Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  contemporary Czech literature
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1

Zaangażowanie polityczne — niepożądane czy konieczne? Przemiany postaw czeskich pisarzy wobec wydarzeń politycznych po 1989 roku

100%
Machala L.
Miscellanea Posttotalitariana Wratislaviensia
|
2015
|
vol. 3: Elity w krajach Europy Środkowej i Wschodniej po roku 1989
135 - 144
EN
The study reflects on the changes in the attitude of Czech writers towards politics and social events after 1989. Primary renunciation of mutual attachments and overlaps between literature and social life represented namely by Jiří Kratochvil was gradually replaced by a situation typical for the history of the Czech literature in which literary works usually presented an active reflection on political and social events. The process of escaping the “trap of aestheticism” was accompanied by an intense and long-standing dispute on the issue of politically and socially committed literature. In the paper, Milan Kozelka is considered the most noticeable critic of contemporary political events in Czech society.
2
Content available remote

Stalingrad Pub or Hitler’s? Representation of ideological changes of toponyms in contemporary Czech literature

72%
Střelec K.
Acta onomastica
|
2019
|
vol. 60
|
issue 1
121-129
EN
The 20th century ideologies, together with the transformations of the constitutional and social orders of the Central Europe, count among the major topics of contemporary Czech prose. The concept of collective memory, that preserves these elements of the past, is being uncovered both on the material and non-material planes. One of the ways of its representation in literary works is the use of toponyms of predominantly commemorative character. Therefore, in a fictional world, the names of places become an essential motif reflecting the ideological influence of the political power of the time. The paper focuses on the place names the contemporary prose works contain and on the way they are involved in constructing a literary picture of the history of the 20th century. Attention is paid to the artistic representation of the ideologically motivated changes of toponyms and non-standardized toponymy as an element of identity or humor defying political power; furthermore, the particularities of linguistically diverse areas, especially in relation to German and Polish language, are considered. From the methodological point of view, the study is based, besides others, on the concept of abused memory (abus de mémoire) by the French philosopher Paul Ricoeur, which is clearly evident in the literary motif of the ideological transformations of toponyms.
CS
Ideologie 20. století a proměny státoprávního a společenského uspořádání střední Evropy patří mezi výrazná témata současné české prózy. Kolektivní paměť, tyto prvky minulosti uchovávající, je rozkrývána jak v rovině materiální, tak nehmotné. Jedním ze způsobu její reprezentace v literárních dílech je užití toponym převážně honorifikačního charakteru. Názvy míst se tak ve fikčním světě stávají podstatným motivem, reflektujícím ideové a ideologické působení státní moci dané doby. V našem příspěvku sledujeme, jaká místní či pomístní jména současná prozaická díla obsahují a jak se podílejí na konstruování literárního obrazu dějin 20. století. Pozornost věnujeme uměleckému ztvárnění ideologicky motivovaných změn toponym a nestandardizované toponymie jako prvku identity či humoru vzdorujícímu politické moci; zaměřujeme se rovněž na specifika jazykově nehomogenních oblastí, zejména ve vztahu k němčině a polštině. Příspěvek metodologicky čerpá mj. z konceptu zneužité paměti (abus de mémoire) francouzského filozofa Paula Ricoeura, která je v literárním motivu ideologických proměn toponym výrazně zřetelná.
3
Content available remote

Proměna kritické recepce prozaických knih Petry Soukupové v souvislosti s debatou o takzvaném literárním mainstreamu

72%
Eder K.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2024
|
vol. 72
|
issue 1
53-80
EN
This study examines the way Petra Soukupová’s works of fiction have been reviewed by literary critics from the beginning of her career up until her latest book. While she was seen as an innovative writer after her first books came out, she has subsequently been seen as the key representative of what is known as the “literary mainstream”. Although the discussion over this literary mainstream has been going on among Czech literary critics for several years now, no consensus has been reached over the definition of this label. Hence this study first looks at the concept of the literary maintstream and then examines how it has influenced the critical reception of Petra Soukupová’s fiction.
4
Publication available in full text mode
Content available

Gazeta Wyborcza on Czech literature and Czech authors in 1989–2019

58%
Rogoż M.
Rocznik Historii Prasy Polskiej
|
2021
|
issue 2
5
Publication available in full text mode
Content available

Kundera światowy? Hrabal peryferyjny? Przekład jako forma promocji?

37%
Soliński W.
Przekłady Literatur Słowiańskich
|
2020
|
vol. 10
|
issue 1
225-241
EN
The paper attempts to describe selected aspects of the impact of new concepts (such as history of European literature or history of the world republic of literature) that have entered into the literary and translation discourse and that coexist with the traditional categories such as ancient literature, modern literature, national literature, world literature, synthesis of the history of literature or process of the history of literature. The “confusion of tongues” (confusio linguarum) connected with the emergence of these novel concepts has undoubtedly affected the discipline of translation studies and, in particular, the promotional aspects of translation and self-translation as well as other related phenomena. An interesting role in this discussion is also played by what I refer to as “perspective,” from which the incorporation of given works or authors into European literature or world literature is being observed. In two out of the four analyzed works, the French (Parisian) perspective prevails, characteristic of a certain stage of comparative studies that seemed to have lost significance some time ago. The two remaining works, written from the Czech perspective, are addressed to English- and German-speaking readers, respectively.
CS
Práce je pokusem popsat některé aspekty vlivu jež v dyskursu literárnědnem (i překladatelském) maji některe nové koncepty (vedle již zavedených: literatura starověká, literatura novověká, literatura obecná, literárněhistorická synteza, literárněhistorický proces). Konkrétně jde o koncepty historie evropské literatury, historie světové literatury a zejmena světové republiky literatury. To, co vycházi z těchto konceptu (svého druhu confusio linguarum) muselo změnit široce pojatou translatologii, především pokud jde o propagační silu překladu, autopřekladu, atd. Hodno úvahy je rovněž to, co popisuji jako „hledisko”, z něhož je možno pozorovat pronikaní konkretnych děl do „literatury evropské” nebo „literatury světové”. Ve dvou ze čtyř analyzovaných prací dominuje francouzské (resp. Pařížské hledisko), které je typické pro jisté období komparatistických studii. O tomto hledisku se soudi, že je již šťastně překonáno. Dvě další prace jsou napsány z české perspektivy a obracejí se k čtenářům anglo- a německojazyčným.
PL
W artykule podjęto próbę opisania wybranych aspektów oddziaływania nowych koncepcji (takich jak historia literatury europejskiej czy historia światowej republiki literatury), które weszły do dyskursu literackiego i przekładoznawczego i które współistnieją z tradycyjnymi kategoriami, takimi jak literatura dawna, współczesna, literatura narodowa, literatura światowa czy proces historii literatury. „Pomieszanie języków” (confusio linguarum), związane z pojawieniem się tych pojęć powieściowych, niewątpliwie wpłynęło na dziedzinę studiów translatorskich, a w szczególności na promocję przekładu i autoprzekładu oraz na inne zjawiska z tym związane. Ciekawą rolę w tej dyskusji odgrywa również to, co nazywam „perspektywą”, z której obserwuje się włączanie danych utworów lub autorów do literatury europejskiej lub światowej. W dwóch z czterech analizowanych w artykule dzieł dominuje perspektywa francuska (paryska), charakterystyczna dla pewnego etapu badań porównawczych, który, jak się zdaje, już się zakończył. Dwie pozostałe publikacje, napisane z perspektywy czeskiej, są adresowane do czytelników anglo- i niemieckojęzycznych.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.