Search results

1

Semiotic Determinants in Episode-Building: Beyond Autonoetic Consciousness

100%

West D.

Filozofia i Nauka

|

2019

|

vol. 7/1

55-75

EN

This account examines how episodes are constructed and measured, and how Peirce’s Index informs and even hastens the advancement of this process—from binding spatial features, to the awareness of participant roles and temporal sequencing. It provides semiotic rationale for how episodes develop from static single pictures (dependent on verbatim memory) to events whose frames reflect a deictic and sequential character—superseding the consciousness inherent in autonoesis. Empirical evidence will trace children’s event memory—first iconic and static, and later characteristic of increasingly more complex interpretants which specify directional and logical relations, and memory sources. The signs which promote episodic thought are indexical in nature, given their largely relational character. They incorporate deictic projections of the self in diverse orientations, entering into different participant slots inherent to the event. Notice of the latter entails the influence of index to apprehend the spatial, participatory, and temporal directionality within and across event frames. This progression requires a rudimentary consciousness of aspectual features (telicity, dynamicity), as well as an appreciation for the events’ purposes/goals. Anticipating how, where, and when events conclude is critical to realizing the event’s purpose/goal, since, according to Bauer 2006: 384, it constitutes the basis upon which episodes are constructed.

2

Fashioning Episodes Through Virtual Habit: The Efficacy of Pre-Lived Experience

88%

West D. E.

Studia Gilsoniana

|

2018

|

vol. 7

|

issue 1

81-99

EN

In MS 620 (1909), C. S. Peirce crafts his ultimate statement regarding habit-formation. Here he defines and illustrates the influence of specific vivid virtual habits with the objective of changing future beliefs/actions. The specificity of the protoplans as determinations invites immediate implementation of action interventions, or recommendations to change action approaches. In this way, virtual habits transcend mere possibility for implementation of the action strategy; their vividity and specificity uniquely qualify them as soon to be actualized episodes.

3

RESEARCH OF AUTOBIOGRAPHICAL MEMORY: THE AUTOBIOGRAPHICAL INTERVIEW (AI) METHOD (HEALTHY MEMORY AND ALZHEIMER'S DISEASE

88%

Szőllősi Á., Kónya A.

Magyar Pszichologiai Szemle (Hungarian Psychological Review)

|

2011

|

vol. 66

|

issue 4

587-603

EN

Levine, Svoboda and his colleagues (2002) developed a semi-structured Autobiographical Interview method to research specific autobiographical memories, which can highlight event-specific contents in the narration of a memory. The goal of the recent study is the Hungarian adaptation of this technique. By the help of this method three healthy age groups have been compared: young (aged 20–27; N = 25), middle-aged (aged 45–55; N = 25) and elderly adults (aged 60–79; N = 16), respectively a group of clinical patients: Alzheimer’s patients in the early stage of the disease (aged 60–80; N = 16). It has been confirmed that in healthy people episodic richness of autobiographical events failed through the age. Furthermore in the early stage of Alzheimer’s disease episodic memory impaires much more, than in healthy adults of similar age.

4

Emotion and memory: Event-related potential indices predictive for subsequent successful memory depend on the emotional mood state

88%

Kiefer M., Schuch S., Schenck W., Fiedler K.

Advances in Cognitive Psychology

|

2007

|

vol. 3

|

issue 3

363-373

EN

The present research investigated the influences of emotional mood states on cognitive processes and neural circuits during long-term memory encoding using event-related potentials (ERPs). We assessed whether the subsequent memory effect (SME), an electrophysiological index of successful memory encoding, varies as a function of participants' current mood state. ERPs were recorded while participants in good or bad mood states were presented with words that had to be memorized for subsequent recall. In contrast to participants in bad mood, participants in good mood most frequently applied elaborative encoding styles. At the neurophysiological level, ERP analyses showed that potentials to subsequently recalled words were more positive than to forgotten words at central electrodes in the time interval of 500-650 ms after stimulus onset (SME). At fronto-central electrodes, a polarity-reversed SME was obtained. The strongest modulations of the SME by participants' mood state were obtained at fronto-temporal electrodes. These differences in the scalp topography of the SME suggest that successful recall relies on partially separable neural circuits for good and bad mood states. The results are consistent with theoretical accounts of the interface between emotion and cognition that propose mood-dependent cognitive styles.

5

Historie a současnost Reyova Auditorně-verbálního testu učení (RAVLT) v Česku

75%

Frydrychová Z., Georgi H.

E-psychologie (E-psychology)

|

2019

|

vol. 13

|

issue 1

48-59

EN

Learning and forgetting has been the subject of systematic research since the late 19th century. The examination of memory was through the meaningless syllables at the beginning, which was later replaced with meaningful material, and this tradition continues until now. Despite of the development of knowledge and new methods for testing memory, word list tests are still the most commonly used for these purposes. The first such test, which is still currently used, was Test of memory for words known as Rey Auditory-Verbal Learning Test (RAVLT). Thanks to the contribution of some authors, the method gained its current form and besides the learning trials includes administration of the list B (interference), delayed recall and recognition. Currently, it is one of the most used methods for examination of verbal memory. There are available two versions of RAVLT in the Czech Republic, older known as the “Paměťový test učení”, and the second one, which translation is more adequate to the English version. The aim of the paper is to provide an overview of the history and current development of RAVLT in the Czech Republic, to describe the clinical and research usefulness of this method especially in the elderly population and to present possibilities of its use in the future.

CS

Problematika učení a zapomínání je předmětem systematického zkoumání již od konce 19. století. Od učení bezesmyslného materiálu se později přešlo ke zkoumání paměti pomocí materiálu smysluplného a v této tradici se pokračuje doposud. I přes postupný vývoj poznání a nových metod pro zkoumání paměti se pro tyto účely stále nejčastěji užívají testy seznamů slov. Vůbec prvním takovým testem, který je dodnes užíván, byl Test paměti na slova, známý pod názvem Reyův auditorně-verbální test učení (RAVLT). Metoda přispěním několika autorů postupně nabyla dnešní podoby, která kromě pokusů učení zahrnuje administraci seznamu B (interference), oddálené vybavení a rekognice. V současnosti se jedná o jednu z nejvíce používaných metod pro měření verbální paměti. V Česku jsou dostupné dvě verze RAVLT, starší známá pod názvem Paměťový test učení, a druhá, jejíž překlad se více přiblížil původní anglické verzi. Cílem příspěvku je poskytnout přehled historie a dosavadního vývoje RAVLT v Česku, popsat klinickou a výzkumnou užitečnost této metody zejména u populace starších osob a v neposlední řadě představit možnosti jejího využití do budoucna.

6

Kontrolované učení ve starším věku

63%

Horáková K., Štěpánková H., Bezdíček O., Kopeček M.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2017

|

vol. 61

|

issue 3

213-229

EN

Objectives. The goal of this study is to describe the controlled learning and its important role in memory assessment and provide Czech norms for Free and Cued Selective Reminding Test with Immediate Recall (FCSRT-IR) for older adults. Sample and setting. The normative sample consisted of 362 older adults at the age of 62 and more (mean age=73,5; SD=8,6; mean years of education = 13,1; SD=3,5) who met the anamnestic and performance criteria of cognitively health population. They were administered Free and Cued Selective Reminding Test with Immediate Recall (FCSRT-IR). Analysis and results. It was found that performance in FCSRT-IR is related to age (Spearman r = -0,2; p<0,001) but not to gender or education. Normative scores are provided separately for two age groups: younger (60-74) and older adults (75 plus older). The study confirmed that the learning slope increases what in this case means improvement in free recall in all three trials of FCSRT-IR. Study limitation. The main limitation of this study is nonrandom sample selection which is common in normative samples due to high organizational and financial requirements of random sample selection.

CS

Cíl. Cílem této studie je přiblížit kontrolované učení a jeho zásadní roli ve vyšetření paměti a dále poskytnout české normy pro Test kontrolovaného učení s bezprostředním vybavením (FCSRT-IR) pro starší populaci. Soubor. Normativní soubor čítal 362 starších osob ve věku 62 let a více (průměrný věk = 73,5 roku; SD = 8,6; průměrný počet let vzdělání = = 13,1; SD = 3,5), kteří splnili anamnestická i výkonová kritéria kognitivně zdravých jedinců. Všem byl v rámci neuropsychologické baterie administrován test FCSRT-IR. Analýzy a výsledky. Byla zjištěna souvislost výkonu v FCSRT-IR s věkem (Spearman r = -0,2; p < 0,001), ale nikoli s pohlavím či vzděláním. Normativní údaje jsou proto poskytnuty pro dvě věkové kategorie, mladší (do 74 let) a starší senioři (75 a více let). Dále byla u obou věkových skupin ověřena rostoucí křivka učení, tedy zlepšení ve volném vybavení ve třech za sebou jdoucích pokusech FCSRT-IR. Omezení. Hlavním omezením této studie je nenáhodný výběr souboru, který však odpovídá reálné praxi u normativních souborů pro přílišnou organizační a finanční náročnost náhodného výběru.

7

Methodological approaches in the research of emotional memory

63%

Skalníková P., Juríčková V., Plechatá A., Fajnerová I., Nekovářová T.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2022

|

vol. 66

|

issue 4

349-364

EN

Emotion has an essential effect on various cognitive processes in humans including attention, perception, learning, and memory. Long-term memories are affected not only by the emotion experienced during learning but also by the emotional state during retrieval. The term “emotional memory” is often associated with episodic memory and mental time-travel; however, emotion influences every aspect of memory (e.g., both declarative memory and non-declarative memory). Here the authors discuss the methodological advantages and limitations across the current methods in emotional memory research. Traditional neuropsychological methods use emotionally arousing stimuli; however, such stimuli are often reduced to a simple list of words or pictures. In comparison to these methods, virtual reality (VR) is a relatively new tool, but with growing importance in neuroscience research and clinical practice. VR allows to study human behavior, cognitive functions, and brain activity in ecologically valid situations even under laboratory conditions. Future directions and potential use of virtual reality in emotional memory testing are discussed.

CS

Emoce mají zásadní vliv na různé kognitivní procesy u lidí, včetně pozornosti, vnímání, uče-ní a paměti. Dlouhodobé vzpomínky jsou ovliv-něny nejen emocemi prožitými při jejich učení, ale také emočním stavem při jejich vybavová-ní. Termín „emoční paměť“ je často spojován s epizodickou pamětí a s mentálním cestováním v čase, emoce však ovlivňují každý aspekt paměti (např. jak deklarativní paměť, tak nedeklarativ-ní paměť). V této přehledové studii autoři dis-kutují metodologické výhody a omezení napříč současnými metodami výzkumu emoční paměti. Tradiční neuropsychologické metody využívají podněty vzbuzující emoce; takové podněty se však často redukují na jednoduchý seznam slov nebo obrázků. Ve srovnání s těmito metodami je virtuální realita (VR) relativně novým nástro-jem s rostoucím významem v neurovědním vý-zkumu a klinické praxi. VR umožňuje studovat lidské chování, kognitivní funkce a mozkovou aktivitu v ekologicky validních situacích i v la-boratorních podmínkách. Ve studii jsou shrnuty budoucí cíle a potenciální využití virtuální reali-ty při testování emoční paměti.

8

Wczesne rozpoznawanie zaburzeń otępiennych u pacjentów geriatrycznych przy zastosowaniu prób fluencji słownej

45%

Pasławska-Turczyn A.

Językoznawstwo

|

2023

|

vol. 18

|

issue 1

87-97

EN

This article considers the concept of dementia disorders and their typology, human psychophysical development and the epidemiology of dementia disorders in senior patients. It provides a review of diagnostic tools used in neuropsychological diagnosis with particular emphasis on experimental tests, including linguistic ones, as well as issues related to verbal fluency and its typology. Attention is also paid to screening diagnostics and clinical perspectives in the area of early diagnosis of dementia processes. At the end of the article, the author presents a case study from her neuropsychological practice.

PL

Przedmiotem niniejszego artykułu jest pojęcie zaburzeń otępiennych i ich typologii, rozwój psychofizyczny człowieka i epidemiologia zaburzeń otępiennych u pacjentów senioralnych, przegląd narzędzi diagnostycznych stosowanych w diagnozie neuropsychologicznej ze szczególnym uwzględnieniem prób eksperymentalnych, w tym językowych, a także zagadnienia dotyczące fluencji werbalnej i jej typologii. Przedmiotem rozważań są ponadto diagnostyka przesiewowa i perspektywy kliniczne w obrębie wczesnego rozpoznawania procesów otępiennych. Na końcu artykułu przedstawiono studium przypadku pochodzące z praktyki neuropsychologicznej autorki.

Refine search results

Semiotic Determinants in Episode-Building: Beyond Autonoetic Consciousness

Fashioning Episodes Through Virtual Habit: The Efficacy of Pre-Lived Experience

RESEARCH OF AUTOBIOGRAPHICAL MEMORY: THE AUTOBIOGRAPHICAL INTERVIEW (AI) METHOD (HEALTHY MEMORY AND ALZHEIMER'S DISEASE

Emotion and memory: Event-related potential indices predictive for subsequent successful memory depend on the emotional mood state

Historie a současnost Reyova Auditorně-verbálního testu učení (RAVLT) v Česku

Kontrolované učení ve starším věku

Methodological approaches in the research of emotional memory

Wczesne rozpoznawanie zaburzeń otępiennych u pacjentów geriatrycznych przy zastosowaniu prób fluencji słownej