Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  intervence
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
EN
The aim of this pilot qualitative research was to take an insight into how counseling psychologists perceive the concept of socially conditioned intellectual disability (further only SCID). Specifically, to find out if they are aware of this concept, their attitude towards it, diagnostic practice, and potential supportive interventions. Data were obtained through a semistructured interview of 10 respondents (Median experience = 6 years), from 9 Children´s educational care centres (5 regions of the Czech Republic). The obtained data were analyzed by thematic analysis with the elements of the grounded theory using the technique of open coding. The analysis showed that none of the respondents explicitly use the term SCID, however, the term is implicitly present in their practice. According to the respondents, the concept could serve as an inspiration for a broader reflection on the etiology of "suspiciously low" scores in intellectual tests and the intellectual potential of the child. In practice, the respondents most often determine the conclusion about the level of intellectual and adaptive abilities based only on standardized tests of intellect. The respondents do not use tests and scales for adaptive behaviour, social and family environment – mainly due to a lack of staff and time capacity. The respondents perceive the differential diagnosis of SCID from intellectual disability as complicated. Half of the respondents see dynamic assessment as a promising approach to differentiate between SCID and intellectual disability. The respondents provide follow-up support and interventions to children who may fit the SCID concept very marginally due to limited capacity. The interviews also provided several potential suggestions for practice – the need to create a clear and generally accepted definition of SCID, conduct an assessment in greater depth and complexity, and intensify cooperation with the family of a child from a socially disadvantaged background and other related institutions.
CS
Cílem této pilotní kvalitativní studie bylo podniknout sondu do toho, jak poradenští psychologové vnímají koncept sociálně podmíněného mentálního postižení (dále jen SPMP) – jejich povědomí o tomto konceptu, postoj k němu, diagnostická praxe, potenciální podpůrné intervence. Data byla získávána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru od 10 respondentů (praxe Me = 6 let), z 9 pedagogicko-psychologických poraden (5 krajů ČR). Získaná data byla analyzována na principu tematické analýzy s prvky zakotvené teorie, skrz techniku otevřeného kódování. Z analýzy vyplynulo, že žádný z respondentů pojem explicitně neužívá, avšak implicitně je v jejich praxi přítomný. Daný koncept by dle nich mohl sloužit jako inspirace k širšímu přemýšlení o etiologii „podezřele“ nízkých hodnot v testech intelektu a o intelektovém potenciálu dítěte. Diagnostiku intelektových a adaptivních schopností v praxi respondenti staví nejčastěji pouze na standardizovaných testech intelektu, testy a škály pro adaptivní chování, sociální a rodinné prostředí, zejména pro nedostatek personálních a časových kapacit, nepoužívají. Diferenciální diagnostiku SPMP od mentálního postižení vnímají respondenti jako složitou, polovina respondentů vidí jako vhodnou cestu dynamickou diagnostiku. Na návaznou podporu a intervenci se respondenti kvůli omezeným kapacitám zaměřují velmi okrajově. Z rozhovorů také vyplynulo několik potenciálních námětů pro praxi – potřeba tvorby jasně vymezené a všeobecně přijímané definice SPMP, větší komplexnosti a hloubky diagnostiky, prohloubení spolupráce s rodinou dítěte ze sociálně znevýhodněného prostředí a dalšími návaznými institucemi.
2
100%
EN
Nowadays, school psychologists have become a standard part of primary and secondary schools. According to current law, they should provide their services to students and their parents as well as to teachers. They should support teachers considering them being higly susceptible to burnout syndrome. Teaching today is considered as a higly stressful job, so it is not suprising that they often suffer from burnout syndrome. This article contains qualitative research which is focused on a school psychologist´s role in teacher´s burnout syndrome. The aim was to discover how school psychologists perceive burnout syndrome and how they contribute to prevention or solving burnout syndrome itself at primary schools, where they work. 11 school psychologists were interviewed in presented study. The analysis has shown that the involved school psychologists perceive teacher´s burnout syndrome as an actual topic. They contribute to the nonspecific burnout syndrome prevention but they do not implement any specific activities in order to lower the level of teacher´s stress. On the other hand, they regularly work with teachers who they identify as „burnout“.
CS
Školní psychologové se dnes stávají běžnou součástí základních a středních škol. Podle platné vyhlášky by své služby na školách měli nabízet nejen žákům a jejich rodičům, ale také vyučujícím. Svým působením by měli usilovat o podporu učitelské profese vzhledem k jejím rizikovým faktorům. Učitelství je dnes totiž považováno za vysoce stresové povolání, v důsledku čehož lze očekávat, že vyučující jsou vysoce ohroženi syndromem vyhoření. Článek představuje kvalitativní výzkumnou studii zaměřenou na působení školních psychologů v oblasti učitelského vyhoření. Jejím cílem bylo zjistit, jak školní psychologové vnímají syndrom vyhoření a jakým způsobem přispívají k prevenci či samotnému řešení syndromu vyhoření u vyučujících na základních školách, kde působí. Studie se zúčastnilo 10 školních psycholožek a 1 psycholog, s nimiž byly prováděny rozhovory. Analýza ukázala, že zúčastněné školní psycholožky a psycholog vnímají syndrom vyhoření u vyučujících jako aktuální téma. Svým působením na školách přispívají k nespecifické prevenci syndromu vyhoření, ale nerealizují žádné specifické aktivity pro snižování a zvládání učitelského stresu. Ovšem s vyučujícími, které identifikují jako „vyhořelé“, intervenčně pracují.
EN
This case study relates to the field of sport psychology describing coach´s tasks and skills. Good communication skills of a coach contribute to performance enhancement, personal growth, good interpersonal relationship and also to positive motivational climate. The aim of this case study is to use the Video Interaction Guidance (VIG, in Czech rep. VTI; Biemans, 1990) method for working with coach in order to develop his communication and social skills and consequently evaluate utility of this method. Based on the previous experience of the author with this intervention method (Baláková, 2011, 2013) number of interventions was extended. Methods used for the purpose of the evaluation of the intervention (participated observing, semi-structured interview with coach and questionnaires completed by players) have been slightly modified. The paper helps to increase the number of VIG application areas and shows the direction how it is possible to educate coaches and improve their skills.
CS
Případová studie z oblasti psychologie sportu se zaměřuje na úkoly a dovednosti trenéra. Dobré komunikační dovednosti trenéra přispívají ke zvýšení výkonu a osobnímu rozvoji svěřence, stejně tak k vytváření dobrého sociálního kontaktu se svěřencem a nastavení příznivého tréninkového (motivačního) klimatu. Cílem této případové studie bylo využít metodu Videotrénink interakcí (VTI; Biemans, 1990) za účelem rozvoje komunikačních, resp. sociálních dovedností trenéra a následně ohodnotit efekt této intervence. Na základě předchozích zkušeností autorky (Baláková, 2011, 2013) s touto intervenční metodou byla rozšířena doba spolupráce s klientem i počet natáčení. Metody použité za účelem ohodnocení této intervenční metody (zúčastněné pozorování, polostrukturovaný rozhovor s trenérkou a dotazníky vyplněné hráčkami) byly mírně pozměněny. Příspěvek napomáhá k rozšíření počtu aplikačních oblastí metody Videotrénink interakcí a ukazuje směr, jakým je možno pracovat na vzdělávání a rozvoji sportovních trenérů.
EN
Fidelity (also known as process evaluation) represents the accuracy with which any therapeutic or prevention intervention is implemented. This multidimensional construct is used rather scarcely in the Czech research practice. This paper aims to introduce the fidelity, its dimensions, its importance and scope within prevention research and practice, as well as to introduce measurement procedures, the possibilities and limits when researchnig fidelity of interventions focused on prevention of risk behaviors. In studies that focus on studying effectiveness of prevention interventions, fidelity illustrates the “background“ of experimentally implemented prevention activities. Fidelity is the key to greater control (esp. confounding) variables that may have an impact on the results of the experiment. Studies that measure fidelity, often come with better results compared to studies in which fidelity is not measured. Information that fidelity provides facilitate the development and implemention of interventions into practice. Fidelity increases the credit of the intervention under evaluation and of the research team in front of the stakeholders, and multiplies the chances when publishing results in scientific journals. Last but not least, fidelity facilitates the rapid translation of high-quality and effective prevention interventions and other research findings into practice.
CS
Fidelita (známá též jako evaluace procesu) je vyjádřením věrnosti, s jakou je realizována jakákoli léčebná či preventivní intervence. V české výzkumné praxi je vícedimenzionální konstrukt fidelity stále málo používaný. Cílem článku je představit fidelitu, její dimenze, význam a rozsah z pohledu preventivního výzkumu i praxe, dále představit postupy, ale i možnosti a limity při zkoumání fidelity u programů prevence rizikového chování. Při studiích, které jsou zaměřeny na sledování účinnosti preventivních programů, fidelita dokresluje „pozadí“ experimentálně realizovaných preventivních aktivit. Fidelita je klíčem k vyšší kontrole (zejména zavádějících) proměnných, které mají vliv na výsledky experimentu. Studie, které sledují oblast fidelity, častěji přinášejí lepší výsledky oproti studiím, které fidelitu neměří. Současně informace, které zprostředkovává sledování fidelity, pomáhají při vytváření, ale také plošném zavádění programů do praxe. Dále zvyšují kredit hodnoceného programu i vlastního výzkumného týmu u finančně zainteresovaných stran a při publikování výsledků ve vědeckých časopisech. V neposlední řadě podporují rychlé šíření kvalitních a ověřených preventivních postupů a dalších výzkumných poznatků do praxe.
5
Content available remote

Dlouhodobé oběti školní šikany

80%
EN
The aim of the study is an overview of knowledge about chronic victimization by school bullying, which affects approximately 5-15% of pupils. It focuses on its specific risks in the psychosocial (impaired self-esteem and relationships with others), health (especially anxiety disorders, depression, emotional dysregulation, PTSD and borderline symptoms) and academic domains (reduced school achievement and adaptability). It also addresses its biological and individual environmental predictors. Particularly at risk for chronic victimization are students who are both excessively anxious and aggressive. The phenomenon of the ‚Healthy Context Paradox‘ refers to that school-based interventions will reduce overall victimization rates, but often do not eliminate chronic victimization, and the situation of persistent victims may in turn worsen. The study presents the existing knowledge of intervention tailored to the individual situation of chronically bullied students.
CS
Cílem studie je přehled poznatků o chronické viktimizaci školní šikanou, která se týká přibližně 5–15 % žáků. Zaměřuje se na její konkrétní rizika v oblasti psychosociální (narušení sebeúcty a vztahů s druhými), zdravotní (zejm. úzkostné poruchy, depresivita, porucha emoční regulace, symptomatika hraniční poruchy osobnosti a PTSD) a akademické (snížená školní výkonnost i adaptibilita). Zabývá se také jejími biologickými a jednotlivými environmentálními prediktory. Zvláště ohrožení chronickou viktimizací jsou nadměrně úzkostní a zároveň agresivní žáci. Fenomén „paradox zdravého kontextu“ poukazuje na to, že školní intervence sníží celkovou míru viktimizace, ale dlouhodobou viktimizaci často neodstraní a situace přetrvávajících obětí se může naopak zhoršit. Studie prezentuje také dosavadní poznatky o intervenci založené na principu utváření optimálních opatření odpovídajících individuální situaci chronicky šikanovaných žáků.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.