Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 7

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  evropské právo
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Constitutional pluralism and the Slovak Constituional Court : the challenge of European Union Law

100%
Steuer M.
The Lawyer Quarterly
|
2018
|
vol. 8
|
issue 2
108-128
EN
After the accession of several Central and Eastern European countries to the European Union in 2004, new challenges arose for their highest judicial institutions to define and shape the relationship between the national and European legal order. This paper assesses the first decade of the effort of the Slovak Constitutional Court (SCC) in interpreting the relationship between domestic and EU law via applying the concept of constitutional pluralism which presumes a specific relationship between the legal orders characterized by their heterarchical structure, mutual interaction and cooperation rather than of a hierarchical, monistic structure, governed by clash over dominance. Answering the research question how the SCC has positioned itself vis-à-vis the constitutional monism v. pluralism dilemma can offer an insight on the general relationship between domestic and EU law in Slovakia. By analysing statutory law, selected judgments and reviewing secondary literature, the paper argues that the SCC seems to have chosen the monistic, hierarchical approach to the relationship, having rejected constitutional pluralism. At the same time, this position is not articulated clearly enough due to the veil of secrecy that to some extent still prevails over the SCC’s doctrinal attitudes to EU law. The findings of the paper, which combines conceptual analysis of constitutional pluralism with review of relevant legal provisions and case law, demonstrate the need for a more active and straightforward approach of the SCC when dealing with the challenges of EU law.
2
Content available remote

Historie veřejných zakázek na území Evropské unie se zaměřením na české země a jejich nejdůležitější mezníky

100%
Minaříková P.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 7
687-696
EN
Public procurement is an integral part of today’s society. Public procurement spends considerable public money on day-to-day operations, which may involve ordinary citizens, small businesses or large multinationals, not only from a financial point of view, but also especially from a political point of view. In this paper, I deal with the history of public procurement from the very beginning to the current regulation. I address not only the existence of the first public contract, but also the subsequent development of legal regulation. The main part of this paper is the development of legal regulation at the level of the European Community and subsequently in the European Union and vice versa the development of legislation in the Czech lands, even before the Czech Republic’s membership in the European Union. My contribution concludes with an analysis of current legislation.
CS
Veřejné zakázky jsou nedílnou součástí dnešní společnosti. Prostřednictvím veřejných zakázek se vynakládají značné veřejné prostředky pro zajištění každodenního fungování, přičemž se může jednat o existenci běžných občanů, malých podnikatelů či velkých nadnárodních společností. Veřejné zakázky jsou součástí dnešní doby nejen z pohledu finančního, ale zejména z pohledu politického. V tomto příspěvku se zabývám historií veřejných zakázek od samého prvopočátku až po současnou úpravu; řeším nejenom existenci první veřejné zakázky, ale i následný vývoj právní regulace. Stěžejní částí tohoto příspěvku je vývoj právní regulace na úrovni evropského společenství a následně na půdě Evropské unie, a naopak vývoj právní úpravy v českých zemích, a to i před vznikem členství České republiky v Evropské unii. Můj příspěvek je zakončen analýzou aktuální právní úpravy.
3
Content available remote

Sankce ukládané v rámci Evropské unie vůči Ruské federaci od anexe Krymu po válečný konflikt se zaměřením na veřejné zakázky

100%
Minaříková P.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 6
634-644
EN
Relations between the Russian Federation and Ukraine have been troubled for a considerable number of years. One of the critical moments of disruption in relations was the annexation of the Crimean Peninsula in 2014. On the basis of these events, the European Union imposed a series of sanctions against the Russian Federation, which have persisted for a number of years. The moment of exaction was the fullscale military invasion of the territory of Ukraine by the Russian Federation in early 2022. In response to this military action, the European Union issued a number of sanctions packages. The packages included freezing the assets of persons and entities of the Russian Federation, a travel ban, as well as a ban on participation in public procurement. This article connects, on the one hand, the historical development of events leading up to the full-scale military invasion of Ukraine and, on the other hand, the sanctions imposed by the European Union against the Russian Federation. This article focuses on sanctions affecting in particular public procurement.
CS
Vztahy mezi Ruskou federací a Ukrajinou jsou znepokojující značnou řadu let. Jedním z kritických momentů narušení vzájemných vztahů byla anexe Krymského poloostrova v roce 2014. Na základě těchto událostí Evropská unie uvalila proti Ruské federaci řadu sankcí, které přetrvávaly mnoho let. Momentem eskalace byl ozbrojený konflikt na území Ukrajiny počátkem roku 2022. Evropská unie v reakci na tuto vojenskou akci vydala řadu sankčních balíčků. Součástí balíčků bylo zmrazení majetku osobám a subjektům Ruské federace, zákaz vycestování, ale i zákaz účasti na veřejných zakázkách. Tento článek propojuje na jedné straně historický vývoj událostí směřující k ozbrojenému konfliktu na Ukrajině a na straně druhé uvalené sankce ze strany Evropské unie vůči Ruské federaci. Tento článek se zaměřuje zejména na sankce ovlivňující veřejné zakázky.
4
Content available remote

Právo být zapomenut jako reakce na vývoj informačních technologií

80%
Mach M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2021
|
vol. 160
|
issue 7
597-609
EN
The right to be forgotten arose in response to the development of societies and information technologies. However, before the EU regulation, legal regulations already existed in some European countries. The European Union is limited in its effective implementation of the right to be forgotten by non-member states. Given the impossibility of territorial limitation, I address the question of the benefits of enshrining the right to be forgotten in the Union law and not in the legal systems of individual Member States. It is also necessary to mention different approaches to the right to erasure or the right to be forgotten, as in some legal systems, primarily outside the European Union, the right to be informed prevails over the right to erasure or the right to be forgotten. Together with the historical development and the current situation, I will focus on the current problems arising from the development of information technology, to which we will need to respond in the future and the right to be forgotten awaits future development. However, legal regulation by non-EU countries will also be an important factor here.
CS
Právo být zapomenut vzniklo jako reakce na vývoj společností a informačních technologií. Ovšem již před unijní úpravou existovaly v některých evropských zemích právní regulace. V příspěvku se proto zabývám vývojem práva být zapomenut v členských i nečlenských státech EU a snažím se potvrdit, či vyvrátit hypotézu, že byť lze Evropské unii přisuzovat vedoucí roli v ochraně osobních dat svých občanů, vzhledem k internetovému prostředí, které nelze omezit hranicemi států, je Evropská unie v efektivním provádění práva být zapomenut limitována nečlenskými státy. Vzhledem k nemožnosti teritoriálního omezení pak řeším otázku přínosu zakotvení práva být zapomenut v unijním právu, a nikoliv v právních řádech jednotlivých členských států. K tomu je potřeba uvést i odlišné přístupy k právu na výmaz či právu být zapomenut, jelikož v některých právních řádech, primárně mimo Evropskou unii, převažuje právo veřejnosti být informován nad právem na výmaz, či právem být zapomenut. Společně s historickým vývojem a nynější situací se zaměřím na aktuální problémy vzniklé vývojem informačních technologií, na které bude třeba v budoucnu reagovat a právo být zapomenut tak čeká vývoj i v budoucnu. Důležitým faktorem zde ovšem bude i právní regulace ze stran nečlenských států EU.
5
Content available remote

Regulace veřejné podpory profesionálnímu sportu jako příklad vyvažování zájmů na periferii práva EU

80%
Hamerník P.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2017
|
vol. 156
|
issue 8
686-706
EN
Specifics of sports sector are challenging for potential justification of state aid granted to professional sports clubs, which either fall into financial difficulties once they lost main sponsors or lost a possibility to obtain profit from transfer fees (clubs then ask their municipalities representatives or State to save their existence or participation in some particular competition). Another example of aid is by means of taxation or land exchanges.European Commission has initiated activity in supervising this area recently and thus this article deals with alternatives concerning conditions when it is possible, if at all, to grant state aid to professional clubs, when aid must be notified and when not. European Commission looks at sporting clubs as undertakings. This article first introduces elements of state aid and definition of undertaking. Then it continues with EU law dealing with this issue based on example of all Dutch and Spanish state aid cases decided in 2016 by European Commission which include above mentioned aspects (financial difficulties, taxation or land transfers). The article then evaluates possible legality of the state aid action to professional clubs.
CS
Specifika sportovního sektoru jsou výzvou pro potenciální ospravedlnění finančních podpor profesionálním sportovním klubům, které se dostávají do finančních obtíží, pokud ztratí významné sponzory či možnost výdělku z odstupného při přestupu hráčů. Obracejí se tak s prosbou o pomoc k zastupitelům a státu, aby byla zachována jejich existence či příslušnost v dané sportovní soutěži. Podpory jsou také uskutečňovány formou výhodnějšího zdanění nebo prostřednictvím obchodů s pozemky. Evropská komise na tomto poli zvýšila ostražitost teprve nedávno a tento příspěvek se zabývá alternativami, za jakých podmínek je možné z veřejných prostředků podporu profesionálním klubům poskytnout a zda vůbec je to reálné, respektive zda je nutno podporu notifikovat. Evropská komise totiž na sportovní kluby nahlíží jako na podniky. Tento příspěvek nejprve uvádí do problematiky vztahu sportu a práva EU, definuje znaky protiprávní veřejné podpory a pojem podniku. Dále pak na příkladech nizozemských a španělských podpor tamním fotbalovým klubům, které Evropská komise rozhodla v roce 2016 společně, popisuje úpravu práva EU týkající se podpor v rámci výše uvedených situací, tj. kluby jsou ve finančních obtížích nebo získají výhodu formou příznivějšího zdanění či v rámci obchodu s pozemky.
6
Content available remote

Komparace práva být zapomenut a placených alternativ

80%
Mach M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2023
|
vol. 162
|
issue 7
644-656
EN
In the European Union, the right to be forgotten is legally enshrined in the Regulation on the protection of natural persons with regard to the processing of personal data and the free movement of such data, known as the GDPR. However, this right has territorial scope only within the EU and applies to its citizens. The Internet is a global phenomenon and so is the desire of internet users to protect their personal data. However, for non-EU users who are unable to exercise the European right to be forgotten, there are alternatives in the form of paid services. This article begins by identifying paid alternatives to the right to be forgotten, examining the area of the greatest prevalence of these services, the US, and the reasons for the greatest prevalence here, and examining the principle on which these paid services operate and how they compare in success with the right to be forgotten. It also addresses the question of whether the right to be forgotten can provide any inspiration for paid alternatives. One possibility that logically presents itself is exploring the potential for reducing the incidence of the Streisand effect. The Streisand effect is an undesirable phenomenon in which an individual’s active efforts to remove personal information paradoxically bring that information into even greater notoriety, as happened in the CJEU’s Mario Costeja González v Google judgment. The second section of the article thus examines the potential for the Streisand effect to occur in paid alternatives and compares it to the right to be forgotten.
CS
V Evropské unii je legislativně zakotveno právo být zapomenut v Nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, známém jako GDPR. Toto právo však má územní působnost pouze na území EU a platí pro její občany. Internet je ovšem celosvětový fenomén, stejně tak touha uživatelů internetu po ochraně svých osobních údajů. Pro uživatele mimo EU, kteří nemohou uplatnit evropské právo být zapomenut, však existují alternativy v podobě placených služeb. Článek na svém počátku identifikuje placené alternativy k právu být zapomenut, zabývá se oblastí největšího výskytu těchto služeb, což jsou USA, a důvody největšího výskytu právě zde a zkoumá, na jakém principu tyto placené služby fungují a jak jsou úspěšné v porovnání s právem být zapomenut. Zároveň se zabývá otázkou, zda se právo být zapomenut může u placených alternativ něčím inspirovat a jednou z možností, která se logicky nabízí, je zkoumání snížení potenciálu výskytu efektu Streisandové. Efekt Streisandové je nežádoucí jev, při kterém fyzická osoba svou aktivní snahou o odstranění osobních informací tyto informace paradoxně uvede v ještě větší známost, což se stalo v rozsudku ESD Mario Costeja Gonzáles v. Google. Druhá kapitola článku tak zkoumá potenciál výskytu efektu Streisandové u placených alternativ a komparuje jej s právem být zapomenut.
7
Content available remote

Biometric data vulnerabilities : privacy implications

71%
Krausová A., Hazan H., Matejka J.
The Lawyer Quarterly
|
2018
|
vol. 8
|
issue 3
295-306
EN
Biometric data are typically used for the purposes of unique identification of a person. However, recent research suggests that biometric data gathered for the purpose of identification can be analysed for extraction of additional information. This augments indicative value of biometric data. This paper illustrates the range of augmented indicative values of the data as well as identifies crucial factors that contribute to increased vulnerability of data subjects.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.