Search results

1

Magický realismus v románu »Žítkovské bohyně«

100%

Lukáš J.

Bohemistyka

|

2021

|

issue 2

EN

The study deals with comparison between the novel Žítkovské bohyně (“The Žítková Goddesses” ) written by Kateřina Tučková and one of the variations of the esthetical concept of magical realism. Kateřina Tučková in her novel tried to treat accurately the theme of the women, goddesses from the area of Kopanice and set it into a concrete story. However, there are many passages in the narration where the tension between reality and the supernatural occurs. The goal of the article is to show those passages and analyze them on the basis of main characteristic features of magical realism.

CS

Studie je zaměřena na srovnání knihy Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové s jednou z variant estetického konceptu magického realismu. Kateřina Tučková se ve svém románu pokusila historicky věrně zpracovat téma žen, takzvaných bohyní z oblasti Kopanic, a uvést jej do konkrétního příběhu. Na mnoha jeho místech je realita konfrontována s nadpřirozenem. Cílem studie je tato místa detekovat a analyzovat na základě vymezených rysů magického realismu.

2

Od „pasti estetismu” k „pasti populáru”

100%

Machala L.

Bohemistyka

|

2022

|

issue 4

565-572

EN

The essay critically reflects on the fact that in Czech prose of the 2010s there was an obvious inclination towards works full of literary conventions and pandering to aesthetically undemanding readers. It recalls that one of the first to draw attention to this trend was Jiří Peňás, who, however, inadequately attributed the blame to the so-called ”female writing”. In the paper, Peňás’s opinion is corrected by pointing to similarly problematic works written and published by men in the same period. As one of the main reasons for the current majority renunciation of critical claiming of formally and conceptually unconventional works, the article identifies the inclination of Host, one of the most important Czech publishing houses, which also publishes a representative literary journal of the same name, towards midcult, announced at the turn of the century by Miroslav Balaštík, the leading representative of the publishing house and the journal in question. In the conclusion, it is stressed that Balaštík’s recommendation how to break out of the ”trap of aestheticism” resulted in the acute danger of Czech prose getting stuck in the ”trap of popularism”.

CS

Stať kriticky reflektuje skutečnost, že v české próze desátých let 21. století proběhl evidentní příklon k dílům plným literárních konvencí a podbízejícím se esteticky nenáročným čtenářům. Připomíná, že jedním z prvních, kdo na tento trend upozornil, byl Jiří Peňás, který ovšem neadekvátně přisoudil vinu tzv. ženskému způsobu psaní. V příspěvku je Peňásův názor korigován poukazem na obdobně problematická díla sepsaná a vydaná v daném období muži. Jako jednu z hlavních příčin současného většinového zřeknutí se kritického nárokování tvárně i myšlenkově nekonvenčních děl pak článek identifikuje příklon Hosta, jednoho z nejdůležitějších českých nakladatelství vydávajícího též stejnojmennou reprezentativní literární revue, k midcultu, avizovaný na přelomu století čelným představitelem dotyčného nakladatelství i časopisu Miroslavem Balaštíkem. V závěru je zdůrazněno, že Balaštíkovo doporučení, jak se vymanit z „pasti estetismu” vyústilo v akutní nebezpečí uvíznutí české prózy v „pasti populáru”.

3

Subjekty a fragmenty : K teoretizaci a interpretaci literárního postmodernismu

80%

Kanda R.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2017

|

vol. 65

|

issue 6

877-901

EN

This study deals with a conception of postmodernism that is based on the ideas of the American Marxist theorist Frederic Jameson. The first, theoretically-based section does not define literary postmodernism as a particular style, but as a cultural landmark, basically associated with the broader socio-economic, epistemic and ideological context. The basis of postmodern epistemology, which critically opposes the epistemology of modernism comprises a critique of the Carthesian subject and the concept of reality as a whole. This critique results in the problematization of the subject as an autonomous entity and the fragmentation of reality. My study asserts that the ideological function of this postmodern critique also works to delegitimize all ''totalitarianizing'' tendencies, while legitimizing a particular kind of cultural reproduction. The second part of the study focuses on interpreting prose works by Emil Hakl (Skutečná událost, An Actual Event, 2013) and Václav Kahuda (Vítr, tma, přítomnost, Wind, Darkness, Presence, 2014), which I believe artistically portrays the consequences of conceptualizing the subject and reality that are typical of postmodern culture. The fragmentation of reality, the self-alienation of the subject and the collapse of historicity in Hakl's prose does not allow for the creation of a space in which radical acts are possible. Václav Kahuda's prose is a fragmentation of reality, and the loss of the essence of the subject is overcome by the construction of a paranoid universe and a shift towards a monistic view of an all-pervasive transcendental principle.

CS

Studie pracuje s pojmem postmodernismu, který vychází z koncepce amerického marxistického teoretika Fredrika Jamesona. V první, teoreticky založené části není literární postmodernismus definován jako určitý styl, nýbrž jako kulturní dominanta, jejíž povaha souvisí s širším socioekonomickým, epistemickým a ideologickým kontextem. Podstatou postmoderní epistemologie, která se kriticky vymezuje proti epistemologie moderny, je kritiky karteziánského subjektu a pojetí reality jako celku. Důsledkem této kritiky je problematizace subjektu jako autonomní entity a fragmentace reality. Ve studii tvrdím, že uvedená postmoderní kritika působí zároveň svou ideologickou funkcí jako delegitimizace všech „totalizujících“ tendencí a zároveň legitimizace určité typu kulturní reprodukce. Druhá část studie je zaměřena na interpretaci próz Emila Hakla Skutečná událost (2013) a Václava Kahudy Vítr, tma, přítomnost (2014), v nichž jsou podle mého názoru umělecky zachyceny důsledky konceptualizace subjektu a reality, typické pro postmoderní kulturu. Fragmentace reality, sebeodcizení subjektu a zhroucení historicity v Haklově próze znemožňuje vytvoření prostoru, v němž je možný radikální čin. V próze Václava Kahudy je fragmentace reality a ztráta esence subjektu překonávána konstrukcí paranoidního univerza a příklonem k monistické představě všeprostupujícího transcendentního principu.

Refine search results

2 Bohemistyka

1 Česká literatura (Czech Literature)

1 Kanda R.

1 Lukáš J.

1 Machala L.

1 2022

1 2021

1 2017

Magický realismus v románu »Žítkovské bohyně«

Od „pasti estetismu” k „pasti populáru”

Subjekty a fragmenty : K teoretizaci a interpretaci literárního postmodernismu