Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: chinese law

Sort By:

Limit search:

Odraz říjnové revoluce v právních systémech Dálného východu

100%

Tomášek M.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2017

vol. 156

issue 11

961-976

Russian revolution of 1917 was an event which was, for seventy years, influencing almost one fourth of mankind, including Far Eastern countries. Its Marxist-Leninist ideology was the guiding principle of Soviet law which was step by step introduced in all countries which adopted the so-called “way to socialism”. The first country of the Far East which did so was Mongolia in 1924. In 1930’s, the Chinese communists introduced soviet principles in north Chinese “Liberated areas”. After World War II,Soviet law was implemented to North Korea and North Vietnam. The People’s Republic of China was a peculiar case. They invented their own revolutionary theory of “Marxism-Leninism and Mao Zedong ideas” and they were very careful in introducing Soviet legal order in their country. As the matter of fact they did so fully only in constitutional law. The present Chinese economic miracle is a result of deep reforms of 1980’s and 1990’s including transformation of Chinese law.Not based on the Soviet principle but more on Japanese experience. After the collapse of Soviet Union, its ideology and its law, all Soviet oriented Far Eastern Countries (except North Korea) begun to dismantle their Soviet-model legal systems. For China there was nothing to dismantle but their constitutional order. Nevertheless the model is still operative with a little perspective to be replaced in near future.

Ruská revoluce z roku 1917 byla událostí, která po sedmdesát let ovlivňovala bezmála čtvrtinu lidstva, včetně zemí Dálného východu. Její marxisticko-leninská ideologie byla vůdčím principem sovětského práva, zaváděného postupně ve všech zemích, které nastoupily tzv. „cestu k socialismu“. První zemí Dálného východu, která tak učinila, bylo v roce 1924 Mongolsko.Ve třicátých letech minulého století zavedli čínští komunisté sovětské principy v severočínských „osvobozených oblastech“. Po druhé světové válce bylo sovětské právo zavedeno v Severní Koreji a v Severním Vietnamu. Čínská lidová republika byla zvláštní případ.Vynalezla vlastní revoluční teorii „marxismus-leninismus a Mao Ce-tungovy ideje“ a byla velmi opatrná při zavádění sovětského právního řádu.Učinila tak ve skutečnosti jen v případě ústavního práva. Současný čínský hospodářský zázrak je výsledkem hlubokých reforem osmdesátých a devadesátých let 20. století včetně transformace čínského práva.Nikoliv na sovětských principech, ale spíše na japonských zkušenostech. Po zhroucení Sovětského svazu, jeho ideologie a jeho práva, všechny prosovětsky orientované země Dálného východu (vyjma Severní Koreje) začaly demontovat své právní systémy založené na sovětském modelu. Čína neměla co demontovat kromě svého ústavního modelu.Nicméně ten tam stále funguje a perspektiva, že bude v blízké budoucnosti nahrazen, je nevelká.

Bruce Lee’s Case: Intellectual Property vs. Free Access to Culture and Protection of Public Interest

100%

Łągiewska M., Zeidler K.

Archiwum Filozofii Prawa i Filozofii Społecznej

2020

vol. 3(24)

79-92

Artykuł zawiera analizę kazusu Bruce’a Lee przedstawiając ostatnie i zarazem przecierające nowe szlaki mechanizmy ochrony prawa własności intelektualnej na terytorium Chińskiej Republiki Ludowej. Celem artykułu jest zwrócenie uwagi na prawo znaków towarowych, jak również nowe spojrzenie na naruszenie praw osobistych, w szczególności prawa do wizerunku w znakach towarowych. Nasuwa się zatem pytanie, jakie czynności prawne powinny zostać podjęte przez spadkobierców Bruce’a Lee, aby chronić ich prawa. Co więcej, w artykule porusza jest również kwestia interesu publicznego w prawie znaków towarowych, a także autorzy poszukują odpowiedzi na pytanie, w jaki sposób zrównoważyć prawa prywatnych właścicieli z interesem publicznym. W celu przedstawienia hipotetycznych scenariuszy, artykuł w pierwszej kolejności odnosi się do samego kazusu oraz nowelizacji prawa znaków towarowych w Chinach, w dalszej zaś części do rozważań na temat Bruce’a Lee jako elementu składowego kultury współczesnej, należącej do całej ludzkości. Celem niniejszego artykułu jest więc znalezienie rozwiązania dla trudnych przypadków, w których celem staje się pogodzenie mechanizmów ochrony praw własności intelektualnej ze wspólnym dziedzictwem kultury.

This article provides a comprehensive analysis of Bruce Lee’s case by presenting the intellectual property rights mechanisms in the People’s Republic of China. The aim of this paper is to bring attention to the trademark law as well as to shed new light on infringements of personality rights, in particular portrait rights, in trademarks. This begs the question as to what kind of legal action should be undertaken by Bruce Lee’s heiress to protect her rights. Moreover, the article touches upon the conflict between the public interest and trademarks and tries to answer the question how to balance private holders’ rights with the public interest. In order to provide some hypothetical scenarios, the study focuses primarily on Bruce Lee’s case background and the new amendments to trademark law in China, bringing the authors to final deliberations on Bruce Lee as part of modern culture belonging to mankind as a whole. Therefore, our research aims to find a solution to the challenging problem of reconciling intellectual property rights protection mechanisms with the common cultural heritage.

Refine search results

1 Archiwum Filozofii Prawa i Filozofii Społecznej

1 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

1 Tomášek M.

1 Zeidler K.

1 Łągiewska M.

1 2020

1 2017

Search results

Odraz říjnové revoluce v právních systémech Dálného východu

Bruce Lee’s Case: Intellectual Property vs. Free Access to Culture and Protection of Public Interest