Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 4

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Sexuální orientace jako přehlížená proměnná: terminologická, metodologická a kontextuální úskalí v otázce měření sexuality v rámci "reprezentativních" šetření. Platí stále 4 %?

100%
Pitoňák M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2021
|
vol. 65
|
issue 5
440-458
EN
Research has long pointed to a number of health inequalities and differences in the quality of life of people, whose main distinguishing feature is their sexual orientation, sexual self-identification, or sexuality in general. However, this diversity is rarely included among demographic questions, so we currently face not only the unavailability of essential data but also many ambiguities associated with the "measurement of sexuality" in research. This article has four interconnected primary goals. First, to contribute to the discussion, which may identify the absence of items determining the sexuality of respondents in relevant studies as a significant barrier limiting the availability of information about the health of non-heterosexual people. Further, it clarifies key terminological issues, which are mainly related to the continually evolving sexual-identity terminology. Third, it focuses on the discussion of methodological but also contextual pitfalls, which touch on the issue of measuring in the field of sexuality and con-tribute to various types of selection bias. In the final part, the question of "representativeness" of available research results is discussed and using current Czech and foreign representative surveys, the question of whether it is still true that non-heterosexual people make up 4% of the population is addressed.
CS
Výzkumy dlouhodobě poukazují na celou řadu zdravotních nerovností a rozdílů v kvalitě života lidí, jejichž hlavním rozlišujícím znakem je jejich sexuální orientace, sexuální sebe-identifikace či obecně sexualita. Tato rozmanitost ovšem bývá jen zřídka běžně zařazována mezi demografické otázky, a tak se aktuálně potýkáme nejen s nedostupností důležitých dat, ale také s celou řadou nejasností, které s "měřením sexuality" v rámci výzkumných šetření souvisí. Tento článek si klade čtyři vzájemně propojené cíle. Nejprve přispět k diskusi, která by typic-kou nepřítomnost položek zjišťujících sexualitu respondentů v rámci relevantních studií identifikovala jako významnou bariéru omezující dostupnost informací o zdraví neheterosexuálních lidí. Následně vyjasnit klíčové terminologické problémy, které se pojí zejména s neustále se vyvíjející sexuálně-identitní terminologií. Dále se zaměřuje na diskusi metodologických, ale také kontextuálních úskalí, která se dotýkají problematiky dotazování v oblasti sexuality a přispívají k různým typům výběrových zkreslení. V závěrečné části je diskutována populární otázka "reprezentativity" dostupných výsledků výzkumných šetření a s využitím aktuálních českých a zahraničních reprezentativních šetření zodpovězena otázka, zda stále platí, že neheterosexuální lidé tvoří 4 % populace.
2
Content available remote

Rozdíly v duševním zdraví mezi ne-heterosexuály a heterosexuály : přehledová studie

100%
Pitoňák M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2017
|
vol. 61
|
issue 6
575-592
EN
Convincing number of studies indicate that compared to heterosexuals, non-heterosexuals report higher overall prevalences of internalizing mental disorders and their behavioral outcomes such as several-fold higher levels of suicidality. Non-heterosexuals also report elevated rates of substance use including higher rates of tobacco and alcohol use, whereas evidence has pointed also to links with higher rates of risky-sexual behaviors and transmission of STD’s. Although globally 5–10% of any population is estimated to be non-heterosexual, research on mental and physical health in non-heterosexuals is practically absent in the Central and Eastern Europe (CEE). This review article focuses on comprehensive presentation of the two most salient internationally established explanation frameworks – Minority Stress Theory (MST) introduced by Meyer (2003), and Psychological Mediation Framework (PMF) introduced by Hatzenbuehler (2009). Both approaches identify societal structural heteronormativity and societal stigma against non-heterosexuals as moderating and/or mediating minority stress as well as other psychological processes involved in etiology of various mental health outcomes. In conclusion, the study points out that regardless the fact that international evidence confirms non-heterosexuals as vulnerable population, scientists need to be cautious about viewing non-heterosexuals as homogeneous or victimized group. Strong evidence also shows that perhaps against all odds a majority of non-heterosexuals shows an unprecedented resiliency and adaptation. Structural destigmatizing interventions, further research within the CEE, as well as the development of a transdiagnostic clinical approach is suggested.
CS
Přesvědčivý počet studií naznačuje, že ve srovnání s heterosexuály vykazují ne-heterosexuální lidé vyšší celkovou prevalenci internalizujících duševních poruch a jejich behaviorálních důsledků, např. několikanásobně vyššího výskytu suicidality. Ne-heterosexuálové také uvádějí zvýšenou míru užívání návykových látek včetně užívání tabáku a alkoholu, přičemž důkazy dále naznačují možné vazby na vyšší míru rizikového sexuálního chování a přenos STD. Ačkoli se odhaduje, že 5–10% lidí z celosvětové populace nejsou heterosexuálové, ve střední a východní Evropě (CEE) výzkum duševního a fyzického zdraví ne-heterosexuálů prakticky chybí. Tento článek se zaměřuje na přehlednou prezentaci dvou nejdůležitějších mezinárodně ověřených explanačních rámců – Teorie menšinového stresu (MST), kterou představil Meyer (2003) a Psychologický mediační rámec (PMF), který představil Hatzenbuehler (2009). Oba přístupy identifikovaly společenskou heteronormativitu a společenskou stigmatizaci ne-heterosexuálů jako moderační a/nebo mediační strukturální faktory, které působí na menšinový stres a další psychologické procesy spojené s etiologií různých duševně-zdravotních dopadů. V závěru text upozorňuje, že nehledě na přítomnost důkazů z mezinárodních výzkumů, že ne-heterosexuální lidé jsou zranitelnou skupinou obyvatelstva, je potřeba vystříhat se jejich vyobrazování jako nějaké viktimizované nebo homogenní skupiny. Důkazy totiž rovněž ukazují, že ne-heterosexuální lidé jsou ve skutečnosti velmi rozmanitou skupinou lidí, z nichž většina, navzdory diskutovaným faktorům, vykazuje resilienci a schopnost adaptace. Závěrem studie doporučuje možné intervence, které by zahrnovaly strukturální destigmatizaci a rozvoj transdiagnostického klinického přístupu a také potřebu se této problematice začít systematicky v regionu střední a východní Evropy věnovat.
3
Content available remote

Understanding broader LGB+ identity from a post-socialist perspective: assessment of validity of the Lesbian, Gay, and Bisexual Identity Scale (LGBIS) on a Czech sample

63%
Pitoňák M., Čihák M.
Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)
|
2023
|
vol. 67
|
issue 2
121-140
EN
Objectives. The Lesbian, Gay, and Bisexual Identity Scale (LGBIS) is a well-known scale used to understand shared dimensions of sexual identity in otherwise diverse groups of non-heterosexuals. Yet only limited knowledge is available regarding the generalizability of the under-lying psychological processes in regions such as Central and Eastern Europe. This study thus revisits the foundations of LGBIS and provides an in-depth examination of the psychometric properties of the new Czech adaptation. Method. The factor structure of LGBIS-CZ-6 was inspected via SEM. Convergent and content validity were examined via correlations with measures of related constructs (among others, psychological distress, suicidality, life satisfaction, social support, heterosexist harassment, rejection, and discrimination).Results. The results replicated the original structure of LGBIS on the Czech sample (N = 1 788) and proposed better-fitting bifactor model. Generally, since LGBIS correlated with majority of measures of related constructs in a predicted fashion, LGBIS-CZ-6 may be used as a well-functioning measure of identity of non-heterosexuals. However, two subscales – internalized homonegativity and acceptance concerns showed problems with validity that might have arisen from Czech cultural specifics or by factors specific to broader post-socialist environments.
CS
Škála lesbické, gay a bisexuální identity (LG-BIS) je dobře známým dotazníkem, který se používá k pochopení společných dimenzí sexuální identity v rámci rozmanitých skupin neheterosexuálních osob. V regionech, jako je střední a východní Evropa, jsou však k dispozici pouze omezené poznatky o zobecnitelnosti výchozích psychologických procesů, kterými je tato škála formována. Tato studie se proto vrací ke kořenům škály LGBIS a podrobně prověřuje psychometrické vlastnosti její nové české adaptace. Faktorová struktura LGBIS-CZ-6 byla prověřena pomocí SEM. Konvergentní a obsahová validita byla testována prostřednictvím korelací s měřítky souvisejících konstruktů (mimo jiné psychologického stresu, suicidality, životní spokojenosti, sociální podpory, heterosexistického obtěžování, odmítání a diskriminace).Výsledky studie replikují původní strukturu LGBIS na českém vzorku (N = 1 788) a navrhují také lépe vyhovující bifaktorový model. Celkově lze říci, že vzhledem k tomu, že LG-BIS korelovala s většinou ukazatelů příbuzných konstruktů předvídaným způsobem, lze LG-BIS-CZ-6 použít jako dobře fungující ukazatel identity neheterosexuálních osob. Na dvou subškálách – internalizované homonegativitě a obavách z přijetí – se však projevily určité problémy s validitou, které mohou vyplývat z českých kulturních specifik nebo z faktorů specifických.
4
Content available remote

Suicidální ideace LGBT+ osob: psychometrické vlastnosti Škály suicidální ideace (SIDAS) na českém LGBT+ vzorku

63%
Pitoňák M., Čihák M.
E-psychologie (E-psychology)
|
2024
|
vol. 18
|
issue 1
16-29
EN
Introduction: This study assessed the psychometric properties of Czech adaptation of the Suicidal Ideation Assessment Scale (SIDAS) developed to enable online administration and evaluates its use among LGBT+ people. Methods: Using confirmatory factor analysis, we examined factor structure and measurement invariance across LGBT+ subgroups within a sample consisting of 1 778 participants. Results: We found a consistent one-factor structure and partial measurement invariance, enabling comparisons. SIDAS showed strong convergent validity with loneliness, emotion dysregulation, stress, rumination, and life satisfaction. Discussion: The adapted SIDAS proves valuable for assessing suicidal ideation within the LGBT+ community and is suitable for online administration; as such, it may help guide and assess the effects of targeted interventions. Future research should explore temporal dynamics and additional variables for severity assessment.
CS
Úvod: Tato studie hodnotí psychometrické vlastnosti české adaptace Škály suicidální ideace (Suicidal Ideation Attributes Scale, SIDAS) vyvinuté za účelem snadné online administrace a hodnotí její použití u LGBT+ osob. Metody: Pomocí konfirmační faktorové analýzy jsme zkoumali faktorovou strukturu a invarianci měření napříč jednotlivými LGBT+ skupinami ve výběrovém souboru 1 778 zúčastněných. Výsledky: Naše data podporují jednofaktorovou strukturu SIDAS a částečnou invarianci měření, což umožňuje porovnávání suicidální ideace mezi jednotlivými skupinami LGBT+ osob. SIDAS koreluje se škálami měřícími pocit osamělosti, dysregulaci emocí, vnímaný stres, ruminaci a životní spokojenost. Diskuse: SIDAS představuje cenný nástroj pro hodnocení sebevražedných myšlenek u LGBT+ osob, je vhodný pro online použití a má potenciál usnadňovat vývoj, plánování i vyhodnocování účinnosti cílených intervencí. Budoucí výzkum by měl prozkoumat stabilitu skóru v čase a vývoj dalších proměnných pro hodnocení závažnosti suicidality.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.