Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: sebekritika

Sort By:

Limit search:

Robust psychometric analysis and factor structure of the Forms of Self-criticizing/attacking and Self-reassuring Scale

100%

Sadovská Halamová J., Kanovský M., Pacúchová M.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2017

vol. 61

issue 4

331-349

Objectives. The study verifies the psychometric properties of the Slovak version of the The Forms of Self-criticising/Attacking & Self-Reassuring Scale (FSCRS) through item response theory, IRT factor analysis, the validity of the scale and the development of norms. Sample and setting. The survey sample consisted of 1,181 participants (34 % men and 66 % women) with a mean age of 30.30 years (SD = 12.40). Data was gathered by convenience sampling, gradually over two years within a research grant focused on self-criticism and self-compassion. Hypotheses. It was assumed that the Slovak version of the FSCRS has a three-dimensional structure similarly to the original version. All the three subscales are scalable by Mokken analysis, so subscales’ raw score is invariant to items subscales’ scores. Statistical analysis. For data recording, the program SPSS Statistics-20 was used and for statistical processing, the program R version 3 1 3 was used, libraries mirt, TAM, lavaan, and mokken. Results. The Slovak translation of the FSCRS is a reliable and valid instrument to measure the level of self-criticism. Its three-dimensional structure was confirmed, and all the three subscales were scalable by Mokken analysis. However, the two-dimensional structure (in which the Inadequate self and the Hated self are merged) showed good fit with data as well. Study limitation. Despite its size, the sample is not representative of the Slovak population regarding age and education. Therefore, the developed norms do not express the population distribution of self-criticism and self-reassurance.

Ciele. Štúdia overuje psychometrické vlastnosti slovenskej verzie Škály foriem sebakritickosti a sebapotvrdenia prostredníctvom teórie odpovedí na položku, IRT faktorovej analýzy, validity škály a tvorby noriem. Vzorka a výber. Výskumná vzorka obsahovala 1 181 participantov (34 % mužov a 66 % žien) s priemerným vekom 30.30 rokov (SD = = 12.40). Dáta boli zbierané postupne dostupným výberom v priebehu dvoch rokoch v rámci riešenia čiastkových úloh výskumného grantu zameraného na výskum sebakritickosti a sebasúcitu. Hypotézy. Predpokladá sa, že slovenská verzia FSCRS má trojdimenzionálnu štruktúru rovnako ako originálna verzia. Všetky jej tri subškály sú škálovateľné podľa Mokkenovej analýzy, takže hrubé skóre subškál je invariantné voči skóre položiek. Štatistická analýza. Pre záznam dát autori použili program SPSS Statistics-20 a pre ich štatistické spracovanie program R verzia 3. 1. 3, knižnice mirt, TAM, lavaan a mokken. Výsledky. Škála FSCRS je v slovenskom preklade reliabilný a validný nástroj na meranie úrovne sebakritickosti. Potvrdila sa jej trojdimenzionálna štruktúra a tiež to, že všetky jej tri subškály sú škálovateľné podľa Mokkenovej analýzy. Avšak aj dvojdimenzionálny model, v ktorom sú Nenávidené a Neadekvátne self spojené do jednej subškály, ukázal dobrú zhodu s dátami. Limity štúdie. Napriek jej veľkosti vzorka nie je reprezentatívna pre slovenskú populáciu, najmä z hľadiska veku a vzdelania. Vytvorené normy tak nevyjadrujú distribúciu sebakritickosti a sebapotvrdenia v celej slovenskej populácii

Differences in self-compassion and shame in patients with anxiety disorders, patients with depressive disorders and healthy controls

100%

Benda J., Kadlečík P., Loskotová M.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2018

vol. 62

issue 6

529-541

Objectives. The aim of this study was to compare the levels of self-compassion, shameproneness and internalized shame in samples of patients with anxiety/depressive disorders and in healthy controls. Participants and setting. Patients with anxiety disorders (N1 = 58), depressive disorders (N2 = 57) and healthy controls (N0 = 180) were administered scales measuring self-compassion, shame-proneness, internalized shame, anxiety and depressive symptoms. Hypotheses. It was hypothesized that: 1) both clinical samples would demonstrate a lower level of self-compassion and a higher level of shame-proneness and internalized shame than the healthy controls; 2) there will be no significant differences between the anxiety and the depressed sample in study variables; 3) selfcompassion would be correlated with shameproneness and internalized shame in all samples; 4) self-compassion, shame-proneness and internalized shame would correlate with the severity of anxiety/depression among patients with anxiety/ depressive disorders. Statistical analysis. Data was analyzed using the IBM SPSS Statistics software, Version 23. Differences between samples were tested using Chi-square tests, one-way ANOVA and one-way MANOVA with Bonferroni post-hoc tests. Associations between study variables were further determined by using correlation analysis and regression analyses. Results. Both anxiety/depressed patients were found to have significantly lower self-compassion and significantly higher shame-proneness and internalized shame than healthy controls. There were no significant differences between the anxiety and the depressed sample in study variables. All correlations were in the expected directions. Study limitations. The main limitations of this study are possible volunteer bias in healthy controls and conceptual overlap between measured constructs of self-compassion and shame.

Cíle. Cílem studie bylo porovnat úrovně soucitu se sebou, tendence k prožívání studu a internalizovaného studu u vzorků pacientů s úzkostnými/ depresivními poruchami a u vzorku zdravých kontrol. Soubor a procedura. Pacientům s úzkostnými poruchami (N1=58), depresivními poruchami (N2 = 57) a zdravým kontrolám (N3=180) byly administrovány škály měřící soucit se sebou, tendence k prožívání studu, internalizovaný stud, úzkost a depresivní symptomy. Hypotézy. Autoři předpokládali, že: 1) oba klinické vzorky budou vykazovat nižší míru soucitu se sebou a vyšší míru tendence k prožívání studu a internalizovaného studu než zdravé kontroly; 2) mezi vzorkem úzkostných a vzorkem depresivních nebude ve sledovaných proměnných významný rozdíl; 3) soucit se sebou bude u všech vzorků korelovat s tendencí k prožívání studu a s internalizovaným studem; 4) soucit se sebou, tendence k prožívání studu a internalizovaný stud budou u pacientů s úzkostnými/depresivními poruchami korelovat se závažností úzkosti/deprese. Statistická analýza. Data byla analyzována s využitím programu IBM SPSS Statistics, verze 23. Rozdíly mezi vzorky byly testovány pomocí testů chí kvadrát, jednocestná ANOVA a jednocestná MANOVA s Bonferroniho post-hoc testy. Vztahy mezi jednotlivými proměnnými studie byly dále prověřeny provedením korelačních a regresních analýz. Výsledky. U pacientů s úzkostnými i depresivními poruchami byla zjištěna signifikantně nižší míra soucitu se sebou a signifikantně vyšší míra tendence k prožívání studu a internalizovaného studu než u zdravých kontrol. Mezi vzorkem úzkostných a vzorkem depresivních nebyl ve sledovaných proměnných významný rozdíl. Všechny korelace byly v předpokládaném směru. Omezení studie. Hlavními omezeními studie jsou možné zkreslení způsobené účastí dobrovolníků u zdravých kontrol a pojmový překryv mezi měřenými konstrukty – soucitem se sebou a studem.

Refine search results

2 Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

1 Benda J.

1 Kadlečík P.

1 Kanovský M.

1 Loskotová M.

1 Pacúchová M.

1 Sadovská Halamová J.

1 2018

1 2017

Search results

Robust psychometric analysis and factor structure of the Forms of Self-criticizing/attacking and Self-reassuring Scale

Differences in self-compassion and shame in patients with anxiety disorders, patients with depressive disorders and healthy controls