Search results

1

Imaginativní schopnosti a tvořivost

100%

Vidláková I.

E-psychologie (E-psychology)

|

2008

|

vol. 2

|

issue 4

38-46

EN

The article focuses on theoretical context of the relationship between imaginative abilities and creativity. The existence of such a relationship has been alleged by many authors; however, empirical surveys have not yet arrived at unambiguous conclusions. Despite growing number of both experts and surveys in this field, the findings do not show expected integration of information into a comprehensive overview. The paper brings in results of the surveys aimed at detecting variables which influence phenomena of imagination and creativity. In dealing with the topic of their mutual relationship, the paper attemps to find connecting links which would convey this relationship. The issue of relation of imagination and creativity to hemisphere activity is also discussed. The author adverts to two standpoints accepted within empirical research. The first one focuses on individual differences and concentrates on hypothetical relation between proband´s statement about mental imagination and measurement of divergent thinking. This approach has a long history and prevails in the study area. Second approach focuses on imagery process and tries to catch the creative impulse. Measurement analyses are based primarily on the premise that individual differences in mental imagery, detected by the method of self-reported mental imagery, correlate with subtests of divergent thinking; the second premise states that closer relations appear when interceding variables (e.g. intelligence, cognitive style) are taken into account.

CS

Článek je zaměřen na teoretické souvislosti vztahu imaginativních schopností a tvořivosti. Existence vztahu byla proklamována mnohými autory, avšak empirické studie nepodaly jednoznačné závěry. Přestože narůstá jak počet odborníků věnujících se systematicky této problematice, tak počet výzkumů zaměřených na toto téma, výsledky nepřinášejí očekávané ucelení informací a získání komplexního přehledu. Práce uvádí výsledky výzkumů, směřujících k zjištění proměnných, které ovlivňují fenomén imaginace i tvořivosti. Věnujeme se tématu jejich vzájemného vztahu a pokoušíme se ve výzkumech mnoha autorů a různých teorií najít pojítka, která by mohla tento vztah zprostředkovat. Diskutujeme i otázku vztahu imaginace a kreativity k aktivitě hemisfér. V článku poukazujeme na skutečnost, že v empirickém výzkumu byla přijata dvě stanoviska. První z nich se soustředí na individuální odlišnosti, zaměřuje se na hypotetický vztah mezi výpovědí probanda o mentální imaginaci a měřením divergentního myšlení. Tento přístup má dlouhou historii a ve výzkumu převažuje. Druhý přístup se zaměřuje na proces generování představ a snaží se během tohoto procesu zachytit tvořivý impuls. Analýzy měření jsou tedy založeny v první řadě na předpokladu, že individuální odlišnosti v úrovni mentální imaginace, zjišťované metodou výpovědi probanda o představivosti (self-reported mental imagery), korelují se subtesty divergentního myšlení, a druhým předpokladem je, že těsnější vztah se projeví, vezmeme-li v úvahu intervenující proměnné (inteligenci, kognitivní styl aj.).

2

Rozvíjení tvořivosti v průběhu edukace dospělých

84%

MIKLOŠÍKOVÁ M.

Edukacja-Technika-Informatyka

|

2018

|

vol. 9

|

issue 4

334-340

CS

V práci vysokoškolského pedagoga zaujímá významné místo tvořivost a očekává se, že ji bude umět využívatjak při odborných badatelských aktivitách, tak při vykonávání dalších nepedagogických i pedagogických činností. Vysokoškolský učitel tedy potřebuje k optimálnímu výkonu své profese kromě své odbornosti také pedagogické kompetence a kompetenci k tvořivosti. Skutečnost je však mnohem komplikovanější. Po učitelích jsou současně vyžadovány činnosti, které jsou rutinní, neatraktivní, čistě formální a tvořivost ubíjející, zapříčiňující úbytek energie, stres, apatii a blokaci tvůrčího myšlení. Učitel je pak nucen k aktivaci tvořivosti vynaložit mnohem více sil s ne vždy pozitivním výsledkem. Položili jsme si proto následující otázky: Dá se učitelům v tvůrčím snažení pomoci? Je možno je k tvořivému úsilí motivovat? K realizaci edukace, které měla podpořit jejich tvořivost, jsme využili kurz „Inženýrská pedagogika“, který vysokoškolští učitelé absolvují na Vysoké škole báňské-Technické univerzitě Ostrava s cílem získat nebo si prohloubit pedagogické kompetence.

EN

In the work of a university teacher occupies creativity a significant place and is expected that teacher will be able to use it both in professional research activities and in performing other nonpedagogical and pedagogical activities. For example, a college teacher needs for optimal performance of his/her profession in addition to his expertise pedagogical competencies and competences for creativity. However, the reality is much more complicated. Teachers are at the same time required activities that are routine, unattractive, purely formal, and creativity throbbing, causing energy loss, stress, apathy, and blocking creative thinking. The teacher is then forced to activate creativity to make much more effort with not always a positive result. We therefore asked the following questions: Does the teacher help to be creative? Is it possible to motivate them to make creative efforts? To implement education that was supposed to encourage their creativity, we used the “Engineering Pedagogy” course, which the university teachers under take at the Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava in order to gain or deepen pedagogical competencies.

3

Vztah preferovaných volnočasových aktivit a tvořivosti u českých adolescentů:

84%

Poddaná J.

E-psychologie (E-psychology)

|

2020

|

vol. 14

|

issue 3

1-16

EN

The theme of the study is to analyze the relationship between leisure activities and creativity in the population of Czech adolescents aged 13-15 years. Prague respondents (N = 398, eighth grade pupils and first-year students of a six-year grammar school) completed two tests of creativity. The first one former was the Torrance Test of Incomplete Figures examining nonverbal creativity, the latter was the original Monkey test examining verbal creativity by writing a short story about a picture. The results of the verbal and nonverbal test of creativity were confronted with the leisure time activities of the respondents. In the case of creative activities and creativity tests, a relation was found by explorative factor analysis, analysis of variance (ANOVA), and Pearson´s correlation coefficient. Furthermore, a positive relation was found between creative leisure time activities and the nonverbal factor and even in the case of verbal factor of creativity (r=0.149 and r=0.161; p<0.01). A positive relation was found between social leisure time activities and verbal factor of creativity among students of grammar school (r=0.143). A negative relation was also found between passive leisure time activities and verbal factor of creativity (r=-0.101; p<0.05). The type of school explained almost 12 % variance of measured creativity in the Torrance Test, gender explained 2 %. Students of grammar schools scored in both creativity tests significantly higher than primary school pupils. Further, gender differences were found in both creativity tests while girls scored significantly higher than boys.

CS

Tématem studie je analýza vztahu volnočasových aktivit a tvořivosti u populace českých adolescentů ve věku 13–15 let. Pražští respondenti (N=398, žáci osmých tříd a studenti prvního ročníku šestiletého gymnázia) vyplnili dva testy tvořivosti. Prvním z nich je Torranceho test Neúplných figur, určený k měření neverbální tvořivosti, druhým je originální test Opice, který měří verbální tvořivost na základě respondenty vytvořeného krátkého tematického příběhu. Výsledky verbálního i neverbálního testu tvořivosti byly vyhodnoceny ve vztahu k volnočasovým zájmům respondentů. Pomocí výpočtů explorační faktorové analýzy, analýzy variance (ANOVA) a Pearsonovým korelačním koeficientem byl zjištěn vztah mezi tvořivými volnočasovými aktivitami a figurálními i verbálními faktorovými skóry tvořivosti (r=0.149 a r=0.161; p<0.01). Mezi sociálními volnočasovými aktivitami a verbálním faktorovým skórem tvořivosti u gymnazistů byl nalezen pozitivní vztah (r=0.143). Nalezen byl také negativní vztah mezi pasivními volnočasovými zájmy a faktorem verbální tvořivosti (r=-0.101; p<0.05). Následně bylo zjištěno, že typ navštěvované školy vysvětluje téměř 12 % variance výkonu v neverbálním testu tvořivosti a pohlaví 2 %. Studenti gymnázií dosahovali signifikantně v obou testech tvořivosti vyšších výsledků než žáci základních škol, dívky dosahovaly signifikantně vyšších výsledků než chlapci.

4

Implicitní teorei vědecké tvořivosti

84%

Plháková A., Reiterová E.

E-psychologie (E-psychology)

|

2008

|

vol. 2

|

issue 4

1-12

EN

The study was aimed to chart the implicit theories of creativity of mathematicians and psychologists. The research sample consisted of 93 psychology students and 80 applied mathematics and informatics students at Palacký University in Olomouc who were asked to describe typical mental activities and behaviors of highly creative mathematicians and psychologists. From the contents of their replies, a list of these experts’ characteristic features was created. It was found out that the implicit theories of creative mathematicians included a good level of logical and analytical thinking, high natural intelligence, exactness, flexibility, absentmindedness, and specific relation to the world to which belonged insulation from reality, closeness, poor communication skills, and sense of superiority toward non-mathematicians. The major components of the creative psychologist’s implicit theory are positive relationships to people, especially clients, the ability to produce new therapeutic procedures, to publish, and to carry out research. Other typical features are openness to new experience, persistence, nonconformity, flexibility, and broad horizons not only in the field of psychology but also in the area of culture and arts. Mental processes and behaviors ascribed to creative specialists appear to be closely related to the respective domain of science.

CS

Cílem výzkumu bylo zmapovat implicitní teorie tvořivosti matematiků a psychologů. Výzkumu se zúčastnilo 93 studentů psychologie a 80 studentů aplikované matematiky a informatiky Univerzity Palackého v Olomouci, kteří měli za úkol popsat typické mentální aktivity a projevy chování vysoce kreativních matematiků a psychologů. Na základě jejich odpovědí byl vytvořen seznam charakteristických rysů těchto odborníků. Ukázalo se, že implicitní teorie tvořivých matematiků zahrnují dobrou úroveň logického a analytického myšlení, vysokou přirozenou inteligenci, přesnost, pružnost, roztržitost a specifický vztah ke světu, jehož součástí je odtrženost od reality, uzavřenost, slabší komunikační dovednosti a pocit nadřazenosti vůči nematematikům. Hlavními složkami implicitní teorie tvořivého psychologa jsou pozitivní vztah k lidem, zejména ke klientům, schopnost vytvářet nové terapeutické postupy, publikovat a provádět výzkumy. K dalším typickým rysům patří otevřenost novým zkušenostem, vytrvalost, nekonformnost, flexibilita a široký rozhled, a to nejen v oblasti psychologie, ale také ve sféře kultury a umění. Mentální procesy a projevy chování, připisované tvořivým specialistům, zřejmě úzce souvisejí s jejich vědním oborem.

5

Rozvíjení tvořivého myšlení středoškolských studentů ve výuce technických předmětů

67%

MIKLOŠÍKOVÁ M.

Edukacja-Technika-Informatyka

|

2011

|

vol. 2

|

issue 1

67-72

EN

The functionality of today's society depends on the availability of new competencies of its members and is closely linkedwiththe idea oflife long learning. Preparation for life long learning begins in the initialtraining, so the school should provide students with both broad technical knowledge base and foundation necessary practical skills, but also universally applicable instrument, which are key skills including communication skills, work with information and figures, working in Team, a life long skill to learn and use these skill screatively. These skills are of course also apply to secondary school teaching technical subjects, and high school graduates.

PL

Funkcjonowanie współczesnego społeczeństwa zaleŜy od dostępności i poziomu rozwoju kompetencji w zakresie kształcenia ustawicznego. Przygotowanie do uczenia się przez całe Ŝycie zaczyna odgrywać duŜą rolę w kształceniu nauczycieli, więc szkoły powinny nie tylko zapewnić uczniom szerokie zaplecze techniczne, ale równieŜ i bazę wiedzy dla niezbędnych umiejętności praktycznych oraz powszechny rozwój i ukształtowanie takich kompetencji kluczowych, jak: umiejętności komunikacji, pracy z informacją i danymi, pracy w zespole, kształcenia ustawicznego i umiejętności twórczego korzystania z tych umiejętności. Są to waŜne umiejętności konieczne do rozwijania w nauczaniu przedmiotów technicznych i powinny charakteryzować absolwentów szkół średnich.

CS

Funkčnost dnešní společnosti se odvíjí od vybavenosti jejích členů novými kompetencemi a je úzce spojena s myšlenkou celoživotního učení. Příprava na celoživotní učení začíná již v průběhu vzdělávání počátečního, proto by škola měla studentům poskytovat nejen široce odborný poznatkový základ a potřebné praktické dovednosti, ale také univerzálně použitelné nástroje, kterými jsou klíčové kompetence zahrnující dovednost komunikovat, pracovat s informacemi a číselnými údaji, pracovat v týmu, celoživotně se učit a dovednost využívat těchto kompetencí tvořivým způsobem. Zmíněné dovednosti se samozřejmě vztahují také ke středoškolské výuce technických předmětů a středoškolským absolventům.

6

Génius srdce a krize moderního umění Organicko-estetické pojetí člověka u Friedricha Nietzscheho jako pozadí pro diskuzi o umění v Čechách čtyřicátých let

59%

Jelínková T.

Slovo a smysl - Word & Sense

|

2016

|

vol. 13

|

issue 25

62-82

XX

The article employs Nietzsche’s concept of creativity as the main axis of human existence in order to provide a philosophically substantiated overview of the understanding of the position of the artist and the arts in a society construed upon the state of crisis of the Christian-moral idea of transcendence, as it was developed in the 1940’s discourse on the arts. The topic is gradually approached from three perspectives. The starting point is the notion of transcendence as an anthropological constant and the notion of the artistic form as its realization. Part 2 develops the idea of an aesthetic, ‘translatingʼ relationship to the world, and finds the source of transcendence precisely in the organic character of human existence. Part 3 then pursues the possibilities of a recovery of the complementarity between the profane and the sacred, which, eventually, brings about a rehabilitation of the profane and launches the dynamics of the ambivalent position of the artist in society.

Refine search results

3 E-psychologie (E-psychology)

2 Edukacja-Technika-Informatyka

1 Slovo a smysl - Word & Sense

2 MIKLOŠÍKOVÁ M.

1 Jelínková T.

1 Plháková A.

1 Poddaná J.

1 Reiterová E.

1 Vidláková I.

1 2020

1 2018

1 2016

1 2011

2 2008

Imaginativní schopnosti a tvořivost

Rozvíjení tvořivosti v průběhu edukace dospělých

Vztah preferovaných volnočasových aktivit a tvořivosti u českých adolescentů:

Implicitní teorei vědecké tvořivosti

Rozvíjení tvořivého myšlení středoškolských studentů ve výuce technických předmětů

Génius srdce a krize moderního umění Organicko-estetické pojetí člověka u Friedricha Nietzscheho jako pozadí pro diskuzi o umění v Čechách čtyřicátých let