Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  rodičovství
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Emoční práce a emoční regulace v rodičovství

100%
Daňsová P., Lacinová L., Seryjová Juhová D.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 3
222-238
EN
This study introduces the concept of emotional labour, the theoretical underpinnings of its delineation and connections to emotion regulation and brings it into the context of parenthood. Emotional labour was originally described by sociologists in the context of a work environment which requires one to consciously influence one’s emotions when interacting with a customer or a client. The connection of emotional labour with psychological theories of emotion regulation allowed for a better understanding and grasp the mechanisms through which emotional labour can lead to “burning out” or stress. Currently, parents are exposed to a great amount of information about how to “correctly” parent their children, which together with their own idea of a good parent, the influence of their family and close friends as well as other people, creates high demands precisely in the area of experiencing and expressing emotions in their interactions with their children. Today, the parent role approaches that of the job in several aspects. Its demands for emotional labour can be linked to negative impacts on mental health. The concept of emotional labour can be considered to be appropriate for a better understanding of what a parent experiences with the child in mundane situations and how parents handle the emotions. The perspective of emotional labour can therefore bring important information about emotions in parenthood and about the influence of intentionally working with these emotions on the mental functioning of parents even beyond the explanatory confines of emotion regulation. This study also introduces measurement instruments used to capture emotional labour and its dimensions. For future research of emotional labour in parenthood, creating a valid and reliable instrument, which has so far been lacking both in the Czech and international contexts, is a necessity.
CS
Tato studie představuje koncept emoční práce, teoretická východiska jeho vymezení a souvislostí s emoční regulací a uvádí jej nově do kontextu rodičovství. Emoční práce byla původně popsána sociology v pracovním prostředí při výkonu povolání, jehož náplň vyžaduje vědomé ovlivňování projevovaných emocí v interakci se zákazníkem nebo klientem. Propojení emoční práce s psychologickými teoriemi emoční regulace umožnilo lépe uchopit a zkoumat mechanismy, skrze něž může emoční práce vést k vyhoření či stresu. Rodiče jsou v současnosti vystaveni velkému množství informací o „správné“ výchově dětí, což společně s jejich vlastní reprezentací dobrého rodiče, dále vlivem blízkého, ale i širšího okolí na ně klade vysoké nároky právě v oblasti prožívání a vyjadřování emocí v interakci s dětmi. Role rodiče se v dnešní době v určitých aspektech více přibližuje tomu, co lze chápat jako povolání, jehož náročnost na práci s emocemi může souviset s negativními dopady v oblasti psychického zdraví. Koncept emoční práce lze pokládat za vhodný pro bližší porozumění tomu, co rodič v každodenních situacích s dítětem zažívá, jak s emocemi záměrně zachází. Perspektiva emoční práce tak může přinést důležité informace o emocích v rodičovství a o dopadech záměrné práce s nimi na psychické fungování rodičů i nad rámec vysvětlení, které poskytuje užití konceptu emoční regulace. Studie také představila i měřící nástroje používané k zachycení emoční práce a jejích jednotlivých dimenzí. Pro budoucí výzkum emoční práce v kontextu rodičovství je nutnou podmínkou vytvoření validního a reliabilního nástroje, který, a to nejen v českém prostředí, dosud chybí.
2
Content available remote

Role of marital conflict and specific aspects of parenting in predicting adolescent's psychological adjustment of Spanish adolescents

84%
Vlachynská O., Mar González M. d., López Jímenez A., Lacinová L., Ježek S.
E-psychologie (E-psychology)
|
2017
|
vol. 11
|
issue 4
1-18
EN
The aim of this study was to examine the family process model of adolescent psychological adjustment in a sample of 12 to 18 year-old 456 Spanish adolescents (M = 14.61; SD = 0.53; 56 % of females). The self-report scales administered to the adolescents included a short version of Children’s Perception of Interparental Conflict Scale, six subscales of Youth Self Report, and two subscales of Child’s Reports of Parental Behavior Inventory. Structural equation modeling (SEM) was used to examine the family-system-theory based model. This model suggested that 1) adolescent perception of marital conflict affects adolescent psychological adjustment; 2) this association can be explained by adolescent perception of parental hostility and harsh punishment by both parents, and 3) the negative association can be buffered by adolescent perception of parental support and open communication. The results show that parental hostility and harsh punishment by both parents partially mediated the association between marital conflict and adolescent internalizing and externalizing behaviors in a simple mediation model. Next, parental support and open communication partially buffered the relation between marital conflict and adolescent internalizing and externalizing behaviors in a simple mediation model. However, using a complex model of structural equation modeling we did not find support for the model where parenting mediates the relationship between marital conflict and adolescent adjustment. Our findings do not support the usual direction of the spillover hypothesis but indicate that parenting is linked to marital conflict and both of them play an important role in adolescent adjustment.
CS
Cílem studie bylo popsat souvislosti psychické adaptace dvanáctiletých až osmnáctiletých španělských adolescentů (N = 456, M = 14.61; SD = 0.53; 56 % dívek) pomocí modelu rodinných procesů. Byly administrovány sebeposuzovací škály měřící vnímání rodičovského konfliktu (zkrácená verze metody Children’s Per­ception of Interparental Conflict Scale), internalizované a externalizované chování (Youth Self Report) a rodičovské chování (Child’s Reports of Parental Behavior Inventory). Model vycházející z teorie rodinného systému byl ověřován prostřednictvím strukturního modelu (SEM). Bylo zjištěno, že v jednoduchém strukturním modelu je adolescenty vnímaná hostilita a tvrdé trestání u obou rodičů částečným mediátorem vztahu mezi rodičovským konfliktem a internalizovaným, ale i externalizovaným chováním adolescentů. Dále bylo v rámci jednoduchého modelu zjištěno, že vnímaná rodičovská opora a otevřená komunikace částečně zmírňuje dopad rodičovského konfliktu na internalizované a externalizované chování. Při ověřování komplexního strukturního modelu však již nebyla nalezena podpora pro mediaci vztahu mezi rodičovským konfliktem a adaptací adolescentů prostřednictvím rodičovského chování. Výsledky tak nejsou v souladu s tzv. hypotézou přelévání, ale spíše ukazují spíše na vzájemnou souvislost rodičovského chování a konfliktu mezi rodiči, které pak hrají významnou roli v míře adaptace adolescentů.
3
Content available remote

Obtížný temperament v raném dětství

84%
Bajgarová Z., Stuchlíková I.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2019
|
vol. 63
|
issue 1
104-115
EN
This study describes the history, different conceptions and measurements of the so-called difficult temperament, the term that denotes an early propensity for negative emotions and dysregulation. A difficult temperament is related to a higher parental stress, depression, anxiety, lowered parental self-efficacy and worsened quality of the partner relationship. In infancy, it is generally connected to a rather lowered sensitivity and heightened restrictivity of the mother. It predicts behavioral problems, both directly and also through its negative impact on parenting. Different models of interactions between difficult temperament, parenting and developmental outcomes are introduced at the end of the study.
4
Content available remote

Pojetí kontaktního rodičovství v České republice : tematická analýza

84%
Hanáčková V., Masopustová Z.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2020
|
vol. 64
|
issue 1
102-117
EN
Attachment parenting is one of the most popular parenting trends in the Czech Republic. The aim of the study is to describe attachment parenting in the Czech Republic and to identify key aspects of this parenting approach in women who practice attachment parenting. A semistructured interviews were conducted with 42 mothers of toddlers who identified themselves as those who practice attachment parenting. Thematic analysis was employed to analyse data and to generate themes that comprise the conception of attachment parenting practice in the Czech Republic. The three major themes were identified as: 1) contact with child as a response to child´s needs, 2) respect for the child, and 3) a conflict between the ideas of attachment parenting and reality. The identified conception of attachment parenting practice in the Czech Republic is discussed in the context of attachment parenting literature and relevant research findings.
CS
Kontaktní rodičovství patří mezi nejpopulárnější rodičovské styly v České republice. Cílem této studie je popsat kontaktní rodičovství v České republice a identifikovat klíčové aspekty tohoto přístupu u žen praktikujících kontaktní rodičovství. Bylo provedeno celkem 42 rozhovorů s ženami, které samy sebe označily jako praktikující kontaktní rodičovství. Data byla analyzována tematickou analýzou, ze které vzešla témata popisující pojetí kontaktního rodičovství v ČR. Byla identifikována tři základní témata: 1) kontakt jako reakce na potřeby dítěte, 2) respekt vůči dítěti a 3) rozpor mezi představami o kontaktním rodičovství a skutečností. Pojetí kontaktního rodičovství v ČR bylo následně diskutováno v kontextu literatury vztahující se ke kontaktnímu rodičovství a relevantních výzkumných zjištění.
5
Content available remote

The relationship between mothers’ attachment style, mindful parenting, and the perception of their child

67%
Szabó B., Futó J., Miklósi M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2023
|
vol. 67
|
issue 5
260-272
EN
Objectives. Maternal attachment style plays a major role in the intergenerational transmission of psychopathology. Previous studies indicated that a secure attachment style is associated with higher levels of mindfulness and higher quality of parent-child relationship. However, most of these studies assessed general mindfulness instead of mindful parenting. This study aimed to explore the relationship between the mothersʼ attachment style, mindful parenting, and perception of their child. Sample and settings. One hundred forty-four mothers who had a child below the age of three years completed self-report questionnaires, including a demographic questionnaire, the Attachment Style Questionnaire (ASQ), the Interpersonal Mindfulness in Parenting Scale (IMP), and the Mothersʼ Object Relations Scale (MORS-SF). Hypotheses. The authors hypothesized that mothers with insecure attachment styles and a lower level of mindful parenting would have more invasive and less warm representations of their children than mothers with a secure attachment style and a higher level of mindful parenting. Statistical analyses. The authors conducted two mediation analyses with Mothersʼ Object Relations Scale warmth and invasion subscales as dependent variables, the motherʼs attachment style as an independent variable and mindful parenting as a mediator. Results. In the mediation analysis, the direct effects of the mothersʼ attachment style on the perception of the child were not significant. However, the indirect effects through mindful parenting were significant; a higher level of mindful parenting was associated with higher levels of MORS-SF warmth and lower levels of MORS-SF invasion. These findings suggest that attachment styles are related to the perception of the child through mindful parenting. Mindfulness-based parental training programs might be helpful in improving the parent-child relationship in case of attachment-related problems. Limitations. Cross-sectional design and the use of self-report measures are the main limitations of the current study.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.