Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  právní sociologie
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Humanista ve službách republiky : k výročí Emila Svobody

100%
Eliáš K.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2018
|
vol. 157
|
issue 10
826-836
EN
The author deals with the life and work of a Professor of Civil Law and Legal Philosophy at Charles University Emil Svoboda (1878-1948). Svoboda was extraordinary in his philosophical foundations, he related to Arthur Schopenhauer and to Masaryk’s humanism. He viewed the law from a sociological and psychological positions. He was convinced it was necessary to evaluate the law primarily ethically. Thus he found himself outside the legal dogmatics that dominated the legal discourse at that time. As a convinced democrat, Republican and supporter of freedom, he served the Czechoslovak Republic. He helped to establish a law school in Bratislava (1919), he was involved in preparing the curriculum of the Civil Code. After experiencing the crisis of democracy, the Nazi occupation of the Czech lands and the world war, he was tempted by the vision of a post-war ideas of better world. He died before the Communists in Czechoslovakia confused the fulfilment of the ideals of socialism for state terror, and did not get so disappointed in his hopes.
2
Content available remote

Právní etnografie a "právo a etnografie". Dva přístupy k etnografickému výzkumu práva

84%
Ledvinka T.
Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)
|
2021
|
vol. 108
|
issue 2
175-196
EN
Until recently, legal ethnography has been understood as an integral part of legal anthropology and its studies of law in particular societies and cultures. In some older national traditions of European legal ethnology, including the Czech tradition, it has been considered a legal rather than a social science. Recent shifts in the perception of ethnography, which is increasingly understood as an autonomous methodology or a technology of knowledge production, are an opportunity to re-think the specific position of legal ethnography. This paper therefore explores the difference between ethnography as it is understood in the anthropology of law and the new relationship of “law and ethnography” as two autonomous variables. On the basis of several recent legal-ethnographic studies, it also seeks to identify the persistent common denominators of both approaches and attempts to show their possible contribution to the traditional methodology of legal research.
CS
Právní etnografie byla až donedávna chápána jako integrální součást právní antropologie a jejích výzkumů práva uvnitř konkrétních společností a kultur. V některých starších národních tradicích evropské právní etnologie včetně české se však objevuje i její chápání jako jedné z právních spíše než sociálních věd. Nedávné posuny v pojetí etnografie, jež je stále častěji chápána jako autonomní metodologie či technologie produkce znalostí, představují možnost opětovného přehodnocení specifické pozice právní etnografie. Článek proto prozkoumává odlišnost pojetí etnografie v právní antropologii a nového vztahu „práva a etnografie“ jako dvou autonomních proměnných. Na podkladě několika nedávných právně-etnografických výzkumů hledá však také přetrvávající společné jmenovatele obou přístupů a snaží se ukázat jejich možný přínos pro tradičně pojatou metodologii právo-vědného výzkumu.
3
Content available remote

Eugen Ehrlich - zakladatel právní sociologie

67%
Osina P.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2022
|
vol. 161
|
issue 5
411-425
EN
The aim of the article is to introduce the important Austrian lawyer and Roman law teacher Eugen Ehrlich. In the introductory part, the author deals in detail with the main events of Ehrlich’s life, in which he presents the most important stage of his work at the Franz Josef University in Czernowitz. The next part focuses on the analysis of the basic elements of Eugen Ehrlich’s sociological conception. In Fundamentals of the Sociology of Law, Ehrlich identified three types or sources of law – state law, lawyers’ law, and social law. This is followed by a passage devoted to the concept of living law and its role in the operation of law in society. Living law is a system of rules that governs life itself, even if it has not been established in law. Ehrlich’s sociology of law did not call into question the legal validity of state law if it accepted the possibility of confronting it with living law or the law of lawyers. The next part of the article analyzes the critical remarks made by another Austrian lawyer, Hans Kelsen, on Ehrlich’s theory. The last part focuses on the role of public interest in the context of law. For Ehrlich, legal norms were not inanimate constructions that existed independently of social reality. They were part of a functioning order of social communication that protects certain interests preferred by society and discriminates against those interests that society does not approve of.
CS
Cílem článku je představení významného rakouského právníka a romanisty Eugena Ehrlicha. V úvodní části se autor podrobně věnuje hlavním událostem Ehrlichova života, v rámci nichž představuje nejdůležitější etapu jeho působení na Univerzitě Františka Josefa v Černovicích. Další část je zaměřena na rozbor základních prvků sociologické koncepce Eugena Ehrlicha. V díle Základy sociologie práva Ehrlich identifikoval tři druhy či prameny práva – státní právo, právo právníků a společenské právo. Poté následuje pasáž věnovaná pojmu živé právo a jeho roli v rámci působení práva ve společnosti. Živé právo je právo, které ovládá život sám, i když nebylo v právu stanoveno. Ehrlichova sociologie práva nezpochybňovala právní platnost státního práva, pokud připustila možnost jeho konfrontace s živým právem nebo právem právníků. Další část článku analyzuje kritické připomínky, které vůči Ehrlichově teorii vznesl další rakouský právník Hans Kelsen. Poslední část se soustředí na roli společenského zájmu v kontextu práva. Pro Ehrlicha nebyly právní normy neživými konstrukcemi, které by existovaly nezávisle na sociální realitě. Byly součástí fungujícího řádu společenské komunikace, který chrání určité zájmy preferované společností a diskriminuje ty zájmy, které společnost neschvaluje.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.