Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Od odpovědnosti ke kontrole: cenzura za rané normalizace (září 1968 - srpen 1969)

100%
Andreas P.
Soudobé dějiny (Contemporary History)
|
2020
|
vol. 27
|
issue 3-4
439-476
EN
The Czech Office for Press and Information subsequently abandoned the policy of representatives and replaced it by a follow-on supervision model combined with a targeted personnel policy; the very last documents referring to the system of representatives date back to 1971.
CS
Tématem přítomné studie je cenzurní aparát se zvláštním zřetelem na systém zmocněnců v kontextu vládní a stranické tiskové politiky v Československé socialistické republice od září 1968 do srpna 1969, tedy v prvním roce po vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Zmocněnci představovali ústřední výkonný prvek cenzury v tomto období rané normalizace. V jejich proměňujícím se postavení a úkolech identifikuje autor čtyři modely předběžné kontroly médií. V prvním modelu zmocněnce vybírali ze svých zaměstnanců sami vydavatelé a redakce, činnost redaktorů tak na základě přímých vládních pokynů kontrolovali jejich kolegové. Tento model se uplatňoval od zřízení instituce zmocněnců v září 1968 po celou sledovanou dobu, a to v denících a týdenících a v Československé tiskové kanceláři; v zimě se postupně přidal Československý rozhlas a Československá televize. Ponechával redakcím značný prostor k obcházení a vyjednávání a podle hodnocení československého politického vedení, a zejména v očích Sovětů se neosvědčil. Ve druhém modelu úřední zmocněnci kontrolovali tiskové obtahy předložené redakcemi. Zaveden byl v únoru 1969 ve vybraných problematických časopisech (Listy, Reportér a Zítřek) a z hlediska prosovětské politiky konsolidace rovněž nesplnil očekávání. Ve třetím modelu úřední, případně armádní zmocněnci od dubna 1969 kontrolovali obtahy přímo v redakcích a jejich zásahy byly hodnoceny jako značné zlepšení. V té době se zvýšila role Českého úřadu pro tisk a informace, který začal samostatně rozhodovat o jmenování zmocněnců a zasahovat do složení redakcí. Čtvrtý model předběžné cenzury představovali zmocněnci, kteří v době výročí sovětské intervence v srpnu 1969 kontrolovali signální výtisky v tiskárnách. Tento způsob kontroly byl hodnocen jako jednoznačný úspěch. Poté tiskový úřad od praxe zmocněnců postupně upustil a nahradil ji následnou kontrolou spolu s cílenou personální politikou; poslední doklady o existenci systému zmocněnců pocházejí z roku 1971.
2
Content available remote

" Celkem značně uklidněn a s chutí do nové práce" : Ladislav Štoll v období Pražského jara a rané konsolidace

100%
Andreas P.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2017
|
vol. 65
|
issue 6
846-876
EN
The present study reconstructs the fortunes and viewpoints of literary critic, ideologist and politician Ladislav Štoll between 1968 and 1973. My main source was the collection of private papers of the same name housed at the Academy of Sciences Archive. Ladislav Štoll's position and public role were undermined by the reformist meeting of the Czechoslovak Communist Party Central Committee at the turn of 1967/68 and meetings between a party committee and the Czech Literature Institute Council. In the Prague Spring period leading up to August 1968, Štoll withdrew from the public arena and stepped down from his executive positions at the Academy of Sciences. He faced criticisms and media attacks for his Stalinist past and his role as the one who announced the repressive measures against pro-reform authors at writers' conventions, including e.g. the (unproven) accusation that he took part in the political trials. He kept his Soviet friends and literary historian colleagues informed about the unsatisfactory situation in Czechoslovakia, and welcomed the occupation on 21st August as the moment the historical trajectory of Czechoslovakia veered away from counter-revolution, while prioritizing solutions that would not jeopardize state and national sovereignty. From autumn 1968 until mid-1969 he remained in seclusion, focused on research activity and travelled abroad. From autumn 1969 until summer 1970 he championed the consolidation of the humanities and social sciences as an employee of the revived Czechoslovak-Soviet Institute, consulting Soviet academics regarding the consolidation of Czechoslovak Russian studies, requesting their advisory intervention and arranging for the publication of key normative documents. He worked in the Czechoslovak Communist Party Central Committee and its Ideological Commission on party analyses of the post-1956 cultural and political developments that led to the Prague Spring. He reassessed his views on these developments and began to see them as disastrous from the outset, and his previous dialogue with the reformists to have been too generous. He welcomed the results of the consolidation process and its codification in Lessons from the Crisis. In July 1970 he became Chairman of the Czechoslovak Academy of Sciences Arts and Sciences Committee and indirectly managed the reorganization of the Institute of Czech Literature. In February 1972 he returned to the consolidated Institute of Czech and World Literature as its Director, while becoming Editor-in-Chief of the Česká literatura journal. He also took on a number of other positions and tasks in various supervisory and academic bodies and committees. It was both because of these duties and for health reasons that he again drifted away from work at the Institute.
CS
V přítomné studii rekonstruuji osudy a názorovou perspektivu literárního kritika, ideologa a politika Ladislava Štolla mezi lety 1968 až 1973. Hlavním pramenem mi byl stejnojmenný osobní fond uložený v AAV. Pozice a veřejná role Ladislava Štolla byly otřeseny po reformním zasedání ústředního výboru KSČ na přelomu let 1967 a 1968 a po schůzích stranické skupiny a rady Ústavu pro českou literaturu. V období Pražského jara do srpna 1968 se Štoll stahuje z veřejného prostoru a ustupuje z řídících funkcí v ČSAV. Čelí kritice a mediálním útokům pro svou stalinistickou minulost, roli hlasatele represivních opatření proti proreformním spisovatelům na spisovatelských sjezdech, včetně například (neprokázaného) obvinění z účasti na politických procesech. O neuspokojivé situaci v Československu zpravuje své sovětské přátele a kolegy, literární historiky. Okupaci 21. srpna 1968 vítá jako moment, jímž se dějinné směřování Československa odklání od kontrarevoluce, zároveň však upřednostňuje řešení, která by neohrožovala státní a národní suverenitu. Od podzimu 1968 do poloviny roku 1969 se zdržuje v ústraní, věnuje se badatelské činnosti, cestuje do zahraničí. Od podzimu 1969 do léta 1970 se zasazuje o konsolidaci humanitních a společenských věd jako zaměstnanec obnoveného Československo-sovětského institutu. Konzultuje konsolidaci československé rusistiky se sovětskými akademiky, žádá jejich poradní zásah, stojí za vydáním stěžejních normotvorných dokumentů. V ústředním výboru KSČ a jeho ideologické komisi pracuje na stranických analýzách kulturně-politického vývoje po roce 1956, který vedl k Pražskému jaru. Přehodnocuje své názory na tento vývoj, začíná ho vnímat jako od počátku fatální, svůj někdejší dialog s reformisty jako příliš velkorysý. Vítá výsledky konsolidačního procesu a vznik jeho kodifikace, Poučení z krizového vývoje. V červenci 1970 se stává předsedou kolegia věd o umění ČSAV a nepřímo řídí reorganizaci Ústavu pro českou literaturu. V únoru 1972 se jako ředitel vrací do konsolidovaného Ústavu pro českou a světovou literaturu, zároveň se stává šéfredaktorem České literatury. Ujímá se i množství dalších funkcí a úloh v nejrůznějších kontrolních a akademických orgánech a komisích. Kvůli těmto povinnostem a ze zdravotních důvodů se opět odcizuje práci v ústavu.
3
Content available remote

"Zaměstnání knihovníka se pro vás najde" : korespondenční výměna mezi Ladislavem Štollem a Olegem Susem

63%
Josefovičová M., Andreas P.
Česká literatura (Czech Literature)
|
2018
|
vol. 66
|
issue 4
527-534
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.