental role in Adorno’s polemic with post-war serialism, as presented especially in his essay Vers une musique informelle.

Autor se v článku zaměřuje na způsob, jakým Adorno ve své knize Filosofie nové hudby využívá psychoanalyticky inspirovanou terminologii. Cílem je ukázat, že zatímco v části věnované Stravinskému je tato terminologie využívána instrumentálně, jako nástroj sloužící k „patologizaci“ Stravinského hudby, v části věnované Schönbergovi je prozkoumáván její potenciál k novému chápání umělecké svobody, jak ji Adorno chápe v souvislosti se Schönbergovým atonálním období. Zdá se, že Adorno ve freudovské psychoanalýze vidí především novou teorii psychické exprese, která podle něho umožňuje nové chápání schönbergovské hudební reformy a dialektický vztah formy a exprese v Schönbergových atonálních kompozicích. Z této perspektivy se autor zaměřuje především na Adornovu interpretaci Schönbergova monodramatu Očekávání. V závěrečné části se pokoušíme ukázat, že tento Adornův výklad Očekávání byl určující i pro jeho polemiku s poválečným serialismem, jak je prezentována zejména v textu Vers une musique informelle.

Refine search results

1 Hudební věda (Musicology)

1 Fulka J.

1 Vomáčka I.

1 2021

Search results

Atonalita a nevědomí: jedno Adornovo přirovnání a jeho důsledky