Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 2

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  early modern science
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Publication available in full text mode
Content available

Where are Sunspots? The Practical Method of Galileo as an example of Mental Model

100%
Sierotowicz T.
Zagadnienia Filozoficzne w Nauce
|
2019
|
issue 66
129-141
EN
After the publication of Sidereus Nuncius, in the controversy with Ch. Scheiner, Galileo developed several arguments on behalf of the hypothesis that sunspots are contiguous to the surface of the Sun, and presented them in his Istoria e dimostrazioni intorno alle macchie solari e loro accidenti (Rome 1613). One of them, named by Galileo a Practical Method, advocates very clearly the correctness of the hypothesis. In the paper the method in question is briefly described. It is argued that the Practical Method is not a thought experiment, but rather a mental model proposed precisely in order to solve the problem of sunspots’ location.
2
Content available remote

The “Physica Mosaica” of Johann Heinrich Alsted (1588-1638):

71%
Čížek J.
Teorie vědy (Theory of Science)
|
2020
|
vol. 42
|
issue 1
117-139
EN
Some early modern scholars believed that Scripture provided more certain knowledge than all secular authorities – even Aristotle – or investigating nature as such. In this paper, I analyse one such attempt to establish the most reliable knowledge of nature: the so-called Mosaic physics proposed by the Reformed encyclopaedist Johann Heinrich Alsted. Although in his early works on Physica Mosaica Alsted declares that his primary aim is proving the harmony that exists between various traditions of natural philosophy, namely between the Mosaic and the Peripatetic approaches, and despite the fact that his biblical encyclopaedia of 1625 was intended to be based on a literal reading of the Bible, he never truly abandoned the Aristotelian framework of physics. What is more, in his mature encyclopaedia of 1630, he eventually openly preferred Aristotle to other naturalphilosophical traditions. I argue, therefore, that Alsted’s bold vision of Mosaic physics remained unfulfi lled and should be assessed as an unsuccessful project of early modern natural philosophy.
CS
Někteří raně novověcí učenci byli přesvědčeni, že Písmo poskytuje jistější poznání nežli všechny světské autority – s Aristotelem včele – či zkoumání samotné přírody. Ve své studii se zabývám jednou z takových snah o získání toho nejspolehlivějšího vědění o přírodě: takzvanou mosaickou fyzikou, jak ji koncipoval reformovaný encyklopedista Johann Heinrich Alsted. Ačkoliv ve svých raných dílech, jež se Physica Mosaica týkají, Alsted za svůj nejvyšší cíl prohlašuje dokázání souladu mezi různými podobami přírodní fi losofi e, především mezi mosaickým a peripatetickým přístupem, a navzdory tomu, že jeho biblická encyklopedie z roku 1625 měla být založena na doslovném čtení Bible, Alsted ve skutečnosti nikdy neopustil aristotelská východiska přírodní fi losofi e. Co je ještě pozoruhodnější, Alstedova vrcholná encyklopedie z roku 1630 již přímo upřednostňuje aristotelismus před jinými přírodně-fi losofi ckými přístupy. Tvrdím proto, že Alstedova smělá vize mosaické fyziky zůstala nenaplněna a měla by být hodnocena jako neúspěšný projekt raně novověké přírodní filosofie.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.