Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  citová vazba
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Strachy a citová vazba k rodičům v období rané adolescence

100%
Michalčáková R., Lacinová L., Bouša O., Kotková M.
E-psychologie (E-psychology)
|
2010
|
vol. 4
|
issue 1
16-29
EN
The study focuses on the relationship between the parental attachment and fears in early adolescence. A sample of 291 adolescents aged 12 to 14 (165 girls and 126 boys) completed the 78 item FSSC-II (Fear Survey Schedule for Children, second revision) and 25 item IPPA (Inventory of Parent and Peer Attachment). The results show that girls perceive themselves as more fearful than boys. Fear seems to increase with age. We also found the quality of attachment to mother to be a predictor of both the overall fear score and of the specific fears related to family environment. Gender and age differences are discussed.
CS
Tato studie se zaměřuje na zkoumání vztahu mezi citovou vazbou k rodičům a pociťovanými strachy v rané adolescenci. K získání dat byly použity dotazníkové metody, pro zachycení citové vazby metoda IPPA (Inventory of Parent and Peer Attachment), k měření strachu jsme použili FSSC-II (Fear Survey Schedule for Children, druhá revidovaná verze). Zkoumaný soubor byl tvořen 291 adolescentem (165 dívek, 126 chlapců) ve věku od 12 do 14 let. Dívky a starší adolescenti vykazují vyšší míru strachu než chlapci a mladší adolescenti. Kvalita citové vazby k matce byla zjištěna jako prediktor celkové míry strachu i jednotlivých strachů souvisejících s rodinným prostředím, specifická zjištění pro jednotlivá pohlaví a věkové skupiny jsou diskutována.
2
Content available remote

Partnerské strachy v období mladé dospělosti

84%
Kohoutová A., Daňsová P., Lacinová L.
E-psychologie (E-psychology)
|
2019
|
vol. 13
|
issue 4
37-56
EN
Objectives. The study aims at describe partnership fears in the young adulthood period and to examine the relationship between some factors (age, gender, attachment, break up, relationship with a partner) and presence and intensity of partnership fears. Sample. Overall, this study was participated in by 407 respondents from the longitudinal project “Cesty do dospělosti” (81% of women, the average age of the respondents was 23.53 years SD = 1,48; Min = 18,7, Max = 33). Method. Questionnaires were collected on-line (QMI, ECRRS, Ex-Bond). Partnerships fears were collected by open-ended questions on fears. Results. The open-ended answers were categorized by using thematic analysis, into 7 categories (Fear of breaking up, of remaining alone, of not finding a partner, of partners disagreements, fears associated with a sense of the incompetence in partnership, of infidelity and generalized partnership fears). Multiple regression analysis indicated that the anxious attachment dimension to the partner and the experience of break up were found to be significant predictors of the presence of partnership fears. The gender, the existence of partnership and attachment anxiety to the partner were found to be significant predictors of the intensity of partnership fears. Limits. The study impact is limited by the sample structure. The sample was over-represented by women, students and respondents of older age group.
CS
Cíl. Cílem studie bylo popsat partnerské strachy typické pro období mladé dospělosti a zjistit, zda existují faktory, které predikují výskyt a intenzitu partnerských strachů v tomto období. Vzorek. Vzorek tvořilo 407 respondentů z longitudinálního projektu „Cesty do dospělosti“ (81 % žen, průměrný věk = 23,53 let; SD = 1,48; Min = 18,7, Max = 33). Metoda. Data byla získávána pomocí online dotazníků. Výpovědi o partnerských straších byly získávány metodou volných výpovědí. Dále byly administrovány tyto dotazníky- ECR-RS, QMI, Ex-bond. Výsledky. Volné výpovědi o subjektivně prožívaných straších byly kategorizovány do sedmi kategorií za pomoci tematické analýzy (Strachy z rozchodu, ze samoty, z nenalezení partnera, z partnerských neshod, s pochybnostmi o sobě v partnerství, z nevěry a generalizované partnerské strachy). Z výsledků regresní analýzy vyplývá, že existuje vztah mezi výskytem partnerských strachů, prožitkem rozchodu a vazbovou úzkostností k partnerovi. Dále byl detekován vztah mezi intenzitou partnerských strachů a pohlavím, existencí partnerského vztahu a opět vazbovou úzkostností k partnerovi. Limity. Limitem studie bylo především složení výzkumného souboru, kde byl významný nepoměr mužů a žen, vysokoškoláků a pracujících a také větší podíl respondentů starší věkové skupiny.
3
Content available remote

Citová vazba a řešení konfliktů v partnerských vztazích v dospělosti

84%
Kotrlová H., Lacinová L.
E-psychologie (E-psychology)
|
2013
|
vol. 7
|
issue 4
1-14
EN
A connection between attachment styles and conflict resolution styles can be found in adult romantic relationships. The task of this study was to examine the relation between attachment styles and conflict resolution styles. A total of 226 adults (84 % woman, 18-33 year old childless and unmarried participants) completed Experiences in Close Relationships-Revised a Relationship Partner Conflict Scale online. It was found that the secure attachment style is related to compromise style of the conflict resolution, insecure attachment style is related to destructive styles of the conflict resolution (domination, reactivity, separation, submission), and finally avoidant conflict resolution style has no connection with any of attachment styles.
CS
V partnerských vztazích dospělých styl citové vazby souvisí se stylem řešení vzájemných konfliktů. Cílem této studie bylo prozkoumat souvislosti mezi jednotlivými styly citové vazby a styly řešení konfliktů v rámci partnerských vztahů nesezdaných a bezdětných dospělých. Zkoumaný vzorek byl tvořen 226 bezdětnými a svobodnými respondenty ve věku 18-33 let (84 % žen), kterým byly administrovány dotazníkové metody prostřednictvím webového rozhraní (Experiences in Close Relationships-Revised a Relationship Partner Conflict Scale). Bylo zjištěno, že s jistým stylem citové vazby souvisí konstruktivní styl řešení konfliktů (kompromisní styl). Nejisté styly citové vazby souvisí s destruktivním řešením partnerských konfliktů (dominantní, reaktivní, separační a submisivní styl). Dále bylo zjištěno, že vyhýbavý styl řešení konfliktů nevykazuje souvislost s citovou vazbou bez ohledu na její styl.
4
Content available remote

Perinatální deprese : současné poznatky o mechanismech jejího působení na vývoj dítěte

84%
Sobotková D.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2019
|
vol. 63
|
issue 3
299-311
EN
Maternal depression is one of the most common prenatal and postnatal complications. Such complications may seriously compromised the neuropsychological development of the new being. This paper provides an overview of potential biological, neurological and psychological factors that might be involved into the risk factors. Perinatal maternal depression is presented and reviewed as an example of the interaction of placental, epigenetic and early parenting factors elevating risk of poor fetus, neonatal, infant and child development. Available evidence points to the importance of in-utero influences as well as the importance of early attachment and parenting. It is pointed out that models of the early aetiology of mental disorders, such as perinatal depression, are complex with a range of potential factors from genetic and epigenetic to environmental influencing neurological, emotional and psychosocial development.
CS
Mateřská deprese je jednou z nejčastějších prenatálních a postnatálních komplikací. Takové komplikace mohou vážně ohrozit neuropsychický vývoj nového jedince. Článek poskytuje přehled možných biologických, neurologických a psychologických faktorů, které mohou být zahrnuty mezi faktory rizikové. Perinatální deprese matky je prezentována a diskutována jako příklad interakce placentárních, epigenetických a raných rodičovských faktorů, které zvyšují riziko narušení vývoje plodu, novorozence, kojence a dítěte v dalších věkových obdobích. Dostupné důkazy poukazují na důležitost vlivů, které působí na jedince již v děloze matky, stejně jako na význam časné citové vazby a mateřské péče. Je zřejmé, že modely rané etiologie duševních poruch, jakou je i perinatální deprese, jsou složité s řadou potenciálních faktorů od genetických a epigenetických až po faktory prostředí, jež ovlivňují neurologický, emoční a psychosociální vývoj.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.