Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: představivost

Sort By:

Limit search:

Imaginativní schopnosti a tvořivost

100%

Vidláková I.

E-psychologie (E-psychology)

2008

vol. 2

issue 4

38-46

The article focuses on theoretical context of the relationship between imaginative abilities and creativity. The existence of such a relationship has been alleged by many authors; however, empirical surveys have not yet arrived at unambiguous conclusions. Despite growing number of both experts and surveys in this field, the findings do not show expected integration of information into a comprehensive overview. The paper brings in results of the surveys aimed at detecting variables which influence phenomena of imagination and creativity. In dealing with the topic of their mutual relationship, the paper attemps to find connecting links which would convey this relationship. The issue of relation of imagination and creativity to hemisphere activity is also discussed. The author adverts to two standpoints accepted within empirical research. The first one focuses on individual differences and concentrates on hypothetical relation between proband´s statement about mental imagination and measurement of divergent thinking. This approach has a long history and prevails in the study area. Second approach focuses on imagery process and tries to catch the creative impulse. Measurement analyses are based primarily on the premise that individual differences in mental imagery, detected by the method of self-reported mental imagery, correlate with subtests of divergent thinking; the second premise states that closer relations appear when interceding variables (e.g. intelligence, cognitive style) are taken into account.

Článek je zaměřen na teoretické souvislosti vztahu imaginativních schopností a tvořivosti. Existence vztahu byla proklamována mnohými autory, avšak empirické studie nepodaly jednoznačné závěry. Přestože narůstá jak počet odborníků věnujících se systematicky této problematice, tak počet výzkumů zaměřených na toto téma, výsledky nepřinášejí očekávané ucelení informací a získání komplexního přehledu. Práce uvádí výsledky výzkumů, směřujících k zjištění proměnných, které ovlivňují fenomén imaginace i tvořivosti. Věnujeme se tématu jejich vzájemného vztahu a pokoušíme se ve výzkumech mnoha autorů a různých teorií najít pojítka, která by mohla tento vztah zprostředkovat. Diskutujeme i otázku vztahu imaginace a kreativity k aktivitě hemisfér. V článku poukazujeme na skutečnost, že v empirickém výzkumu byla přijata dvě stanoviska. První z nich se soustředí na individuální odlišnosti, zaměřuje se na hypotetický vztah mezi výpovědí probanda o mentální imaginaci a měřením divergentního myšlení. Tento přístup má dlouhou historii a ve výzkumu převažuje. Druhý přístup se zaměřuje na proces generování představ a snaží se během tohoto procesu zachytit tvořivý impuls. Analýzy měření jsou tedy založeny v první řadě na předpokladu, že individuální odlišnosti v úrovni mentální imaginace, zjišťované metodou výpovědi probanda o představivosti (self-reported mental imagery), korelují se subtesty divergentního myšlení, a druhým předpokladem je, že těsnější vztah se projeví, vezmeme-li v úvahu intervenující proměnné (inteligenci, kognitivní styl aj.).

Hudební význam jako metaforická exprese. Studie ke Scrutonově pojetí hudebního významu

59%

Hurník Š.

Hudební věda (Musicology)

2023

vol. 60

issue 3

376-397

In his treatment of the aesthetics of music, Roger Scruton offers a relevant concept of the meaning of music, one which amounts to a philosophically tenable alternative to the semiotic theories of musical semantics. This study aims at surmounting the problematic status of Scruton’s theory with its lack of a systematic, exhaustive approach to the subject of musical meaning, and through analysis of Scruton’s musical-aesthetic texts draws up a definition of Scruton’s approach to the meaning of music. To achieve this, the present text employs two methodological procedures making it possible to reveal the key characteristics of Scruton’s approach. The first of these consists in a reconstruction of Scruton’s critique of the semiotics of music. There, the meaning of music emerges as a metaphorical phenomenon which is perceived by the listener in a work of music per se. The second characteristic relates to Scruton’s approach to musical experience. This is understood to be a specific case of aesthetic experience, which delineates the field of the listener’s musical understanding of a performed work of music. Here, the meaning of music is presented as the object of the listener’s musical understanding, whose constitution is based on the metaphoric and intentional processuality of the aesthetic experience of music. These observations lead the author to the conclusion that the meaning of music is a quality of metaphorical expression by which the listener gets a non-conceptual reminder, at the moment of their aesthetic contact with a work of music, of crucial aspects of their own existence.

Roger Scruton ve svém hudebně estetickém díle přichází s nosnou koncepcí hudebního významu, kterou je třeba vnímat jako filosoficky udržitelnou alternativu vůči sémiotickým teoriím hudebního znamenání. Studie se pokouší překonat problematické postavení Scrutonovy teorie, v níž absentuje systematicky vyčerpávající pojednání o tématu hudebního významu, a prostřednictvím rozborů Scrutonových hudebně estetických textů nabízí definici Scrutonova pojetí hudebního významu. Za tímto účelem studie využívá dva metodologické postupy, jejichž prostřednictvím odhaluje základní rysy Scrutonovy koncepce. Prvním z nich je rekonstrukce Scrutonovy kritiky hudební sémiotiky. Hudební význam se tu ukazuje jako metaforický fenomén, jejž posluchač nekonceptuálně zachycuje v díle samotném. Druhým je výklad Scrutonova pojetí hudební zkušenosti. Tato zkušenost je specifickým případem zkušenosti estetické a vyznačuje pole posluchačova hudebního porozumění znějícímu hudebnímu dílu. Hudební význam je zde představen coby předmět posluchačova hudebního porozumění, jehož konstituce spočívá na metaforicko-intencionální procesualitě hudebně-estetické zkušenosti. Prostřednictvím těchto poznatků studie dospívá k závěru, že hudební význam je metaforickou expresí, která posluchače v momentě jeho estetického kontaktu s dílem nekonceptuálně upomíná na základní aspekty jeho vlastní existence.

Refine search results

1 E-psychologie (E-psychology)

1 Hudební věda (Musicology)

1 Hurník Š.

1 Vidláková I.

1 2023

1 2008

Search results

Imaginativní schopnosti a tvořivost

Hudební význam jako metaforická exprese. Studie ke Scrutonově pojetí hudebního významu