Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  foreign element
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Actio pauliana s cudzím prvkom

100%
Cukerová D.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 2
201-216
EN
Under the Slovak law, fraudulent conveyance action is one of the creditor’s possible means of protection against the debtor’s legal act by which the assets are removed in order to deprive the creditor. The same or similar institute aiming to protect the creditor is to be found in the law of all European states belonging to the continental or Anglo-American legal culture. In this paper we shall focus on the cross-border credit protection under the European law. Due to the absence of direct legal regulation it is not clear under which rules can we set the jurisdiction and applicable law in the cross-border protection against debtors. In this paper we will try to outline possible ways for cross-border usine the institute of action pauliana.
CS
Jedným z prostriedkov ochrany proti právnemu úkonu, ktorým dlžník niečo scudzil zo svojho majetku v úmysle ukrátiť svojho veriteľa, je v českom ako aj v slovenskom právnom poriadku odporovacia žaloba. Rovnaký alebo porovnateľný inštitút sledujúci ochranu veriteľa môžeme nájsť v právnych poriadkoch všetkých európskych štátov patriacich či už do skupiny kontinentálnej právnej kultúry alebo angloamerickej právnej kultúry. V tomto príspevku sa zameriame na odporovaciu žalobu pri cezhraničnej ochrane veriteľa v európskom právnom priestore. Vzhľadom na absenciu výslovnej úpravy odporovateľnosti právnych úkonov v práve Európskej únie, nie je jasné, akými pravidlami sa je možné riadiť pri určovaní medzinárodnej právomoci súdu a rozhodného práva v situáciách, kedy veriteľ chce odporovať právnym úkonom svojho dlžníka a súčasne je prítomný cudzí prvok. V tomto príspevku sa pokúsime načrtnúť možné spôsoby ich určenia pre actio pauliana s cudzím prvkom.
2
Publication available in full text mode
Content available

Pomoc adwokatów Ukraińcom przybywającym do Polski

88%
Kovalchuk A.
Problemy Prawa Prywatnego Międzynarodowego
|
2023
|
vol. 32
151-163
EN
The author aims to present the possibilities of helping Ukrainian citizens from the practical side, as based on author’s own professional experience. To that effect, the paper considers various legal issues faced daily by Ukrainians who came to Poland after the outbreak of the war in Ukraine. The purpose of the article is also to study the changes in Polish legislation that were introduced to simplify the possibility of regulating the legal situation of Ukrainian citizens residing in Poland. The work touches upon the issue of legalizing the stay of Ukrainians on the territory of the Republic of Poland, the care and guardianship of minor children coming from Ukraine, the transfer of economic activity from Ukraine to Poland, as well as the issue of marriage conclusion by Ukrainians in Poland.
3
Content available remote

Mezinárodní právo správní. Skica právní disciplíny

75%
Handrlica J.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 5
454-468
EN
Private international law as a specific and autonomous discipline has been well known to our legal scholarship. It deals with the question of treatment of those relations of private law, where a certain foreign element appears. On the contrary, our domestic legal scholarship hasn’t paid so far any considerable attention to those relations of administrative law, where a similar foreign element uses to appear. This is in a strict contrast with the fact, that foreign legal scholarship has been discussing emergence of a special branch of public law – administrative international law – for several decades. This article aims to present this special discipline of law to the domestic auditorium.
CS
Mezinárodní právo soukromé jako specifická disciplína práva soukromého je naší akademii důvěrně známé. Věnuje se otázce, jak má tuzemská právní úprava nakládat s cizím prvkem ve vztazích soukromého práva. Naproti tomu akademický zájem o problematiku nakládání s cizím prvkem ve vztazích práva správního doposud u nás nevykrystalizoval v etablování autonomní právní disciplíny. V zahraničí je přitom konceptualizace mezinárodního práva správního již desetiletí předmětem intenzivního zájmu právní akademie. Tento příspěvek má za cíl tuto specifickou oblast práva, její vztah k jiným právním odvětvím a předmět jejího zájmu představit tuzemskému odbornému auditoriu.
4
Content available remote

Volba cizího práva v ryze vnitrostátním právním vztahu

45%
Tichý L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 4
322-339
EN
a2_Such a limitation does not even correspond to the development of international private law and is not even a starting point for practice. The theological reduction of the aforementioned provision of Article 3, paragraph 3 of Rome I and de lege ferenda should contribute to the solution. De lege ferenda a such limitation of the choice of law should be abolished.
CS
Článek se zabývá základní kategorií mezinárodního práva soukromého – volbou práva. Jeho cílem je prokázání hypotézy, že autonomie smluvních stran (svoboda vůle) znamená v případě jejich rovnocenného postavení možnost podřídit závazkovou smlouvu libovolnému právnímu řádu, i když taková smlouva nevykazuje ve svých prvcích vztah k cizímu právnímu řádu, a tedy neobsahuje v těchto objektivních navazovacích kritériích cizí prvek. Cizím prvkem je totiž právě jenom volba cizího právního řádu. Snahou autora je tedy dovršit vývoj kolizního práva spočívající zejména v paradigmatické změně významu volby práva jakožto samostatného subjektivního navazovacího kritéria a autonomního cizího prvku. Překotný vývoj chápání volby cizího práva v posledních padesáti letech dospěl od jejího tradičního chápání jako oprávnění stran zvolit cizí právní řád jen tehdy, vykazují-li objektivní prvky daného právního vztahu relevantní vztah k cizímu státu, do stadia, ve kterém počínaje především Římskou smlouvou z roku 1980 a konče nařízením č. 593/2008 (Řím I) je volba práva považována za samostatný (subjektivní) cizí prvek. Přesto i nařízení Řím I volbu práva i mezi rovnoprávnými smluvními stranami omezuje v čl. 3 odst. 3 kogentními ustanoveními právního řádu, k němuž mají objektivní prvky smlouvy přímý vztah (sídlo právního vztahu). Jinak řečeno, vzdor pozoruhodnému vývoji není dosud volba práva považována za plnohodnotný hraniční určovatel, srovnatelný s jinými hraničními určovateli objektivního charakteru. Toto řešení odporuje principům mezinárodního práva soukromého, neboť volba práva je výrazem svobody smluvních stran tak, jak to odpovídá významu a postavení tohoto institutu v oblasti hmotného práva. Uvedené omezení se považuje za nadbytečný, ne-li nepřípustný zásah do kolizněprávní autonomie vůle. Proti případnému zneužití volby práva má totiž každý právní řád dostatek ochranných nástrojů včetně výhrady veřejného pořádku. Omezení obsažené v nařízení Řím I navíc představuje svým problematickým řešením ani v teorii nevyjasněné následky, neodpovídá ani vývoji mezinárodního práva soukromého a není ani východiskem pro praxi. K řešení by měl přispět výklad za pomoci teologické redukce uvedeného ustanovení čl. 3 odst. 3 Řím I. De lege ferenda by takové omezení volby práva mělo být zrušeno.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.