Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: narativní analýza

Sort By:

Limit search:

Příběhy změny ve skupinové psychoterapii: narativní charakteristiky úspěšné změny

100%

Dubovská E., Chrz V.

E-psychologie (E-psychology)

2020

vol. 14

issue 2

52-64

The main goal of the study is to describe narrative characteristics of stories of change in psychotherapy group, narrated by clients, who reached clinically significant change. The current study was a part of a three-year project, focused on the research of efficiency and curative factors of therapy in daily treatment centres specialized at treatment of depression and anxiety disorders. From the total participants n=220 (21 groups) in the quantitative part of the project, 32 clients took part in repeated qualitative interviews (in the middle, at the end of treatment, and 8 – 9 months after treatment). The present study involves eight participants who participated in at least two interviews and reached a clinically significant change. Data were analysed by means of categorical narrative analysis, using the following narrative categories: thematic lines; agency; positioning; values, and beliefs. Results indicate, that some clients develop the agentic capacity only during the process of change, it is a certain „re-authorisation“ of one´s action. There appear to be two types of agency, a systematic, directive type and more relaxed, open type. In the category of positioning, clients tend to the narrative delimitation toward other members of group and also toward the group as a whole. In the category of values and beliefs, clients describe normative and moral aspects of reaching the change in psychotherapy.

Cílem studie je popsat narativní charakteristiky vyprávění o změně u klientů skupinové psychoterapie, kteří dosáhli klinicky významné změny. Studie byla součástí tříletého projektu, zaměřeného na výzkum efektivity a faktorů psychoterapie v denních stacionářích pro léčbu úzkostných poruch a deprese. Léčba trvala 3 měsíce, klienti docházeli do stacionáře vždy v pracovní dny. Sběr dat probíhal v letech 2014 až 2016, z celkového počtu n = 220 klientů (celkově 21 skupin v délce trvání 12 týdnů) v kvantitativní části projektu se opakovaných rozhovorů v kvalitativní části (uprostřed léčby, na jejím konci a 9 až 10 měsíců po ukončení léčby) účastnilo 32 klientů. Prezentovaná studie pracuje s užším výběrem osmi klientů, kteří absolvovali nejméně dva rozhovory a dle objektivních ukazatelů měření změny v psychoterapii dosáhli klinicky významné změny. Data byla analyzována pomocí kategorické narativní analýzy za užití narativních kategorií: témata změny; aktérství; narativní pozice; hodnoty a přesvědčení. Ukazuje se, že u některých klientů dochází v průběhu procesu změny ke „zrodu“ aktérství, k jakési re-autorizaci vlastního jednání. Objevují se zde dvě varianty aktérství, systematicky režisérský typ a uvolněnější, otevřenější typ. V kategorii narativní pozice se klienti vymezují k ostatním členům skupiny jako i vůči celé skupině a také jako skupina vůči „zbytku světa“. V kategorii hodnoty a přesvědčení se ukazuje hodnotový a normativní aspekt dosažení změny v psychoterapii.

Na stejné lodi, ale na kapitánském můstku : jak čeští politici konstruují symbolické hranice

67%

Samec T., Černá L.

Naše společnost (Our Society)

2015

vol. 13

issue 2

3-12

Levels of trust in political institutions and political actors are constantly low in the Czech Republic. This paper deals with the perspective of professional politicians, which is an unexplored topic in the Czech context. At the same time, we supplement the traditional view of political culture with an approach based on interpretive and constructivist sociology. We focus on the construction of symbolic boundaries by Czech politicians. We pursue a combination of narrative (Ricoeur) and critical discourse analysis (Wodak) based on 21 thematically oriented biographical interviews with politicians from three traditional political parties (ODS, ČSSD, KSČM) who have been actively involved in politics since the early 90´s. The findings suggest that the politicians use symbolic boundaries as a cultural instrument for legitimizing their identity, status and practice of „traditional“ politics. By defining „others“, the politicians are able to construct a reality in which they are on the same boat with citizens while standing on the command bridge.

Důvěra občanů České republiky v politické instituce a politiky je dlouhodobě nízká. V textu se zaměřujeme na perspektivu profesionálních politiků v hodnocení politiky, která je v českém kontextu neprobádaným tématem. Doplňujeme zároveň tradiční pohled na politickou kulturu o přístup vycházející z interpretativní a konstruktivistické sociologie. Soustředíme se přitom na konstrukci symbolických hranic u českých politiků, kdy si klademe otázku, mezi jakými skupinami politici symbolické hranice vytvářejí. Provádíme kombinaci narativní (Ricoeur) a kritické diskurzivní analýzy (Wodak) na 21 tematicky orientovaných biografických interview s politiky ze tří tradičních politických stran (ODS, ČSSD, KSČM), kteří byli aktivní v politice od začátku 90. let 20. století. Zjištění interpretujeme v tom smyslu, že symbolické hranice představují pro politiky kulturní nástroj legitimizace jejich identity, statusu a praxe „tradiční“ politiky. Díky symbolickému vymezování se vůči „jiným“ jsou politici schopni konstruovat realitu, ve které jsou s občany sice na stejné lodi a zároveň musí podle nich sami stát na kapitánském můstku.

Refine search results

1 E-psychologie (E-psychology)

1 Naše společnost (Our Society)

1 Chrz V.

1 Dubovská E.

1 Samec T.

1 Černá L.

1 2020

1 2015

Search results

Příběhy změny ve skupinové psychoterapii: narativní charakteristiky úspěšné změny

Na stejné lodi, ale na kapitánském můstku : jak čeští politici konstruují symbolické hranice