Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Emoční práce a emoční regulace v rodičovství

100%
Daňsová P., Lacinová L., Seryjová Juhová D.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 3
222-238
EN
This study introduces the concept of emotional labour, the theoretical underpinnings of its delineation and connections to emotion regulation and brings it into the context of parenthood. Emotional labour was originally described by sociologists in the context of a work environment which requires one to consciously influence one’s emotions when interacting with a customer or a client. The connection of emotional labour with psychological theories of emotion regulation allowed for a better understanding and grasp the mechanisms through which emotional labour can lead to “burning out” or stress. Currently, parents are exposed to a great amount of information about how to “correctly” parent their children, which together with their own idea of a good parent, the influence of their family and close friends as well as other people, creates high demands precisely in the area of experiencing and expressing emotions in their interactions with their children. Today, the parent role approaches that of the job in several aspects. Its demands for emotional labour can be linked to negative impacts on mental health. The concept of emotional labour can be considered to be appropriate for a better understanding of what a parent experiences with the child in mundane situations and how parents handle the emotions. The perspective of emotional labour can therefore bring important information about emotions in parenthood and about the influence of intentionally working with these emotions on the mental functioning of parents even beyond the explanatory confines of emotion regulation. This study also introduces measurement instruments used to capture emotional labour and its dimensions. For future research of emotional labour in parenthood, creating a valid and reliable instrument, which has so far been lacking both in the Czech and international contexts, is a necessity.
CS
Tato studie představuje koncept emoční práce, teoretická východiska jeho vymezení a souvislostí s emoční regulací a uvádí jej nově do kontextu rodičovství. Emoční práce byla původně popsána sociology v pracovním prostředí při výkonu povolání, jehož náplň vyžaduje vědomé ovlivňování projevovaných emocí v interakci se zákazníkem nebo klientem. Propojení emoční práce s psychologickými teoriemi emoční regulace umožnilo lépe uchopit a zkoumat mechanismy, skrze něž může emoční práce vést k vyhoření či stresu. Rodiče jsou v současnosti vystaveni velkému množství informací o „správné“ výchově dětí, což společně s jejich vlastní reprezentací dobrého rodiče, dále vlivem blízkého, ale i širšího okolí na ně klade vysoké nároky právě v oblasti prožívání a vyjadřování emocí v interakci s dětmi. Role rodiče se v dnešní době v určitých aspektech více přibližuje tomu, co lze chápat jako povolání, jehož náročnost na práci s emocemi může souviset s negativními dopady v oblasti psychického zdraví. Koncept emoční práce lze pokládat za vhodný pro bližší porozumění tomu, co rodič v každodenních situacích s dítětem zažívá, jak s emocemi záměrně zachází. Perspektiva emoční práce tak může přinést důležité informace o emocích v rodičovství a o dopadech záměrné práce s nimi na psychické fungování rodičů i nad rámec vysvětlení, které poskytuje užití konceptu emoční regulace. Studie také představila i měřící nástroje používané k zachycení emoční práce a jejích jednotlivých dimenzí. Pro budoucí výzkum emoční práce v kontextu rodičovství je nutnou podmínkou vytvoření validního a reliabilního nástroje, který, a to nejen v českém prostředí, dosud chybí.
2
Content available remote

Intenzivní rodičovství a jeho souvislost s kvalitou strategické pomoci (scaffolding) matky při společné hře s dítětem předškolního věku

100%
Woznicová A., Hlavová R., Daňsová P., Lacinová L.
E-psychologie (E-psychology)
|
2019
|
vol. 13
|
issue 3
25-41
EN
The purpose of this study was to find out and verify relationships between the amount of organized activities (OAs) of children in preschool age, mother’s trust in organismic development and maternal scaffolding quality during mother-child play. Thirty-four pairs of mothers and their children aged 52-83 months participated in this study. The data was collected through a questionnaire and by observation of the game. Results revealed that higher educated mothers and mothers with higher trust in organismic development showed less poor-quality scaffolding during play in comparison to mothers without higher education and to mothers with lower trust in organismic development. Although higher educated mothers can excessively structure their children’s leisure time through OAs, there did not appear any effect of this on the autonomy support during the play and therefore on the scaffolding quality. This study brings a new view to issues of intensive parenting and the excessive structuring of children’s time.
CS
Cílem práce bylo prozkoumat vztahy mezi mírou organizovaných aktivit dětí v předškolním věku, přesvědčením matky o přirozeném vývoji a kvalitou strategické pomoci (scaffolding) během společné hry s dítětem. Výzkumu se zúčastnilo 34 dvojic matek se svými dětmi ve věku od 52 do 83 měsíců (z toho 14 matek s vysokoškolským vzděláním). Data byla získána pozorováním společné hry se stavebnicí a pomocí dotazníků zjišťujících postoj matky k vývoji dítěte a míru organizovaných aktivit dětí. Bylo zjištěno, že u vysokoškolsky vzdělaných matek a matek s vyšším přesvědčením o přirozeném vývoji se objevuje méně nekvalitního scaffoldingu oproti matkám bez vysokoškolského vzdělání a s nižším přesvědčením o přirozeném vývoji. Ačkoli do organizovaných aktivit mimo mateřskou školu zapisují své děti více matky s VŠ vzděláním, docházka do těchto aktivit v rámci mateřské školy se u dětí matek s různým vzděláním neliší. Přestože matky s vysokoškolským vzděláním mohou nadměrně strukturovat volný čas dítěti skrze organizované aktivity, nebyla zjištěna souvislost této tendence na poskytování autonomie ve hře, a tedy na kvalitu scaffoldingu. Práce přináší nový pohled na problematiku intenzivního rodičovství a nadměrné strukturace času.
3
Content available remote

Vztah k očekávanému dítěti a jeho souvislosti s vybranými intra- a interpersonálními charakteristikami žen v třetím trimestru těhotenství

100%
Daňsová P., Masopustová Z., Miškóciová L., Lacinová L.
E-psychologie (E-psychology)
|
2018
|
vol. 12
|
issue 1
15-36
EN
Our study deals with the mother-foetus relationship (MFR) and its connection to chosen mother‘s characteristics. The relationship of MFR and anxiety, depression, quality of partnership, attachment-related avoidance and attachment-related anxiety was investigated on a sample of 339 pregnant women (third trimester). The effect of parity, pregnancy planning, desire for a child and the women’s age were taken into account. Quality of the partnership was the strongest predictor of MFR. Women who considered their relationship with their partner to be functional had a stronger relationship to their unborn baby. Primiparae had a slightly stronger MFR than multiparae and a planned pregnancy is associated with a slightly stronger MFR. The present study uses the new scale of MFR for the first time. The scale overcomes some limits of the older scales and measures different aspects of MFR including emotional, cognitive and behavioural one.
CS
Studie se zabývá vztahem těhotných žen k jejich očekávanému dítěti. U vzorku 339 žen ve třetím trimestru těhotenství byla zkoumána spojitost vztahu k očekávanému dítěti s úzkostností, depresivitou, kvalitou partnerského vztahu a s vyhýbavostí a úzkostností citové vazby k partnerovi. Byl kontrolován vliv parity, plánovanosti a chtěnosti dítěte a věku matky. Nejsilnějším prediktorem vztahu k očekávanému dítěti byla kvalita partnerského vztahu  ženy, které hodnotily svůj partnerský vztah jako kvalitní, pociťovaly silnější vztah k očekávanému dítěti. Byl prokázán také vliv parity (prvorodičky pociťovaly k očekávanému dítěti silnější vztah než vícerodičky) a plánovanosti dítěte (ženy, jejichž těhotenství bylo plánované, pociťovaly k očekávanému dítěti mírně silnější vztah). Ve výzkumu byla poprvé použita nová škála k měření vztahu k očekávanému dítěti, která překonává některé limity dosavadních metod. Metoda měří různé aspekty vztahu k dítěti v oblasti emoční, kognitivní i behaviorální.
4
Content available remote

Partnerské strachy v období mladé dospělosti

100%
Kohoutová A., Daňsová P., Lacinová L.
E-psychologie (E-psychology)
|
2019
|
vol. 13
|
issue 4
37-56
EN
Objectives. The study aims at describe partnership fears in the young adulthood period and to examine the relationship between some factors (age, gender, attachment, break up, relationship with a partner) and presence and intensity of partnership fears. Sample. Overall, this study was participated in by 407 respondents from the longitudinal project “Cesty do dospělosti” (81% of women, the average age of the respondents was 23.53 years SD = 1,48; Min = 18,7, Max = 33). Method. Questionnaires were collected on-line (QMI, ECRRS, Ex-Bond). Partnerships fears were collected by open-ended questions on fears. Results. The open-ended answers were categorized by using thematic analysis, into 7 categories (Fear of breaking up, of remaining alone, of not finding a partner, of partners disagreements, fears associated with a sense of the incompetence in partnership, of infidelity and generalized partnership fears). Multiple regression analysis indicated that the anxious attachment dimension to the partner and the experience of break up were found to be significant predictors of the presence of partnership fears. The gender, the existence of partnership and attachment anxiety to the partner were found to be significant predictors of the intensity of partnership fears. Limits. The study impact is limited by the sample structure. The sample was over-represented by women, students and respondents of older age group.
CS
Cíl. Cílem studie bylo popsat partnerské strachy typické pro období mladé dospělosti a zjistit, zda existují faktory, které predikují výskyt a intenzitu partnerských strachů v tomto období. Vzorek. Vzorek tvořilo 407 respondentů z longitudinálního projektu „Cesty do dospělosti“ (81 % žen, průměrný věk = 23,53 let; SD = 1,48; Min = 18,7, Max = 33). Metoda. Data byla získávána pomocí online dotazníků. Výpovědi o partnerských straších byly získávány metodou volných výpovědí. Dále byly administrovány tyto dotazníky- ECR-RS, QMI, Ex-bond. Výsledky. Volné výpovědi o subjektivně prožívaných straších byly kategorizovány do sedmi kategorií za pomoci tematické analýzy (Strachy z rozchodu, ze samoty, z nenalezení partnera, z partnerských neshod, s pochybnostmi o sobě v partnerství, z nevěry a generalizované partnerské strachy). Z výsledků regresní analýzy vyplývá, že existuje vztah mezi výskytem partnerských strachů, prožitkem rozchodu a vazbovou úzkostností k partnerovi. Dále byl detekován vztah mezi intenzitou partnerských strachů a pohlavím, existencí partnerského vztahu a opět vazbovou úzkostností k partnerovi. Limity. Limitem studie bylo především složení výzkumného souboru, kde byl významný nepoměr mužů a žen, vysokoškoláků a pracujících a také větší podíl respondentů starší věkové skupiny.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.