Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 5

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  učitelé
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Budoucí historici, učitelé, byznysmeni, novináři : pro koho by měla být vysokoškolská výuka historie

100%
Koldinská M., Šedivý I.
Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)
|
2004
|
vol. 1
|
issue 2
325-330
EN
This small article is a response to the new wave of discussion on the teaching of history in schools. Both authors concentrate on the issue of the teaching of history in universities. They argue that for discussion to progress further it will be necessary on the one hand to produce a clearer definition of the place of history in the modern world and on the other side to reflect more sensitively on the needs and strategic goals ofthe clients — university students. A relationship to history is ceasing to be a phenomenon definable on a society-wide basis and in many respects is shifting into the individual private sphere. The character of teaching should correspond to an idea ofthe profile ofthe graduate of any particular type of study. One ofthe instruments for clarifying the relationship between the student-client and university teacher - service provider might be the introduction ofuniversity tuition fees.
2
Content available remote

Muži do škol? Ano! Ale : Potřeba mužů v primárním vzdělávání

100%
Fárová N.
Gender a výzkum / Gender and Research
|
2018
|
vol. 19
|
issue 1
82-104
EN
In recent public discussions in Europe on the advantages of mixed-gender teams, many voices have been calling for more men in primary education. The urgent need to get more male teachers into primary education exists also in the Czech Republic. In a highly feminised environment, the prevailing view is that we need more male role models and male teachers who are already in kindergartens and elementary schools are presented as unique and exceptional. Behind this idea lies the belief that female teachers need to be ‘complemented’ by male teachers, because female collectives are not that helpful - and may even be harmful - without the presence of men. The crucial question is: When we are asking for more ‘good male role models’ in primary education, what type of masculinity are we looking for? The aim of the paper is to identify the problematic assumptions underpinning the discourse on the shortage of male teachers. This paper is based on qualitative ethnographic research conducted in kindergartens and elementary schools between 2013 and 2017, which included interviews with different actors in primary education in the Czech Republic.
3
Content available remote

Stresory ve škole z pohledu učitelů a jejich souvislosti s individuálními charakteristikami a vyhořením

84%
Vorlíček R., Kollerová L., Janošová P., Jungwirthová R.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2022
|
vol. 66
|
issue 1
1-16
EN
Objectives. Teaching is a stressful job, but it is not clear what stressors teachers perceive at school and how these perceptions are associated with teacher characteristics and burnout.Sample and setting. The data were collected from 594 teachers of 6th to 9th grades from 118 schools. In an online survey, participants an-swered an open-ended question about what they perceive as the most important problems at school, and they filled a burnout scale.Questions and hypotheses. The study described types of stressors that teachers perceive. Then, it verified whether stressors and their number reported by teachers associate with gender, so-cio-economic status (SES), teaching experience, and burnout.Analyses. A mixed design was used. Stressors were identified using thematic analysis and re-lationships were verified using statistical tests.Results. The stressors found were as follows: problematic relationships with student,s parents (31%), student inappropriate behaviors (29%), non-functioning policies (27%), student lack of motivation (23%), underappreciation of educa-tion (22%), administrative overload (22%), im-proper parenting (17%), poorly handled inclu-sion (13%), and unfavorable collegial climate (8%). On average, teachers mentioned two stressors. Women more often reported student inappropriate behaviors. SES proved no signifi-cant effects. More experienced teachers less of-ten mentioned student inappropriate behaviors and unfavorable collegial climate and reported a lower number of stressors. Teachers with higher level of burnout more often complained about problematic relationships with parents and re-ported a higher number of stressors.Limitations. Although the generalizability of the results may be limited to 6th to 9th grade teachers in the Czech Republic, the study brings novel insights into the demands of teaching.
CS
Cíle. Učitelství je považováno za stresující po-volání, ale dosud nebylo zkoumáno, jak stresory ve školách vnímají samotní učitelé a zda souvisí s jejich individuálními charakteristikami a vy-hořením.Soubor a metody. Výzkumu se zúčastnilo 594 učitelů 6.–9. ročníků ze 118 škol. Účastníci v online dotazníku odpověděli na otevřenou otázku, co považují za nejdůležitější problémy, se kterými se ve škole potýkají, a vyplnili škálu měřící vyhoření.Otázky a hypotézy. Výzkum zachytil, jaké typy stresorů ve škole učitelé vnímají. Poté ověřoval, zda jednotlivé stresory a jejich počet souvisí s pohlavím, socioekonomickým statusem, dél-kou praxe a vyhořením učitele.Analýzy. Použitý byl smíšený výzkumný design. Stresory byly identifikovány tematickou analý-zou a souvislosti mezi proměnnými byly ověřo-vány pomocí statistických testů.Výsledky. Učitelé považují za stresory ve škole tyto oblasti: problematické vztahy s rodiči žáků (31 %), nevhodné chování žáků (29 %), ne-funkční koncepce (27 %), nemotivovanost žáků (23 %), nedoceněnost školství (22 %), zahlcení administrativou (22 %), špatnou rodičovskou výchovu (17 %), nezvládnutou inkluzi (13 %) a nekolegiální klima (8 %). Ve svých odpově-dích zmiňovali průměrně dvě oblasti. Ženy si častěji než muži stěžovaly na nevhodné chování žáků. Socioekonomický status s vnímáním stre-sorů nesouvisel. Učitelé s delší praxí si méně často stěžovali na nevhodné chování žáků a ne-kolegiální klima a uváděli menší počet stresorů. Učitelé s vyšší mírou vyhoření uváděli častěji problematické vztahy s rodiči a vyšší počet stre-sorů.Limity. Přestože může být zobecnitelnost vý-sledků studie omezena na populaci učitelů 6.– 9. ročníků v ČR, výzkum přináší nové vhledy do nároků učitelské profese.
4
Content available remote

Učitelské vyhoření v perspektivě školních psychologů:

84%
Bartoňová A., Smetáčková I.
E-psychologie (E-psychology)
|
2020
|
vol. 14
|
issue 2
37-51
EN
Nowadays, school psychologists have become a standard part of primary and secondary schools. According to current law, they should provide their services to students and their parents as well as to teachers. They should support teachers considering them being higly susceptible to burnout syndrome. Teaching today is considered as a higly stressful job, so it is not suprising that they often suffer from burnout syndrome. This article contains qualitative research which is focused on a school psychologist´s role in teacher´s burnout syndrome. The aim was to discover how school psychologists perceive burnout syndrome and how they contribute to prevention or solving burnout syndrome itself at primary schools, where they work. 11 school psychologists were interviewed in presented study. The analysis has shown that the involved school psychologists perceive teacher´s burnout syndrome as an actual topic. They contribute to the nonspecific burnout syndrome prevention but they do not implement any specific activities in order to lower the level of teacher´s stress. On the other hand, they regularly work with teachers who they identify as „burnout“.
CS
Školní psychologové se dnes stávají běžnou součástí základních a středních škol. Podle platné vyhlášky by své služby na školách měli nabízet nejen žákům a jejich rodičům, ale také vyučujícím. Svým působením by měli usilovat o podporu učitelské profese vzhledem k jejím rizikovým faktorům. Učitelství je dnes totiž považováno za vysoce stresové povolání, v důsledku čehož lze očekávat, že vyučující jsou vysoce ohroženi syndromem vyhoření. Článek představuje kvalitativní výzkumnou studii zaměřenou na působení školních psychologů v oblasti učitelského vyhoření. Jejím cílem bylo zjistit, jak školní psychologové vnímají syndrom vyhoření a jakým způsobem přispívají k prevenci či samotnému řešení syndromu vyhoření u vyučujících na základních školách, kde působí. Studie se zúčastnilo 10 školních psycholožek a 1 psycholog, s nimiž byly prováděny rozhovory. Analýza ukázala, že zúčastněné školní psycholožky a psycholog vnímají syndrom vyhoření u vyučujících jako aktuální téma. Svým působením na školách přispívají k nespecifické prevenci syndromu vyhoření, ale nerealizují žádné specifické aktivity pro snižování a zvládání učitelského stresu. Ovšem s vyučujícími, které identifikují jako „vyhořelé“, intervenčně pracují.
5
Content available remote

Syndrom vyhoření a jeho souvislosti u vyučujících na českých základních školách

84%
Smetáčková I., Viktorová I., Štech S., Pavlas-Martanová V., Páchová A., Francová V., Ptáček R.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2019
|
vol. 63
|
issue 4
386-401
EN
Objectives. The study aimed to reveal the level of burnout syndrome, coping strategies and selfefficacy and their mutual relationships among teachers at elementary schools in the Czech Republic. Sample and setting. The sample comprised 2,394 teachers (85% of females and 15% of males). The variables were measured by Shirom-Melamed Burnout Measure, SVF 78 (coping strategies) and USE (teacher selfefficacy). Hypotheses. Authors hypothesized that teachers with higher self-efficacy would prefer positive coping while teachers with lower self-efficacy would prefer negative coping. Then, it was assumed that teachers with higher self-efficacy and positive coping would report less burnout syndrome. Because positive coping is a part of professional competencies, it was hypothesized that self-efficacy would predict burnout syndrome stronger than coping strategies. Statistical analysis. The main analyses consisted of correlation, linear regression and multinominal regression. Results. The analyses showed the high prevalence of burnout syndrome (19% with perspicuous manifestation and 65% in risk of burnout). Teachers with higher self-efficacy preferred positive coping over negative coping and vice versa. Teachers with higher self-efficacy and positive coping reported lower burnout syndrome. The link between coping and burnout was significant. The association of negative coping with burnout syndrome was stronger. Study limitation. Correlational research; distinction between positive and negative coping assessed by the SVF 78; not-random research sample.
CS
Cíle. Cílem výzkumu bylo zjistit míru projevů syndromu vyhoření, copingových strategií a profesní self-efficacy u vyučujících základních škol a dále vzájemné vztahy mezi nimi. Výzkumný soubor a nástroje. Dotazník vyplnilo 2394 vyučujících ZŠ (85 % žen a 15 % mužů). Dotazníková baterie zahrnovala Shirom-Melamedovu škálu vyhoření, dotazník na copingové strategie SVF 78 a škálu učitelské self-efficacy USE. Hypotézy. Analýzy ověřovaly předpoklad, že vyučující s vyšší self-efficacy budou preferovat pozitivní copingové strategie a vyučující s nižší self-efficacy negativní copingové strategie. Dalším předpokladem bylo, že u vyučujících s vyšší self-efficacy a pozitivním copingem bude nižší výskyt projevů vyhoření než u vyučujících s nižší self-efficacy a negativním copingem. Protože pozitivní coping je součástí profesních kompetencí, autoři předpokládali, že self-efficacy bude silnějším prediktorem vyhoření než copingové strategie. Statistické analýzy. Data byla zpracována korelační analýzou, regresní analýzou a multinominální regresní analýzou. Výsledky. Analýzy ukázaly vysokou míru vyhoření (19 % se zřetelnými projevy a 65 % ohrožené vznikem syndromu vyhoření). Navzdory tomu vyučující disponovali přiměřenou self- -efficacy a preferovali pozitivní copingové strategie. Vyšší self-efficacy souvisela s pozitivním copingem. Vyučující s vyšší self-efficacy a pozitivními copingovými strategiemi reportovali slabší projevy vyhoření. Vztah mezi copingem a vyhořením byl signifikantní – pozitivní coping souvisel s nižší mírou vyhoření, zatímco negativní coping souvisel s vyšší mírou vyhoření. Souvislost syndromu vyhoření a negativního copingu byla robustnější. Limity. Korelační design; hrubé dělení pozitivního a negativního copingu v dotazníku SVF 78; sestavení výzkumného souboru bez náhodného výběru.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.