Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: neplodnost

Sort By:

Limit search:

Životní spokojenost a copingové strategie žen, které podstupují své první umělé oplodnění (IVF)

100%

Ďurašková G., Sobotková I., Hampl R., Viktorová L.

E-psychologie (E-psychology)

2016

vol. 10

issue 1

47-62

This research is focused on life satisfaction and coping strategies of women undergoing their first IVF treatment. The aim was also to find coping strategies which are adaptive or non-adaptive for this situation. The sample of 139 women filled in two questionnaires: Life satisfaction questionnaire (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) and COPE Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) at the beginning of their treatment. Results show that women are most satisfied with their partnership, housing and sexuality in compared with other aspects of life satisfaction, and they are at least satisfied with their leisure time and financial state. From coping strategies they use the most often Planning, Positive reinterpretation and active coping. As adaptive coping strategies we found Seeking of social support and Positive reinterpretation, on the contrary we found coping strategy Denial not adaptive. There are some useful implications forms this research for psychological counseling for women undergoing IVF treatment.

Výzkum je zaměřen na životní spokojenost a copingové strategie žen, které podstupují své první umělé oplodnění. Cílem bylo také vytipovat strategie, které se ukazují pro tuto situaci jako adaptivní nebo neadaptivní. Výzkumu se zúčastnilo celkem 139 žen, které vyplnily Dotazník životní spokojenosti (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher, & Brahler, 2001) a Cope Inventory (Carver, Scheier, & Weintraub, 1989) v době začátku své léčby. Z výsledků vyplývá, že ženy jsou ve srovnání s ostatními aspekty životní spokojenosti nejvíce spokojené se svým partnerstvím, bydlením a sexualitou, nejméně spokojené pak se svým trávením volného času a finanční situací. Z copingových strategií užívají tyto ženy nejčastěji strategie Plánování, Pozitivní reinterpretaci a Aktivní coping. Jako adaptivní strategie pro situaci neplodnosti a její léčby se ukázaly strategie Vyhledávání sociální opory a Pozitivní reinterpretace, naopak strategie Popření se ukázala jako neadaptivní. Výzkum také naznačuje možné implikace do psychologického poradenství ženám, které se v této situaci nacházejí.

Psychologická studie motivů pozdního rodičovství

100%

Bímová I.

E-psychologie (E-psychology)

2007

vol. 1

issue 1

36-47

Later motherhood is a present phenomenon, and it’s usually connected with modern life style. There was already a lot of written about this theme in foreign literature. Unfortunately, the studies revealing the motives, which lead to later motherhood in more details, are missing in Czech Republic. This study tries partly to fill this gap, which this article comes from. The aim of it is to introduce the motives of the women who have their first child after their 35th years by qualitative research. The main method used in this research is the semi structured interview with ten women. In professional literature five basic aspects are mentioned in the connection with the later parenthood: psychological, social demographic, spiritual, biological, medical and economical. The research didn’t prove definite domination of one factor. In six cases, we can talk about medical factors whereas in four cases, these factors were combined with looking for the right partner and with career. The psychological factors played also its role, mostly not separately but in combination with other factors. From the research some proposals result for the practice. The special program for these women, should focus on strengthening of identity, self-confidence and personal development. The women should receive information concerning law-work affairs. They should also receive realistic view on motherhood and healthy lifestyles.

Pozdní mateřství je fenoménem současnosti a bývá spojováno s životním stylem moderní společnosti. V zahraniční literatuře o něm bylo již mnoho napsáno, u nás však výzkumy věnující se podrobněji motivům vedoucím k pozdnímu rodičovství chybí. Tuto mezeru se snažila alespoň z části vyplnit diplomová práce, z níž vychází tento článek. Cílem práce bylo formou kvalitativního výzkumu přiblížit motivy žen, které mají své první dítě po pětatřicátém roce věku. Hlavní metodou použitou v tomto výzkumu byl polostrukturovaný rozhovor s deseti ženami. V odborné literatuře je v souvislosti s pozdním rodičovstvím zmiňováno pět základních aspektů: psychologické, sociodemografické, duchovní, biologické, medicínské a ekonomické. Výzkum neprokázal jednoznačnou dominanci jediného faktoru. U šesti žen je možné hovořit o faktorech medicínských s tím, že z toho u čtyř žen byly tyto faktory kombinovány s hledáním správného partnera a s kariérou. Svou roli hrály také faktory psychologické, většinou v kombinaci s jinými faktory. Z výzkumu vyplývají některé návrhy do praxe. Speciální program pro starší matky by se například měl zaměřit na posílení identity, sebevědomí a rozvoj osobnosti. Ženy by měly dostat také informace týkající se pracovněprávní problematiky. Důležitý je realistický pohled na mateřství a příklon ke zdravému životnímu stylu.

Refine search results

2 E-psychologie (E-psychology)

1 Bímová I.

1 Hampl R.

1 Sobotková I.

1 Viktorová L.

1 Ďurašková G.

1 2016

1 2007

Search results

Životní spokojenost a copingové strategie žen, které podstupují své první umělé oplodnění (IVF)

Psychologická studie motivů pozdního rodičovství