Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 1

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  praise and blame
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Pokora jako ctnost pro úspěch i selhání

100%
Pacovská K.
Filosofický časopis (Philosophical Journal)
|
2025
|
vol. 73
|
issue 3
385-403
EN
The prevailing conception of humility in contemporary anglophone discussions equates humility with a modesty that has application in situations of success: modes ty is a virtue that regulates a person’s reaction to her own great achievement. A hum ble or modest person does not show off, does not ridicule her less fortunate col leagues, etc. I will contest this conception, claiming that humility has at least an equally important role in dealing with failure or unsuccess. Analysing two scenarios of inappropriate response to failure, I will show that humility fights two tendencies: on the one hand, it corrects the tendency to obstinately deny one’s flaws and errors while, on the other hand, it corrects the tendency to get cast down and discouraged by them. The third and final scenario, in which the failing person undergoes a hum bling experience, leads to a new, symmetrical conception of humility based on the person’s conception of her Self and its value. Such transformative experience does not amount to abating one’s sense of one’s value, but to freeing it from the influence of the “status games.”
CS
Většinové pojetí pokory v současné anglosaské diskusi ztotožňuje pokoru se skromností, která se týká pouze situací úspěchu: skromnost je ctnost, která reguluje reakci člověka na jeho vlastní obdivuhodný výkon. Pokorný či skromný člověk se nepředvádí, nezesměšňuje své méně úspěšné kolegy apod. V tomto článku zpochybním toto pojetí a budu hájit tezi, že pokora má přinejmenším stejně důležitou roli při vyrovnávání se se selháním či neúspěchem. Na analýze dvou scénářů nesprávné reakce na selhání ukážu, že pokora působí proti dvěma tendencím: zaprvé napravuje sklon zatvrzele popírat své nedostatky a chyby, zadruhé napravuje sklon nechat se jimi zdeptat a odradit. Poslední, třetí, scénář, v němž selhávající člověk prochází transformativní zkušeností, která ho učí pokoře, vede k novému, symetrickému pojetí pokory založenému na tom, jak člověk chápe vlastní já a jeho hodnotu. V této transformativní zkušenosti nejde o mírnění pocitu vlastní hodnoty, ale o její oproštění od vlivu „statusových her“.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.