Search results

1

Na hranici světů — na hranici věků Fantastično v brazilské regionalistické povídce přelomu 19. a 20. století

100%

Grauová Š.

Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)

|

2015

|

vol. 52

11-15

EN

The article deals with the fantastic short-story as it appears in Brazilian Regionalism, attempting at an explanation of this little studied phenomenon. It argues that the Regional fantastic, a mode in-between the uncanny and the marvelous, may correspond to an ambiguous feeling of an intellectual torn between an imposed urban modernity and the archaic mind of most of the country.

2

Vědět a stavět: kontinuity urbánní expertízy na příkladu Bratislavy v "krátkém" dvacátém století

80%

Spurný M.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2021

|

vol. 28

|

issue 2

315-352

EN

Between 1918 and 1989, Bratislava witnessed at least four major political upheavals, formed part of different states, and its entire social, political and economic order fundamentally changed several times, as well as the position of the city - from the centre of part of Czechoslovakia to the capital of the formally independent state. The main aim of this study is to analyse the development, planning and construction of Bratislava throughout this entire turbulent period, while pointing mainly to the continuities and connections that go beyond these political upheavals. The study focuses on a largely Slovak epistemic community of architects and urban planners inspired by modernism, who were active in Bratislava or influenced its development during the researched period. The first generational cohort of these urban experts was formed by people who, since the 1920s, had drawn inspiration mainly from the environment of the Prague Czech Technical University, where they had the opportunity to become acquainted with modernism in architecture. After the Second World War, some of these figures created an important expert and academic background, from which, in the local context, emerged another extremely influential generation of architects and designers, which had a fundamental influence over the development of the city in the 1960s and 1970s. While some of them remained active well into the 1990s, it is possible to observe as early as in the normalization period (and this is the focus of the final parts of this study) how the approach towards the urban environment they represented was being gradually challenged and was becoming less important. The author analyses the relationship between the urban experts of several generations, as well as between the urban experts and other important actors who influenced the development of Bratislava. He shows how these experts built their positions and secured the continuity of their own approaches to the construction, or more generally, to the development and operation of the city. He also outlines how the ways they exercised their influence changed over the course of several decades and what factors - on the political, institutional and discursive level - strengthened or weakened this expert community.

CS

Mezi lety 1918 a 1989 prošla Bratislava přinejmenším čtyřmi velkými politickými zvraty, byla součástí různých státních útvarů, několikrát se zásadně změnilo celé společenské, politické a ekonomické uspořádání i pozice města - od pouhého centra části Československa až po hlavní město formálně samostatného státu. Hlavním záměrem této studie je analyzovat rozvoj, plánování a budování Bratislavy po celé toto neklidné období a poukázat přitom zejména na kontinuity a souvislosti překračující zmíněné politické zvraty. Ústředním aktérem studie je (nejen slovenská) epistemická komunita modernou inspirovaných architektů a urbanistů, kteří ve sledovaném období v Bratislavě působili nebo na její rozvoj měli vliv. První generační kohortu těchto urbánních expertů tvořili lidé čerpající podněty od dvacátých let minulého století zejména z prostředí pražského Českého vysokého učení technického, kde měli příležitost se seznámit s architektonickou modernou. Některé z těchto osobností pak po druhé světové válce v Bratislavě vytvořily výrazné expertní i akademické zázemí, z něhož vyrostla v tamním kontextu další mimořádně vlivná generace architektů a projektantů, jež měla zásadní vliv na rozvoj města v šedesátých a sedmdesátých letech. Ač někteří z nich působili hluboko do devadesátých let, je možné již během normalizační éry (a to je předmětem závěrečných pasáží této studie) sledovat postupné zpochybnění a vytrácení onoho přístupu k urbánnímu prostředí, který reprezentovali. Autor analyzuje vzájemné vazby mezi urbánními experty několika generací navzájem i mezi nimi a dalšími významnými aktéry ovlivňujícími rozvoj Bratislavy. Ukazuje přitom, jakým způsobem budovali svou pozici a zajišťovali kontinuitu jim vlastních přístupů k výstavbě, či obecněji k budování a fungování města, ale také nastiňuje, nakolik se způsoby uplatňování jejich vlivu v průběhu několika desetiletí proměňovaly a co tuto expertní komunitu - v rovině politické, institucionální i diskurzivní - posilovalo, nebo naopak oslabovalo.

3

Střet tradice s modernitou v arabském světě Román Hlasy Sulajmāna Fajjāda

80%

Jeníková J.

Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)

|

2018

|

vol. 57

160-164

EN

The clash of traditional Arab society with the modernity in a form of colonization served as a source of tremendous confusion. The novel Voices (1972) by Egyptian writer Sulayman Fayyad is the first Arab novel which approaches the topic of the interaction between “Us” and “The Others” in a completely different way. The Voices are unprecedented metaphor of the relationship between “Us” and “The Others” and unlike any other novel before it harshly criticizes the backwardness and the obscurantism of some Arab-Egyptian traditions and celebrate the advancement of “The Others”. It is also a rare testimony of the atmosphere in Arab world after the defeat of the united Arab armies in so called Six Day War in 1967.

4

Don Quijote: jiná modernita

71%

Sánchez Fernández J. A.

Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)

|

2015

|

vol. 52

116-124

EN

Is it possible to read Don Quijote de la Mancha as a work representing modernity, and if so, in which sense? So sounds the question that this essay tries to answer. On the one hand, Close has warned about the problems of the romantic reading of Don Quijote, like, for instance, to assert that the book symbolizes Spain or an epoch. But, on the other hand, Cervantesʼ major work is in contact, through Huarte de San Juan, with the problem of truth, developed by renaissance thought in 16. century. That problem of truth, and the origin of knowledge criticism, is interpreted by Kundera as characteristic of modernity, even if different to the tradition founded by Descartes.

5

Sovětským Orientem: meziválečné cesty československých spisovatelů do periferních oblastí Sovětského svazu

61%

Šimová K.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2020

|

vol. 27

|

issue 3-4

591-604

EN

The third segment is related to a group of topics which can be summarized under a Foucaultian term biopolitics. It consists mainly of a fight against illiteracy and an emphasis on education, development of a medical care system, or building or leisure and cultural institutions (clubs, cinemas, theaters). The principal tool and prime mover of the modernization process is labour which is, in a country striving to build a Communist system, not just a factor of existence, a source of subsistence, but, first and foremost, an existential factor – the meaning of life and a source of happiness and contentment – and also a medium of socialization and disciplination. It is through labour that the Soviet man or woman steps beyond his or her individual needs and interests and becomes a useful part of the society and a “new man”.

CS

Hlavním nástrojem a hybatelem modernizačního procesu je práce, která ve státě budujícím komunismus představuje nejen existenční faktor jako zdroj obživy, ale především faktor existenciální – smysl života, zdroj štěstí a spokojenosti – a současně médium socializace a disciplinace. Právě prostřednictvím práce sovětský člověk překračuje své individuální potřeby a zájmy, a stává se tak platnou součástí společnosti a „novým člověkem“.

Refine search results

3 Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)

2 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Grauová Š.

1 Jeníková J.

1 Spurný M.

1 Sánchez Fernández J. A.

1 Šimová K.

1 2021

1 2020

1 2018

2 2015

Na hranici světů — na hranici věků Fantastično v brazilské regionalistické povídce přelomu 19. a 20. století

Vědět a stavět: kontinuity urbánní expertízy na příkladu Bratislavy v "krátkém" dvacátém století

Střet tradice s modernitou v arabském světě Román Hlasy Sulajmāna Fajjāda

Don Quijote: jiná modernita

Sovětským Orientem: meziválečné cesty československých spisovatelů do periferních oblastí Sovětského svazu