Results found: 2

Search results

Search:
in the keywords: selekce

Sort By:

Limit search:

Majdanské plynové komory

100%

Chocholatý M.

Dvacáté století - The Twentieth Century

2017

vol. 9

issue 1

32-54

This paper aims to analyse the gas chambers of concentration camp Lublin (Majdanek) not using only a descriptive perspective but also exploring the controversy in the interpretation of their function which appears as an integral part of historical conclusions they have been published on this topic. The structure of this paper is based on the analysis of each of Majdanek gas chambers with respect to the different opinion of particular historians they are exploring relatively thin source base. The big emphasis is put on the person of present director of State Museum at Majdanek, Tomasz Kranz, whose focus on the Majdanek gas chambers represents considerable part of his research carrier that gave an important impulse for transforming the appearance of museum’s information apparatus connected with former places where the killing by gassings took place at Majdanek. The paper uncovers the killing past of the camp as a place with homicidal gas chambers although they played more likely a shadow role in the comparison with Auschwitz-Birkenau. There is a rare source base of witnesses’ accounts they could serve for transparent reconstruction of gassing procedure in the camp as well as its background. Nevertheless some of these accounts were preserved and became an important source substance explored by the author of this paper.

Studie má za cíl analyzovat plynové komory v koncentračním táboře Lublin (Majdanek) nejen z popisného hlediska, ale také s ohledem na kontroverzní interpretace jejich funkce, jež reprezentují nedílnou součást historických závěrů publikovaných na dané téma. Struktura studie staví na rozboru každé z majdanských plynových komor s přihlédnutím k lišícím se stanoviskům jednotlivých historiků, čerpajících z poměrně úzké pramenné základny. Velký důraz je kladen na osobnost současného ředitele Státního muzea na Majdanku, Tomasze Kranze, jenž problematice majdanských plynových komor věnoval značnou část své badatelské kariéry. Ta se zároveň stala důležitým impulsem k přeměně vzhledu muzeálního informačního aparátu, provázejícího bývalá místa spojená s vražděním vězňů plynem na Majdanku. Studie odkrývá vražednou historii tábora jako místa, kde byly smrtící plynové komory, přestože v porovnání s Osvětimí Březinkou zde plnily jakousi stínovou funkci. Vzhledem k tomu existuje mizivé množství svědectví, na jejichž základě by bylo možné rekonstruovat plynovací procedury v táboře a jejich zákulisí. Přesto se některá taková svědectví dochovala a stala se důležitým zdrojem, ze kterého čerpal autor předkládané studie.

Vedlejší postavy, vedlejší motivy : k filmovým adaptacím dvou románů Jana Otčenáška

100%

Mareš P.

Česká literatura (Czech Literature)

2013

vol. 61

issue 2

218-239

This submission deals with adaptation as an intertextual and communicational phenomenon. The introductory section of the study presents an outline of relations between adaptations, pre‑texts and communication subjects. Adaptation comes across as a transposition and representation of the pre‑text, or sometimes as its substitute or an independent creation. The analytical section of this study focuses on one of the specific types of adaptation, i.e. transpositions of a pre‑text that make use of its secondary characters, motifs and plotlines (described in working terms as peripheral adaptations). The analysis focuses on films made of two novels by Jan Otčenášek. Relations are shown between the novel Občan Brych (Citizen Brych — 1955) and its two adaptations, a film of the same name based on the novel as a whole (1958), and a film entitled Jarní povětří (Spring Breeze — 1961), which only selects some motifs from the novel and sets them in a new structure. An examination follows of the film Svatba bez prstýnku (Wedding without Rings — 1972), which is based on one of the many plotlines in the novel Kulhavý Orfeus (Limping Orpheus — 1964). The form of these adaptations turns out to have been substantially influenced by their cultural and political contexts; the films include ideological messages reflecting the times in which they appeared.

Příspěvek pojednává o adaptaci jako intertextovém a komunikačním fenoménu. Úvodní část studie podává náčrt vztahů mezi adaptací, pretextem a subjekty komunikace. Adaptace vystupuje jako transpozice a reprezentace pretextu, někdy ale také jako jeho substituce či jako samostatná kreace. Analytická část studie se zaměřuje na jeden ze specifických typů adaptace, a to na takové transpozice pretextu, které využívají jeho vedlejší postavy, motivy a dějové linie (pracovně jsou označeny jako periferické adaptace). Předmětem analýzy jsou filmy natočené na základě dvou románů Jana Otčenáška. Jsou sledovány relace mezi románem Občan Brych (1955) a jeho dvěma adaptacemi, stejnojmenným filmem, který se opírá o román jako celek (1958), a filmem Jarní povětří (1961), jenž vybírá jen některé motivy románu a zasazuje je do nové struktury. Poté je probírán film Svatba bez prstýnku (1972), jehož východiskem je jedna z mnoha dějových linií románu Kulhavý Orfeus (1964). Ukazuje se, že podoba adaptací byla podstatně ovlivněna kulturními a politickými kontexty; filmy zahrnují ideologické poselství odpovídající době jejich vzniku.

Refine search results

1 Dvacáté století - The Twentieth Century

1 Česká literatura (Czech Literature)

1 Chocholatý M.

1 Mareš P.

1 2017

1 2013

Search results

Majdanské plynové komory

Vedlejší postavy, vedlejší motivy : k filmovým adaptacím dvou románů Jana Otčenáška