Results found: 1

Search results

Search:
in the keywords: umělci

Sort By:

Limit search:

Anton Jaszusch : Umělec jako nástroj mocenských vztahů

100%

Kvočáková L., Kolláthová Z.

Umění (Art)

2018

vol. 66

issue 1-2

43-59

The study of the example of Anton Jaszusch investigates how the artist and his work could become the instrument of power relations in the sense of the Foucault understanding of power. The context of Jaszusch’s work changed several times in the course of time and this also changed its interpretation. This paper analyses in detail the available documents (periodicals, catalogues, specialist articles and publications), in order to highlight these changes and the artist’s position as an instrument of power relations. It begins in the mid-twenties, when the exhibition of Jaszusch’s post-war set of paintings in Bratislava evoked conflict on the ‘Slovak nature’ of his work. The roots of this conflict lay in the new geopolitical situation in which the territory of Slovakia found itself after World War I. With the establishment of Czechoslovakia the status of Slovak citizens changed from one day to the next. Those who claimed Slovak nationality were transformed from one of the Hungarian minorities to become part of a majority state -forming ‘nation’ - the Czechoslovaks. The seeking of ‘Slovak nature’, defining themselves with regard to the Hungarians and Czechs, but also with regard to the rest of Europe, thus became a big theme after 1918, which naturally also applied to art. The study continues with the period of World War II, when Košice belonged to the Kingdom of Hungary and Jaszusch was presented as a ‘Hungarian’ artist. The analysis of texts for exhibitions or newspaper articles showed that in this period there was emphasis on his landscape work and also scenes from village life, to which he devoted his attention in the second half of the thirties. This shift in interest was in keeping with the Hungarian cultural policy, orientated towards totalitarian Italy. The work is culminated by the period of the turn of the fifties and sixties, when the interpretation of Jaszusch’s work in the socialist period focused on seeking themes.

Studie na příkladu Antona Jaszusche zkoumá, jak se umělec a jeho dílo mohou stát nástrojem mocenských vztahů, a to ve smyslu foucaultovského chápání moci. Kontext, v němž Jaszusch tvořil, se během doby několikrát změnil a spolu s ním i interpretace Jaszuschova díla. Na základě podrobné analýzy dostupných dokumentů (periodika, katalogy, odborné články či publikace) práce poukazuje na tyto změny a na umělcovu roli jakožto nástroje mocenských vztahů. Začíná v polovině dvacátých let, kdy výstava Jaszuschova poválečného souboru obrazů v Bratislavě vyvolala spor o "slovenskost" jeho díla. Kořeny tohoto sporu tkvěly v nové geopolitické situaci, v níž se území Slovenska ocitlo po první světové válce. Vznikem Československa se ze dne na den změnilo postavení obyvatel Slovenska. Ti, kdo se hlásili ke slovenské národnosti, se tak z jedné z uherských menšin stali součástí většinového státotvorného "národa" - Čechoslováky. Hledání "slovenskosti", vymezování se vůči Maďarům, Čechům, ale také vůči zbytku Evropy, se po roce 1918 stalo velikým tématem, které samozřejmě neobešlo ani výtvarné umění. V následném období po druhé světové válce, kdy Košice náležely k Maďarskému království, byl Jaszusch prezentován jako umělec "maďarský". Analýza textů k výstavám nebo články z novin ukázaly, že v tomto období se cenila jeho krajinářská tvorba a také výjevy z vesnického života, jímž se věnoval ve druhé polovině třicátých let. Tento posun zájmu byl v souladu s maďarskou kulturní politikou orientovanou na totalitní Itálii. Na přelomu padesátých a šedesátých let za socialismu se pak interpretace Jaszuschova díla zaměřovala na hledání sociálních témat a antiburžoazních postojů.

Refine search results

1 Umění (Art)

1 Kolláthová Z.

1 Kvočáková L.

1 2018

Search results

Anton Jaszusch : Umělec jako nástroj mocenských vztahů