Search results

1

Meziskupinové kontakty a postoje k Romům v ČR - analýza s využitím smíšených metod výzkumu

100%

Šmídová M.

Naše společnost (Our Society)

|

2018

|

vol. 16

|

issue 2

53-72

EN

The paper presents an application of a mixed-methods design in the study of interethnic attitudes (prejudice). Its goal is to analyze the relationship between attitudes towards the Roma and contacts with members of this group. Both quantitative and qualitative empirical material is used here and methodologically, the analysis presented seeks to verify the applicability, limits and usefulness of mixed methods for prejudice research. Theoretically, the text is based on the contact hypothesis, which mainly holds that contacts with members of a group that is targeted by prejudice lower the level of prejudice towards the group as a whole. It was formulated by Gordon Allport in the 1950s and developed later by authors like Thomas Pettigrew or Linda Tropp. The premises of the contact hypothesis are applied in the case of attitudes towards the Roma in the Czech Republic. Mixed-methods design provides the methodological framework for this study. A secondary analysis of quantitative surveys (by the Public Opinion Research Centre) is followed (enriched and deepened) by a primary analysis of qualitative semi-structured interviews with a purposive sample of members of the Czech majority. This mixed design is intended to achieve more comprehensive and convincing results compared to a single-method (either qualitative or quantitative) approach. Results of the quantitative surveys show that intergroup contact is related to reduced prejudice and that the effect of contact is stronger than that of sociodemographic variables like education or age. At the same time, even among people who have positive contacts with the Roma (as their friends or good acquaintances), the attitudes to this group as a whole (i.e. the Roma as a social category) are only relatively less prejudiced, and the absolute average level of prejudice towards the Roma is quite high even among them. The qualitative part of the research shows mechanisms that can explain both the process of mitigating prejudices and, maybe even more strongly, persistence of prejudices among the people who have contacts. Interview participants argued about “normality of prejudiced attitudes” and “exceptionality” of their Roma friends, which enabled them to have good relations with concrete individuals and at the same time keep negative attitudes to the group as a whole. The data analyzed have several limitations. The quantitative data are cross-sectional, not longitudinal, so causality can be targeted only indirectly. Contact with the Roma is described only by one simple indicator of whether the respondent has a friend or good acquaintance among the Roma. The qualitative data have some limits, too – the sample is highly variable but fails to include people with pronounced prejudices against the Roma or people from the lowest social strata of the society.

CS

V článku je prezentována aplikace smíšeného výzkumu na příkladu mezietnických postojů (předsudků). Cílem bylo zanalyzovat postoje majoritní společnosti k Romům ve vztahu k meziskupinovému kontaktu, tedy zjistit, zda osoby z majoritní společnosti mající nějaký bližší kontakt s romskou minoritou vykazují odlišnou míru předsudečnosti oproti těm, kteří kontakty s Romy jako přáteli nebo dobrými známými nemají. Pro analýzu byla využita kvantitativní data z reprezentativního výzkumu CVVM a kvalitativní data získaná z polostrukturovaných rozhovorů. Na tomto základě je zvažována vhodnost využití smíšeného designu, jeho limity i přínosy pro oblast výzkumu předsudků. Záměrem smíšeného designu je získat komplexnější a přesvědčivější výsledky ve srovnání s použitím jedné metody (buď jen kvantitativní, nebo jen kvalitativní) výzkumu. Teoretické východisko textu představuje kontaktní hypotéza, podle které (specifické) meziskupinové kontakty s jednotlivými členy skupiny vedou ke snížení předsudků vůči celé skupině. Tzv. kontaktní hypotéza byla formulována Gordonem Allportem v 50. letech 20. století a dále byla rozvíjena např. autory, jako jsou Thomas Pettigrew nebo Linda Tropp. Předpoklad kontaktní hypotézy, tj. snížení předsudků díky kontaktům, je ověřován na případě postojů Čechů vůči Romům. Smíšený design užitý ve výzkumu byl založen na sekvenci sekundární analýzy kvantitativních dat (data CVVM) následované sběrem a analýzou kvalitativních dat získaných prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se vzorkem (purposive sample) členů české majority. Výsledky analýzy kvantitativních dat ukazují, že meziskupinový kontakt souvisí se sníženými předsudky a že statistický vliv kontaktu je silnější než vliv sociodemografických proměnných jako je vzdělání či věk. Současně ovšem platí, že dokonce i mezi lidmi, kteří mají pozitivní přátelské kontakty s jednotlivými Romy, jsou jejich postoje k této sociální kategorii jako celku pouze relativně méně předsudečné a i mezi nimi jsou v průměru předsudky vůči Romům poměrně vysoké. Kvalitativní část výzkumu ukazuje mechanismy, které právě mohou vysvětlit jak proces relativního zmírnění předsudků skrze kontakty, tak také přetrvávání předsudků i mezi lidmi, kteří mají přátelské kontakty s Romy. Účastníci rozhovorů argumentovali například „normálností předsudků“ a „výjimečností“ svých romských přátel, což jim umožnilo mít dobré vztahy s konkrétními jednotlivci a zároveň udržet negativní postoje ke skupině jako celku.

2

The impact of studying abroad on students’ intercultural competence: An interview study

88%

Sobkowiak P.

Studies in Second Language Learning and Teaching

|

2019

|

vol. 9

|

issue 4

681-710

EN

This paper presents qualitative research examining to what extent sojourns abroad engage their participants in intercultural interactions and whether or not such experience translates into students’ intercultural growth. The results of the study demonstrated that studying abroad did not provide students with ample opportunities to immerse into the local community and fully discover a new cultural environment. However, students surrounded by local and their fellow international students met foreign cultures, which motivated them to explore and interpret the encountered diversity, and thus equipped them with knowledge about foreign cultures, sensitizing them to cultural diversity. Sometimes such contacts challenged students’ preconceived judgments and stereotypes of specific cultural groups, their ways of thinking, valuing and acting, and resulted, to a lesser or greater extent, in rethinking these, leading to changing attitudes and values. International experiences also stimulated students to self-analyze their own cultural identity, and thereby contributed to their growth in self-awareness in this respect. By offering opportunities for experiencing cultural differences and prompting students to develop coping strategies and to make references to the home culture, the sojourn is thus of significant importance for tertiary students, allowing for fostering their intercultural development to a certain degree.

3

Poles toward Ukrainians: The results of survey studies after the Russian invasion of Ukraine in 2022

75%

Babińska M., Bilewicz M., Górska P., Toruńczyk-Ruiz S., Wypych M.

Nauka

|

2022

|

issue 4

Refine search results

1 Nauka

1 Naše společnost (Our Society)

1 Studies in Second Language Learning and Teaching

1 Babińska M.

1 Bilewicz M.

1 Górska P.

1 Sobkowiak P.

1 Toruńczyk-Ruiz S.

1 Wypych M.

1 Šmídová M.

1 2022

1 2019

1 2018

Meziskupinové kontakty a postoje k Romům v ČR - analýza s využitím smíšených metod výzkumu

The impact of studying abroad on students’ intercultural competence: An interview study

Poles toward Ukrainians: The results of survey studies after the Russian invasion of Ukraine in 2022