Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  party autonomy
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Publication available in full text mode
Content available

The Development of Private International Law in Albania

100%
Mucmataj I., Danaj L.
Academicus. International Scientific Journal
|
2014
|
issue 09
222-234
EN
In a world like today’s one, with communication, trade and the increasing cross-border travels, the issue of the conflict of laws appears in every aspect of the private law. It is important that every member of the legal community understands the conflict of laws. This is important especially for judges, because they are the ones who should solve cross-border disputes submitted to them, which affect the personal lives of individuals and their businesses. Judges are precisely those who, with their work, should increase the confidence of the parties and the public, both within the community of their country and in other countries. However, in a broader view, not only lawyers but all legal subjects must have general knowledge in this field in order to perform effective agreements. Thus, through this article we aim to shed light on the regulation of private legal relations that are characterized by a foreign element, presenting innovations brought by Law No. 10426 ‘On Private International Law’ which entered into force on 02.06.2011.
2

Plea Bargaining as an Example of the Recent Changes in the Finnish Ciriminal Procedural Paradigm

100%
Ervo L.
Baltic Journal of Law & Politics
|
2014
|
vol. 7
|
issue 1
97-112
EN
In Finland, a government bill on plea bargaining is now at the parliament. In Estonia, Norway, Denmark, Germany and Latvia they have adopted similar systems already. In Sweden and Iceland plea bargaining is not possible. As a procedural instrument, plea bargaining is something quite new in Europe, and in the Baltic and in the Nordic countries. How does it fit into our systems and into our way of thinking? If we look at the current trends in criminal proceedings fairness, procedural justice, conflict resolution, negotiated law, pragmatically acceptable compromise, procedural truth, party autonomy, court service, communication and interaction are good examples of the topics which are currently being discussed. All these examples indicate that the criminal jurisdiction has become more communal. It has even been said that criminal proceedings have recently become closer civil proceedings, which seems to be quite true. Still, efficiency plays a major role in European adjudication thanks to economic crisis and lack of resources. How to understand the role of plea bargaining in this set? At least the legislator has pointed out the efficiency, the appropriate allocation of resources and the simplifying the criminal proceedings when suggesting adopting the plea bargaining in Finland. The novelty has not been put into philosophical context or into the systemic context of criminal proceedings. It looks like the legislator adopts some single instruments from the foreign legal orders if they seem to fit well into legislators’ puzzle to intensify the proceedings and to save the state money. However, there seem to be more coherent trends behind all of that as well - namely, the change of paradigm.
3
Content available remote

Czech national report on optional choice of court agreements

100%
Rozehnalová N., Mahdalová S., Zavadilová L.
The Lawyer Quarterly
|
2018
|
vol. 8
|
issue 4
332-347
EN
The national report for the purpose of the 20th International Congress of Comparative Law Fukuoka 2018 deals with the optional choice of court agreements from the perspective of the Czech law. The report answers the questions if the Czech national legislation allows the parties to conclude the optional choice of court agreements in international cases, what is the character of these clauses and if they are expressly stated in the Czech Private International Law Act. The authors deal also with the asysmmetrical choice of court agreements, expecially their legal effect. in the end of the report, the authors evalueate the efficiency of the national regulation and propose for the necessary modifications.
4
Content available remote

Samaritánská povinnost v deliktním občanském právu - ideál či skutečnost?

67%
Tichý L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2019
|
vol. 158
|
issue 7
621-644
EN
Prevention is a part of existing tort law. This paper addresses prevention in tort law, but in a slightly different way, than in which its phenomenon is conventionally addressed. It aims to prove that prevention has specific features and thus constitutes different aim and content then the prevention traditionally understood within the law. This is the case of the so-called prevention in a narrow sense which concerns situations of emergency or danger to a third person, somebody elseʼs property or public asset, to which the potential rescuer has no relation whatsoever. This kind of prevention has been introduced by the new Czech Civil Code in § 2901. In this provision, the Czech legislator established a special preventive duty. The violation of this duty leads to a special preventive liability with the consequences of secondary duty of damages. First task of this paper is to analyse this new rule. The second task is to find out justification of preventive liability. A sanctioned preventive duty means restrictions of human behaviour and hence strengthening of rectify function of tort law.
CS
Předmětem tohoto článku je problematika prevence v deliktním právu, avšak v poněkud jiném konceptu, než je tradičně na tento jev nahlíženo. Jde o tzv. prevenci v úzkém smyslu, jež se týká situací nouze či nebezpečí, v nichž se nachází člověk, majetek či obecný statek, vůči nimž jednotlivec jako potenciální zachránce (samaritán) nemá žádný vztah. Tento zvláštní druh prevence je upraven v ustanovení § 2901 věta druhá občanského zákoníku, v němž český zákonodárce jako první v okruhu občanských zákoníků evropského kontinentu založil zákonnou povinnost zakročit na ochranu jiného, jejíž porušení sankcionuje povinností k náhradě škody. Prvním úkolem tohoto příspěvku je analyzovat toto ustanovení. Druhým úkolem je zjistit, zda a v jakém rozsahu lze tuto výjimečnou deliktní odpovědnost považovat za slučitelnou především se základním principem soukromého práva, tedy se zásadou autonomie vůle.
5
Content available remote

Volba cizího práva v ryze vnitrostátním právním vztahu

59%
Tichý L.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2024
|
vol. 163
|
issue 4
322-339
EN
a2_Such a limitation does not even correspond to the development of international private law and is not even a starting point for practice. The theological reduction of the aforementioned provision of Article 3, paragraph 3 of Rome I and de lege ferenda should contribute to the solution. De lege ferenda a such limitation of the choice of law should be abolished.
CS
Článek se zabývá základní kategorií mezinárodního práva soukromého – volbou práva. Jeho cílem je prokázání hypotézy, že autonomie smluvních stran (svoboda vůle) znamená v případě jejich rovnocenného postavení možnost podřídit závazkovou smlouvu libovolnému právnímu řádu, i když taková smlouva nevykazuje ve svých prvcích vztah k cizímu právnímu řádu, a tedy neobsahuje v těchto objektivních navazovacích kritériích cizí prvek. Cizím prvkem je totiž právě jenom volba cizího právního řádu. Snahou autora je tedy dovršit vývoj kolizního práva spočívající zejména v paradigmatické změně významu volby práva jakožto samostatného subjektivního navazovacího kritéria a autonomního cizího prvku. Překotný vývoj chápání volby cizího práva v posledních padesáti letech dospěl od jejího tradičního chápání jako oprávnění stran zvolit cizí právní řád jen tehdy, vykazují-li objektivní prvky daného právního vztahu relevantní vztah k cizímu státu, do stadia, ve kterém počínaje především Římskou smlouvou z roku 1980 a konče nařízením č. 593/2008 (Řím I) je volba práva považována za samostatný (subjektivní) cizí prvek. Přesto i nařízení Řím I volbu práva i mezi rovnoprávnými smluvními stranami omezuje v čl. 3 odst. 3 kogentními ustanoveními právního řádu, k němuž mají objektivní prvky smlouvy přímý vztah (sídlo právního vztahu). Jinak řečeno, vzdor pozoruhodnému vývoji není dosud volba práva považována za plnohodnotný hraniční určovatel, srovnatelný s jinými hraničními určovateli objektivního charakteru. Toto řešení odporuje principům mezinárodního práva soukromého, neboť volba práva je výrazem svobody smluvních stran tak, jak to odpovídá významu a postavení tohoto institutu v oblasti hmotného práva. Uvedené omezení se považuje za nadbytečný, ne-li nepřípustný zásah do kolizněprávní autonomie vůle. Proti případnému zneužití volby práva má totiž každý právní řád dostatek ochranných nástrojů včetně výhrady veřejného pořádku. Omezení obsažené v nařízení Řím I navíc představuje svým problematickým řešením ani v teorii nevyjasněné následky, neodpovídá ani vývoji mezinárodního práva soukromého a není ani východiskem pro praxi. K řešení by měl přispět výklad za pomoci teologické redukce uvedeného ustanovení čl. 3 odst. 3 Řím I. De lege ferenda by takové omezení volby práva mělo být zrušeno.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.