Search results

1

K východiskům a metodologii současných suárezovských studií : Hill, B. – Lagerlund, H. (eds.), "The Philosophy of Francisco Suárez"

100%

Novotný D.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2015

|

vol. 63

|

issue 1

113-125

EN

In this review article I discuss the positive contributions of recent Anglo-American Suarez scholarship, but also some of its deficiencies. The overall tendency is always to present Suarez as the last medieval philosopher and to neglect post-Suarezian scholastic culture as a topic worthy of study for its own sake, not just as the background for modern philosophy. This historiographical distortion needs to be overcome if we are to arrive at a more adequate account of the scholastic philosophy of the seventeenth century.

2

Teologický absolutismus a lidské sebepotvrzení : Blumenbergovo pojetí novověku

88%

Špelda D.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2013

|

vol. 61

|

issue 2

181-205

EN

This paper deals with the concept of the genesis of the modern age as introduced by Hans Blumenberg in his book The Legitimacy of the Modern Age (1966) which he elaborated on and complemented in his later writings. The paper is divided into five sections. The first very briefly presents the general features of Blumenberg’s philosophy, especially his notion of “relief from the absolute”. The second section introduces Blumenberg’s concept of gnosis and of the Christian responses to gnosis. Blumenberg was convinced that the modern times emerged as the second overcoming of gnosis which was more successful than its first overcoming by Christianity. The third section introduces Blumenberg’s idea of the recurrence of the hidden gnostic God in late medieval nominalism. The fourth section presents ways in which the modern age, according to Blumenberg, emerged as the successful overcoming of gnosis – especially with the help of the amazing development of science and technology in the early-modern period. The fifth section contains some critical reservations about Blumenberg’s theory. Nevertheless it also appreciates the relevance of Blumenberg’s philosophy for today’s discussion about both the nature and the history of early modern philosophy.

CS

Článek pojednává o koncepci geneze novověku, kterou Hans Blumenberg představil ve svém díle Legitimita novověku (1966) a kterou dál rozpracovával a doplňoval v dalších dílech. Článek je rozdělen do pěti oddílů. První velice stručně představuje obecné rysy Blumenbergovy filosofie, zejména jeho pojem ulehčení od absolutna. Druhý oddíl představuje Blumenbergovo pojetí gnoze a křesťanskou reakce na gnozi. Blumenberg je totiž přesvědčen, že novověk vznikl jako druhé překonání gnoze, které bylo úspěšnější než první překonání provedené křesťanstvím. Třetí oddíl vysvětluje Blumenbergovu myšlenku návratu gnostického skrytého Boha v pozdně středověkém nominalismu. Čtvrtý oddíl ukazuje způsoby, jimiž se podle Blumenberga ustanovil novověk jako druhé a úspěšné překonání gnoze – především za pomoci masivního rozvoje vědy a techniky. Pátý oddíl obsahuje kritické výhrady vůči Blumenbergově koncepci a rovněž ocenění aktuálnosti jeho filosofie pro dnešní diskuse o povaze raně novověké filosofie.

3

The Role of Senses and Sense Perception in Valeriano Magni’s Philosophy

75%

Nejeschleba T.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2017

|

vol. 65

|

issue Special Issue 2

149-163

EN

The Capuchin monk Valeriano Magni tried to create a new Christian, anti-Aristotelian philosophy, which also includes an alternative concept of sense perception. The main source of his approach is St. Augustine’s and St. Bonaventure’s theory of illumination and the metaphysics of light. Magni emphasizes the seeing is the only sense by means of which one can attain cognition of bodies, i.e., their extension and colour. At the same time, through an analysis of the inner processes of sensation, cognition and intellection, seeing leads to self-awareness. Cognition is intentional in character. The object of sense perception is not an actual external object but an image of it originating from the object, received by the sense organ and grasped by the soul vitalizing the sense organ. Despite that Magni regards the sense data provided by seeing as per se nota, which is made possible by the metaphysics of light. For Magni, light is an epistemological, ontological, and physical principle. His emphasis on seeing is a part of his ontological programme.

4

Locke and Leibniz on Perception

51%

Grzeliński A.

Roczniki Filozoficzne

|

2017

|

vol. 65

|

issue 2

167-183

EN

In his critique of the Lockean concept of perception as presented in Nouveaux essais, Leibniz reproaches Locke for neglecting the role of minute perceptions in experience and reducing all mental operations to the sphere of consciousness. However, the critique seems to be the result of the differences of their philosophical standpoints: Leibniz’s idealistic metaphysics, and Locke’s commonsensical empiricism rather than of the different understanding of perception itself. The descriptions of the process of perceiving provided by them seem to be surprisingly similar, whilst the difference between their stances is for the most part no more than terminological. The dispute is rooted in their different approaches to the role of psychological investigations, which for Locke are autonomous and quite independent from the claims of metaphysics.

PL

W swej krytyce Locke’owskiego pojęcia percepcji, przedstawionej w Nouveaux essais, Leibniz zarzuca angielskiemu filozofowi, że nie uwzględnił istnienia “minute perceptions” i redukuje wszystkie operacje mentalne jedynie do sfery świadomości. Wydaje się jednak, że krytyka ta wynika z odmienności stanowisk filozoficznych—idealistycznej metafizyki i zdoroworozsądkowego empiryzmu—a nie z różnicy w rozumieniu samej percepcji. Przedstawiony przez obu filozofów psychologiczny opis procesu percypowania wydaje się być zaskakująco podobny, różnica zaś stanowisk ma charakter w dużej mierze terminologiczny, a spór wynika zarówno z faktu, że w przeciwieństwie do Leibniza Locke traktuje opis psychologiczny w sposób do pewnego stopnia autonomiczny i uniezależnia go od twierdzeń metafizyki.

5

Přírodní filosofie Jana Bayera: její mosaický charakter a raně novověké inspirace

51%

Čížek J.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2021

|

vol. 69

|

issue 4

711-736

EN

The main focus of this study is a reconstruction of the natural philosophy of the early modern Prešov's scholar Jan (Johannes) Bayer (1630–1674), with special regard to its Mosaic profile. After a critical reading of the research done on Bayer up to this point, the author concludes that Bayer’s natural-philosophical work, as such, has not yet been satisfactorily analyzed, nor has its connection to its supposedly two most important sources, Francis Bacon and Jan Amos Comenius, been sufficiently explored. The study therefore concentrates on a critical analysis of Bayer’s interpretation of creation and his natural history, which are then both situated in the philosophical context of their time. The author then notes that although Bayer’s project of erecting an original and on the (especially Aristotelian) tradition independent Mosaic natural philosophy ended in failure, the thinker’s work can be assessed as a valuable attempt to synthesize Baconian and Comenian motifs while at the same time reflecting broader intellectual contexts of the period.

CS

Hlavním tématem této studie je rekonstrukce přírodní filosofie raně novověkého prešovského učence Jana (Johannese) Bayera (1630–1674) se zvláštním zřetelem k jejímu mosaickému profilu. Na základě kritické analýzy dosavadního bayerovského výzkumu dospívá autor ke zjištění, že dosud nebylo uspokojivě analyzováno ani Bayerovo přírodně-filosofické dílo jako takové, ani dostatečně prozkoumána jeho návaznost na předpokládané dva nejvýznamnější zdroje, Francise Bacona a Jana Amose Komenského. Studie je proto soustředěna na kritickou analýzu Bayerova výkladu stvoření a popisu přírody, které jsou následně zasazeny do dobového filosofického kontextu. Autor konstatuje, že ačkoliv Bayerův projekt vystavění originální a na (především aristotelské) tradici nezávislé mosaické přírodní filosofie skončil neúspěchem, lze myslitelovo dílo hodnotit jako cenný pokus o syntézu baconovských a komeniánských motivů, odrážející však rovněž širší dobové intelektuální souvislosti.

Refine search results

4 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

1 Roczniki Filozoficzne

1 Grzeliński A.

1 Nejeschleba T.

1 Novotný D.

1 Čížek J.

1 Špelda D.

1 2021

2 2017

1 2015

1 2013

K východiskům a metodologii současných suárezovských studií : Hill, B. – Lagerlund, H. (eds.), "The Philosophy of Francisco Suárez"

Teologický absolutismus a lidské sebepotvrzení : Blumenbergovo pojetí novověku

The Role of Senses and Sense Perception in Valeriano Magni’s Philosophy

Locke and Leibniz on Perception

Přírodní filosofie Jana Bayera: její mosaický charakter a raně novověké inspirace