Search results

1

Průhledy do měnících se nálad společnosti: Československý rozhlas a jeho posluchači v letech 1948-1989

100%

Tůma O.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2022

|

vol. 29

|

issue 1

130-146

EN

a2_In his final assessment, the author concludes that the listeners' letters in the form in which they survived do not provide a complete picture of public opinion in the previous regime, but rather a focused view of certain topics. In the long term, however, the letters do illustrate the changing mood of society, although rather indirectly and in cryptic terms.

CS

Studie se souhrnně zaobírá agendou dopisů, které Československému rozhlasu zasílali jeho posluchači v době komunistického režimu. Autor nejprve charakterizuje tento typ pramene a konstatuje, že jeho výpovědní hodnota je devalvována tím, že dopisy se nedochovaly a byly reprodukovány jen ve vybraných ukázkách, většinou pak o nich referovaly – s různou mírou spolehlivosti – přehledové zprávy za určité období. V celém čtyřicetiletém období autor z hlediska tématu rozlišuje a přibližuje čtyři etapy. Od února 1948 zhruba do poloviny padesátých let převládala v rozhlasovém vysílání propagandistická rétorika a v jejím duchu se většinou nesly i zaznamenané posluchačské dopisy, přestože nechyběly ani velmi kritické reakce. Poté lze do druhé poloviny šedesátých let sledovat liberalizační tendence, pestřejší programovou nabídku a otevírání společensky naléhavých témat, na což reagovaly i došlé dopisy. V krátkém, ale výjimečném období pražského jara 1968 i prvních dnech po srpnové okupaci sehrál rozhlas spolu s dalšími médii prvořadou roli a těšil se velké podpoře posluchačů, kteří poté do začátku sedmdesátých let s klesající intenzitou dávali ve svých ohlasech najevo nesouhlas s potlačováním reforem i státní suverenity. V období normalizace až do listopadu 1989 se rozhlas obratnějším způsobem vrátil k dřívější úloze „hlásné trouby“ režimu a zdá se, že velká část společnosti přestala vidět smysl v komunikaci s ním anebo ho přímo ignorovala. Tehdejší interní analýzy posluchačských dopisů jsou ovšem velmi formální a téměř přehlížejí kritické hlasy, a to i v tak vypjatých momentech, jako byly masové politické protesty na konci osmdesátých let. V závěrečném hodnocení autor shrnuje, že dopisy posluchačů rozhlasu z dochovaných materiálů neposkytují celistvý obraz o názorech veřejnosti v minulém režimu, ale spíše zaostřený pohled na určitá témata. V dlouhodobé perspektivě ovšem tyto ohlasy měnící se nálady ve společnosti ilustrují, i když někdy jen nepřímo a zašifrovaně.

2

Neklid před bouří: členská základna Komunistické strany Československa na sklonku normalizace

100%

Pažout J.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2020

|

vol. 27

|

issue 3-4

477-524

EN

The study maps out changes in the membership base of the Communist Party of Czechoslovakia and changes in moods, opinions and attitudes of party members at the end of the 1980s, i.e. at the time when the crisis of the normalization regime was increasing. To this end, the author makes use of, in particular, information reports prepared by the party apparatus on the basis of letters and complaints of party members and other citizens addressed to Communist Party leaders, other internal documents of the party, and period public opinion polls. He systematically identifies and examines each of the problematic areas which were regularly reflected in these documents: dropping interest in the membership in the Communist Party, manifestations of disobedience among party members, violations of party standards, and corruption; criticism of slow implementation of reforms, or, on the other hand, of too fast-advancing and far-reaching democratization; dissatisfaction with information presented by the media, alleged ideological defensive, and yielding to “opposition elements”; concerns about the future of socialism and a potential return of capitalism, also in connection with developments in the Soviet Union, Poland, and Hungary; national resentments, particularly in relation to the Hungarian minority in southern Slovakia and the government’s plans to establish German military cemeteries in the territory of Czechoslovakia; historical resentments, especially as regarded a partial reevaluation of the period of the first Czechoslovak Republic and the foundation period of the Communist regime; and, last but not least, various, mostly verbal anti-Communist incidents reflected in the letters and complaints. The author states that the empirical data on the development of the membership base of the Communist Party of Czechoslovakia and opinions of party members presented in the study does not confirm a conclusion to the effect that the policy of the Communist Party leadership enjoyed support of an overwhelming majority of party members, which was what party reports and excerpts from the letters mentioned above might suggest. He also examines the reasons why supporters of conservative and dogmatic opinions prevailed over “liberal” party members among the critical voices. In his opinion, the growing dissatisfaction among party members made a significant contribution to the helplessness of leaders of the Communist Party of Czechoslovakia in dealing with accumulating problems of the country, which became fully manifest after November 17, 1989.

CS

Předkládaná studie mapuje změny ve složení členské základny Komunistické strany Československa a v náladách, názorech a postojích straníků na konci osmdesátých let minulého století, tedy v době, kdy narůstala krize normalizačního režimu. Autor k tomu využívá především informační zprávy, které na základě dopisů a stížností členů KSČ i dalších občanů adresovaných komunistickému vedení sestavoval pro toto vedení stranický aparát, další vnitrostranické informační materiály a dobové výzkumy veřejného mínění. Systematicky identifikuje a probírá jednotlivé problematické oblasti, které byly v těchto písemnostech pravidelně reflektovány: klesající zájem o členství ve straně, projevy neposlušnosti ve stranických řadách, porušování stranických norem a korupce; kritika pomalého zavádění reforem, či naopak příliš rychlé a dalekosáhlé demokratizace; nespokojenost s informováním médií, údajnou ideologickou defenzivou a ustupováním „opozičním živlům“; obavy o osud socialismu a z návratu kapitalismu, také v souvislosti s vývojem v Sovětském svazu, Polsku a Maďarsku; nacionální resentimenty, zejména ve vztahu k maďarské menšině na jižním Slovensku a k záměrům vlády zřídit na československém území německá válečná pohřebiště; historické resentimenty, zvláště s ohledem na částečné přehodnocování éry první Československé republiky a zakladatelského období komunistického režimu; a konečně různé, většinou verbální protikomunistické incidenty, které v dopisech a stížnostech rezonovaly. Autor konstatuje, že prezentovaná empirická data o vývoji členstva KSČ a jeho smýšlení nepotvrzují závěr, že by se politika komunistického vedení těšila podpoře naprosté většiny straníků, jak o tom stále ujišťovala stranická hlášení z regionů i svodky ze zmíněných dopisů. Zamýšlí se přitom také nad důvody, proč mezi kritickými hlasy zřejmě převažovali zastánci konzervativních či dogmatických pozic nad stranickými „liberály“. Tato rostoucí nespokojenost v členské základně podle něj významně přispěla k bezradnosti vedení KSČ při řešení hromadících se problémů země, která se naplno projevila po 17. listopadu 1989.

3

Pohyblivé hranice diktatury ve světle stížností občanů

88%

Vilímek T., Rameš V.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

|

2022

|

vol. 29

|

issue 1

17-42

EN

In the introductory essay to the thematic section “Citizen Complaints in Communist Czechoslovakia”, the authors present the theoretical background of this project as well as foreign research into complaints made to official institutions in communist dictatorships (especially in the German Democratic Republic and the Soviet Union). They draw on the concept of the “shifting boundaries of dictatorships” that has emerged in German historiography since the 1990s in an attempt to clarify the embeddedness of communist rule in the interactions and interrelationships between power structures and society in the GDR and how it played out primarily in the space of the everyday. As an authentic and largely preserved source, citizen complaints provide a number of valuable impulses for the analysis of the functioning of the communist system and the problems that resonated in society, despite their considerable degree of subjectivity. In doing so, they focus on the main interpretative frameworks for interpreting this type of source as inspired by foreign research. The first framework interprets complaints and suggestions as a specific, “top-down” directed way of resolving and dampening social conflicts, which in principle did not undermine the position of the ruling party, but on the contrary supported it. As soon as this method stopped meeting the expectations raised, however, it ceased to function as a “safety valve” and may have contributed to the destabilization of the system. Another scholarly approach views grievances more as a tool for advancing personal and group interests, in which space for negotiation opened up and in which the pragmatic use of ritualized language was applied. In this context, the authors conclude that the purposeful appropriation and use of ideological discourse had an ambivalent effect on the stability of communist rule and depended mainly on how rigidly or flexibly the official institutions were able to respond. The authors find the approach of analysing shifts in the content and style of grievances particularly productive, as it attempts to reconstruct changes in communist everyday life, values, attitudes and the collective mentality of actors. The last part of the text presents the terminology and methodology used by the authors in their research project Pohyblivé hranice diktatury ve světle stížností a anonymních dopisů československých občanů v letech 1948 až 1989 [The Shifting Boundaries of Dictatorship in the Light of Complaints and Anonymous Letters from Czechoslovak Citizens between 1948 and 1989] and introduces the articles in the thematic section.

CS

V úvodní studii tematického bloku věnovaného fenoménu občanských stížností v komunistickém Československu autoři přibližují teoretická východiska tohoto projektu a seznamují se zahraničním výzkumem stížností k oficiálním institucím v komunistických diktaturách (zejména v Německé demokratické republice a Sovětském svazu). Opírají se o koncept „pohyblivých hranic diktatury“, který vznikal od devadesátých let v německé historiografii ve snaze objasnit zakotvenost komunistického panství v NDR ve vzájemných interakcích a koincidencích mocenských struktur a společnosti, odehrávajících se především v prostoru každodennosti. Stížnosti občanů představují jako autentický a masivně dochovaný pramen, jenž i přes značnou míru subjektivity poskytuje řadu cenných podnětů pro analýzu fungování komunistického systému a problémů, jež rezonovaly v tamní společnosti. Soustředí se přitom na hlavní výkladové rámce pro interpretaci tohoto typu pramene, jak je přineslo zahraniční bádání. První z nich interpretuje stížnosti a podněty jako specifický, „shora“ režírovaný způsob řešení a tlumení sociálních konfliktů, který nenarušoval panství vládnoucí strany, ale naopak je podporoval. Pokud však tento způsob dlouhodobě nenaplňoval vzbuzená očekávání, přestával fungovat jako „pojistný ventil“ a mohl přispívat naopak k destabilizaci systému. Další badatelský přístup pohlíží na stížnosti spíše jako na nástroj prosazování osobních a skupinových zájmů, v němž se otevíral prostor pro vyjednávání a uplatňovalo se pragmatické užívání ritualizovaného jazyka. V té souvislosti autoři konstatují, že účelové osvojování a využívání ideologického diskurzu mělo na stabilitu komunistického panství ambivalentní účinek a záleželo hlavně na tom, nakolik rigidně, či pružně dokázaly reagovat oficiální instituce. Za produktivní pokládají autoři zvláště přístup, který se analýzou posunů v obsahu a stylu stížností snaží rekonstruovat proměny komunistické každodennosti, hodnot, postojů a kolektivní mentality aktérů. V poslední části textu je představen aktuální, komplexně pojatý výzkumný projekt „Pohyblivé hranice diktatury ve světle stížností a anonymních dopisů československých občanů v letech 1948 až 1989“, používaná terminologie a metodologie, jakož i následující články, které z projektu vzešly.

Refine search results

3 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 Pažout J.

1 Rameš V.

1 Tůma O.

1 Vilímek T.

2 2022

1 2020

Průhledy do měnících se nálad společnosti: Československý rozhlas a jeho posluchači v letech 1948-1989

Neklid před bouří: členská základna Komunistické strany Československa na sklonku normalizace

Pohyblivé hranice diktatury ve světle stížností občanů