Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

Search:
in the keywords:  urbanonymum
help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Nové reálie v urbanonymii Ukrajiny

100%
Ostash L.
Acta onomastica
|
2023
|
vol. 64
|
issue 1
112-130
EN
The article analyzes modern official urbanonyms (509 names) that came into being in 2022 (February–August) in Ukraine as a result of renaming. The geography of urbanonymic material covers the city of Kyiv, regional centers and their territorial communities (Lviv, Rivne, Lutsk, Dnipro, Kropyvnytskyi, Khmelnytskyi, Ternopil, Vinnytsia, Ivano-Frankivsk, Kharkiv, Uzhhorod, Chernihiv, Chernivtsi). The reasons and motives for the street renaming process are clarified, and the structural types of proper names that most often arise as a result of renaming are determined. The urbanonymic material includes the highest number of deonymic urbanonyms (306), among them there are 170 deanthroponymic urbanonyms, 134 detoponymic urbanonyms and 2 urbanonyms based on chrematonyms. There are 140 deappellative urbanonyms and 63 urbanonyms that were motivated by both appellatives and proper names. The study of urbanonymic material that appeared in the public space as a result of renaming in various territories of Ukraine has confirmed commemorative function as a defining feature of modern Ukrainian urbanonymy, and has also revealed the general trend in the development of modern Ukrainian urbanonymy – total derussification, rejection of names associated with ideology, symbolism, imperial narratives of the aggressor state.
2
Content available remote

Назвы гарадскіх інавацыйных раёнаў

100%
Basik S.
Acta onomastica
|
2024
|
vol. 65
|
issue 1
16-26
EN
This article is focused on an overlooked group of place names defined by the author as technotoponyms, the thematic urbanonyms of urban innovative districts, a new form of the spatial organization of the contemporary cityscape. The study aims to identify the characteristics of technotoponyms’ formation and their most common features on the examples of various innovative districts worldwide. In theoretical, conceptual, and methodological terms, this short communication is based on critical toponymic and traditional onomastic approaches to analyze technotoponyms using the method of mini-cases on the example of the Innovation District in the Kitchener-Waterloo agglomeration (Canada). It is also driven by data from cartographic and online resources, as well as the author’s long-term in situ observations of the dynamics of innovative districts and their spatial-onomastic elements in Canadian cities. As a result, a set of the most popular generic terms in the composition of these multi-component names and their essential “innovative” and “technological” motivational themes were identified. The study reveals that technotoponymic clusters cover various classes of urbanonyms, including hodonyms, ecodomonyms, urban choronyms, and the names of public transportation stops. Due to the global nature of this process, the study indicates that technotoponymy is used by hi-tech corporate businesses and city authorities in the neoliberal production of futuristic dehumanized urban places. The article concludes with a point regarding the future perspectives and significant interdisciplinary potential of studying technotoponyms as the onomastic segment of the urban space in innovation districts, smart cities, and its elements.
CS
Tento článek je zaměřen na přehlíženou skupinu místních jmen definovaných autorem jako technotoponyma, tematická urbanonyma městských inovativních čtvrtí, které jsou novou formou prostorového uspořádání současné městské krajiny. Cílem studie je identifikovat charakteristiky vzniku technotoponym a jejich nejčastější rysy na příkladech různých inovativních čtvrtí po celém světě. Po teoretické, koncepční a metodologické stránce je tato práce založena na kritických toponomastických a tradičních onomastických přístupech k analýze technotoponym pomocí metody případové studie na příkladu Innovation District v aglomeraci Kitchener-Waterloo (Kanada). Vychází také z dat z kartografických a online zdrojů a také z autorova dlouhodobého pozorování in situ dynamiky inovativních čtvrtí a jejich prostorově-onymických prvků v kanadských městech. V důsledku toho byl identifikován soubor nejoblíbenějších generických termínů ve složení těchto vícesložkových názvů a jejich klíčová „inovativní“ a „technologická“ motivační témata. Studie odhaluje, že technotoponymické shluky pokrývají různé třídy urbanonym, včetně hodonym, ekodomonym, městských choronym a názvů zastávek veřejné dopravy. Vzhledem ke globální povaze tohoto procesu studie naznačuje, že techno-toponymii využívají hi-tech korporátní podniky a městské úřady při neoliberální produkci futuristických dehumanizovaných městských prostor. Článek uzavírá bod týkající se budoucích perspektiv a významného interdisciplinárního potenciálu studia technotoponym jako onomastického segmentu městského prostoru v inovativních čtvrtích, chytrých městech a jejich prvcích.
3
Content available remote

Church names in the urban toponymy (on Russian materials)

80%
Razumov R., Goryaev S.
Acta onomastica
|
2019
|
vol. 60
|
issue 1
94-111
EN
The article deals with Russian urbanonyms, street and square names, derived from the names of churches. It is noted that the emergence and especially the changing of these names have been brought about by the general change of the state policy in the religious sphere. In the first half of the 20th century, in Russia, as part of the Soviet Union, the atheistic ideology was adopted at the state level, which led to a widespread changing of “religious” names of urban objects, but in the post-Soviet time the withdrawal of the state atheistic ideology has not led to an automatic return to the original urban toponyms. The authors raise the question of how “church” urbanonyms reflect the religious preferences of the society.
CS
Text pojednává o ruských urbanonymech, jménech ulic a náměstí, odvozených ze jmen kostelů. Vznik a především změny těchto jmen jsou dány obecnými proměnami státní politiky v náboženské oblasti. V 1. polovině 20. století v Rusku jako součásti Sovětského svazu byl jako součást státní ideologie přijat ateismus. To vedlo k rozsáhlým změnám „náboženských“ pojmenování městských objektů, ale v postsovětském období ústup této ideologie neznamenal automatický návrat původních urbanonym. Autoři si kladou otázku, jak „kostelní“ urbanonyma reflektují náboženské preference společnosti.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.