Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  contractual relationship
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Publication available in full text mode
Content available

Płaca zasadnicza jako narzędzie ZZL (Basic Wages as a Tool in Human Resource Management)

100%
Wechta P.
Zarządzanie Zasobami Ludzkimi
|
2015
|
issue 2015 1(102)
41-53
PL
Celem artykułu jest próba wyjaśnienia funkcji płacy zasadniczej, jaką pełni ona w stosunku kontraktowym między właścicielami organizacji produkcyjnej a jej pracownikami. W oparciu o teorię systemu społecznego Talcotta Parsonsa zostały wyróżnione cztery poziomy jego analizy. W badaniu posłużono się kryteriami zróżnicowania społecznego, dla których podstawą jest socjologiczna teoria własności Stanisława Kozyra-Kowalskiego. Wskazano ekonomicznych beneficjentów stanów równowagi, inflacji i deflacji w wymianie wkładów i wytworów między stronami omawianego stosunku kontraktowego.
EN
The goal of this paper is an attempt to explain the function basic wages play in the contractual relationship between the owners of a production organization and its employees. It is on the bass of Telcott Parsons’ theory of social systems that four levels of the analysis have been identified. The research also applies criteria of social differentiation based on the theory of ownership of Stanisław Kozyr–Kowalski. Moreover, the economic beneficiaries of states of equilibrium, inflation, and deflation in the exchange of inputs and products of the parties of the discussed contractual relationship are identified.
2
Content available remote

KONCEPCJA ZDEFINIOWANEGO ŚWIADCZENIA MINIMALNEGO W UJĘCIU KONTRAKTOWO-WŁASNOŚCIOWYM. ARTYKUŁ DYSKUSYJNY

67%
Wechta P.
Polityka Społeczna
|
2016
|
vol. 43
|
issue 5-6(506-507)
21-27
EN
The aim of this paper is to analyse the functions that defined minimal benefit pension may perform in contractual relationships between pension systems’ executives and pension contribution payers. Tal­cott Parsons’ social system theory provides the first research tool. This theory allows one to study the states of equilibrium, inflation and deflation at particular levels of a contractual relationship. Stanislaw Kozyr-Kowalski’s economic and sociological theory of ownership is the second research tool that is used for the purpose of this paper. This theory makes it possible to divide the types of pension systems’ executives and pension contribution payers based on the income strategy that they follow. Ultimately, four possible regulatory functions of defined minimal benefit pension were identified.
PL
Celem artykułu jest analiza funkcji, które zdefiniowane świadczenie minimalne może pełnić w stosunkach między zarządcami systemów emerytalnych a płatnikami składek. Pierwszym narzędziem badawczym jest koncepcja stosunku kontraktowego oparta na teorii systemu społecznego Talcotta Parsonsa. Służy ona wyróżnieniu stanów równowagi, inflacji i deflacji w wymianie między jego stronami. Drugie narzędzie badawcze stanowi ekonomiczno-socjologiczna teoria własności Stanisława Kozyra-Kowalskiego. Umożliwia ona identyfikację poszczególnych typów strategii dochodowych związanych z wypłatą emerytur, które różnicują zarządców systemów emerytal­nych i płatników składek. Ostatecznie wyróżnione zostają cztery funkcje regulacyjne, które zdefiniowane świadczenie minimalne może pełnić w kapitałowym systemie emerytalnym.
3
Content available remote

Volba cizího práva v ryze vnitrostátním právním vztahu

59%
Tichý L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 4
322-339
EN
a2_Such a limitation does not even correspond to the development of international private law and is not even a starting point for practice. The theological reduction of the aforementioned provision of Article 3, paragraph 3 of Rome I and de lege ferenda should contribute to the solution. De lege ferenda a such limitation of the choice of law should be abolished.
CS
Článek se zabývá základní kategorií mezinárodního práva soukromého – volbou práva. Jeho cílem je prokázání hypotézy, že autonomie smluvních stran (svoboda vůle) znamená v případě jejich rovnocenného postavení možnost podřídit závazkovou smlouvu libovolnému právnímu řádu, i když taková smlouva nevykazuje ve svých prvcích vztah k cizímu právnímu řádu, a tedy neobsahuje v těchto objektivních navazovacích kritériích cizí prvek. Cizím prvkem je totiž právě jenom volba cizího právního řádu. Snahou autora je tedy dovršit vývoj kolizního práva spočívající zejména v paradigmatické změně významu volby práva jakožto samostatného subjektivního navazovacího kritéria a autonomního cizího prvku. Překotný vývoj chápání volby cizího práva v posledních padesáti letech dospěl od jejího tradičního chápání jako oprávnění stran zvolit cizí právní řád jen tehdy, vykazují-li objektivní prvky daného právního vztahu relevantní vztah k cizímu státu, do stadia, ve kterém počínaje především Římskou smlouvou z roku 1980 a konče nařízením č. 593/2008 (Řím I) je volba práva považována za samostatný (subjektivní) cizí prvek. Přesto i nařízení Řím I volbu práva i mezi rovnoprávnými smluvními stranami omezuje v čl. 3 odst. 3 kogentními ustanoveními právního řádu, k němuž mají objektivní prvky smlouvy přímý vztah (sídlo právního vztahu). Jinak řečeno, vzdor pozoruhodnému vývoji není dosud volba práva považována za plnohodnotný hraniční určovatel, srovnatelný s jinými hraničními určovateli objektivního charakteru. Toto řešení odporuje principům mezinárodního práva soukromého, neboť volba práva je výrazem svobody smluvních stran tak, jak to odpovídá významu a postavení tohoto institutu v oblasti hmotného práva. Uvedené omezení se považuje za nadbytečný, ne-li nepřípustný zásah do kolizněprávní autonomie vůle. Proti případnému zneužití volby práva má totiž každý právní řád dostatek ochranných nástrojů včetně výhrady veřejného pořádku. Omezení obsažené v nařízení Řím I navíc představuje svým problematickým řešením ani v teorii nevyjasněné následky, neodpovídá ani vývoji mezinárodního práva soukromého a není ani východiskem pro praxi. K řešení by měl přispět výklad za pomoci teologické redukce uvedeného ustanovení čl. 3 odst. 3 Řím I. De lege ferenda by takové omezení volby práva mělo být zrušeno.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.