Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: intelektuální dějiny

Sort By:

Limit search:

Quentin Skinner’s attempt to clarify Collingwood

100%

Černín D.

Teorie vědy (Theory of Science)

2023

vol. 45

issue 2

135-152

This paper examines the methodological propositions of Quentin Skinner, whose influence on intellectual history, including the history and philosophy of science (HPS), cannot be disregarded. It is well known that Skinner’s method is based on John L. Austin’s theory of speech acts. Nonetheless, the very idea of applying ordinary language philosophy to the subject matter of history rests on other assumptions that form Skinner’s philosophy of historiography. The paper focuses on reconstructing this philosophy of historiography and especially on R. G. Collingwood as a primary source of inspiration. This famous British philosopher, historian, and archaeologist authored many inspirational texts concerning the historical craft. The complex and sometimes contradictory nature of his posthumously published texts requires careful interpretation, and many philosophers see Collingwood as an obscure thinker. The paper argues that even though Skinner openly denounces Collingwood’s central concept of reenactment, his philosophy of historiography is deeply influenced by a specific understanding of Collingwood’s legacy.

Tento článek se věnuje metodologickým předpokladům badatelské práce Quentina Skinnera, jehož vliv na intelektuální dějiny, včetně historie a filosofie vědy (HPS) nelze přehlížet. Je dobře známo, že je Skinnerova metoda založena na teorii řečových aktů Johna L. Austina. Samotná myšlenka aplikování filosofie přirozeného jazyka na předmět studia historie se nicméně opírá o některé další předpoklady formující Skinnerovu filosofii historiografie. Článek se soustředí p p y f j na rekonstrukci této filosofie historiografie a zejména na R. G. Collingwooda jako na hlavní Skinnerův zdroj inspirace. Tento slavný britský filosof, historik a archeolog sepsal mnoho inspirativních textů věnovaných problematice výzkumných postupů historika, které však mnoho filosofů vnímá jako obskurní. Složitá a často protikladná povaha Collingwoodových posmrtně vydaných textů vyžaduje jejich opatrnou interpretaci. Článek tvrdí, že p y ý y jjj ačkoli Skinner otevřeně odmítnul Collingwoodův ústřední pojem re-enactmentu, jeho filosofie historiografie je výrazně ovlivněna specifickým porozuměním Collingwoodovu odkazu.

Felix Weltsch, tvořivý střed a obranyschopná demokracie

80%

Hanyš M.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2023

vol. 71

issue 4

619-635

The study examines some selected motifs found in the political thought of the philosopher and journalist Felix Weltsch during the interwar period. It puts forward an interpretation of Weltsch’s concept of democracy that is placed in the broader framework of his concept of man and the political ethics of the creative center. Attention is paid both to Weltsch’s books and journalistic texts, and especially to his main political- theoretical work Das Wagnis der Mitte (1936). The study arrives at three main conclusions: 1) the political philosophy of Felix Weltsch is based on his understanding of the human being as a creative being of the center; 2) Weltsch’s concept of defensible democracy identifies the necessary limits and risks of the thoroughgoing application of democratic principles; 3) democracy is not an end and value in and of itself, and it is the task of the central position to, through creative means, successfully integrate the core of its critique of democracy; 4) the creative center’s position can integrate the core values of the critique of democracy, but must be careful not to invalidate democracy in the creative synthesis.

Studie rozebírá vybrané motivy politického myšlení filosofa a publicisty Felixe Weltsche v meziválečném období. Předkládá výklad Weltschova pojetí demokracie, které je zasazeno do širšího rámce jeho pojetí člověka a politické etiky tvořivého středu. Pozornost je věnována jak Weltschovým knihám, tak publicistickým textům a zejména hlavnímu politicko-teoretickému spisu Das Wagnis der Mitte (1936). Studie dochází ke třem hlavním závěrům: 1) politická filosofie Felixe Weltsche vychází z jeho chápání člověka jako tvůrčí bytosti středu; 2) Weltschovo pojetí obranyschopné demokracie identifikuje nezbytné meze a rizika konsekventního uplatňování demokratických principů; 3) demokracie není účelem a hodnotou sama o sobě a je úkolem středové pozice, aby se jí tvořivým způsobem podařilo integrovat jádro kritiky demokracie; 4) tvůrčí středová pozice může integrovat hodnotové jádro kritiky demokracie, ale musí dbát na to, aby v tvůrčí syntéze nebyla demokracie zrušena.

Refine search results

1 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

1 Teorie vědy (Theory of Science)

1 Hanyš M.

1 Černín D.

2 2023

Search results

Quentin Skinner’s attempt to clarify Collingwood

Felix Weltsch, tvořivý střed a obranyschopná demokracie