Full-text resources of CEJSH and other databases are now available in the new Library of Science.
Visit https://bibliotekanauki.pl

Results found: 3

first rewind previous Page / 1 next fast forward last

Search results

help Sort By:

help Limit search:
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
1
Content available remote

Výkon trestní pravomoci jinými než soudními orgány (k ústavním základům přestupkového práva)

100%
Kopecký M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2020
|
vol. 159
|
issue 2
127-141
EN
The article analyzes legislation contained in the Constitutional Charter of Czechoslovakia from 1920 which defines that judiciary can also be exercised by other bodies as well as courts. This rule can be found in regulations of police or financial criminal procedure. The article analyses theoretical concepts to the activity of public administration which consists in hearing and punishment of offenses and other unlawful acts, and to her relation to the judicial criminal procedure. The article also deals with the changes that occurred in misdemeanour law due to inclusion of hearing of administrative offenses into cases of so-called criminal charges according to the European Convention on Human Rights.
CS
Článek analyzuje úpravu obsaženou v československé ústavní listině z roku 1920 o tom, že soudní moc v oblasti trestní vykonávají vedle soudů i jiné orgány, a to podle předpisů o trestním řízení policejním nebo finančním. Rozebírá teoretické koncepce přístupu k té činnosti veřejné správy, která spočívá v projednávání a trestání přestupků a jiných protiprávních činů, a jejím vztahům k trestnímu řízení soudnímu. Věnuje se změnám, ke kterým došlo v oblasti přestupkového práva v důsledku řazení projednávání přestupku mezi případy tzv. trestních obvinění dle Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.
2
Content available remote

Ústavní zakotvení rakouského modelu soudní kontroly správy a jeho následování

100%
Kopecký M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2017
|
vol. 156
|
issue 12
1072-1084
EN
The article deals with the importance of the Austrian state’s legal act of 1867 on the judiciary. This law, as part of the so-called December constitution, was the first constitutional document to confirm the individual’s right to go to court to defend their public rights affected by the act of the administration. Although this constitutional law not yet established the general administrative court, it meant the promise of its establishment, which took place later in October 1876. The article analyzes the various models of administrative justice (especially English, French, and Prussian) that were known at the time of the December constitution and points to the originality of the Austrian administrative justice model (which was constituted by a single administrative court as a special court, was focused exclusively on the protection of subjective public rights of the individuals, was exercising justice and not administration, was not determining, what should be public interest). The article discusses how the December constitution was implemented in a subsequent legal act on the establishment of an administrative court in 1875 and how the Austrian administrative justice concept was reflected in the following eras, including the present.
CS
Článek se věnuje významu rakouského státního zákona z roku 1867 o moci soudcovské. Tento zákon, jako součást tzv. prosincové ústavy, byl prvním ústavním dokumentem, který zakotvil právo jednotlivce obrátit se k soudu za účelem obrany svých veřejných práv zasažených aktem správního úřadu. Ačkoli tento ústavní zákon ještě všeobecný správní soud nezřídil, znamenal jeho příslib, který byl pozdějším zákonem z října 1876 realizován. Článek analyzuje jednotlivé modely správního soudnictví (především anglického, francouzského a pruského), které byly v době přípravy prosincové ústavy známy, a ukazuje na originalitu modelu správního soudnictví rakouského (bylo tvořeno jediným správním soudem jako soudem zvláštním, bylo zaměřeno výhradně k ochraně subjektivních veřejných práv, vykonávalo spravedlnost, nikoli správu, neurčovalo, co má být veřejným zájmem). Článek rozebírá, jak byla úprava z prosincové ústavy naplněna v pozdějším zákoně o zřízení správního soudního dvora z roku 1875 a jak se rakouská koncepce správního soudnictví projevila i v dalším období, včetně současnosti.
3
Content available remote

Význam materiální právní moci a rei iudicatae v právu správním

100%
Kopecký M.
Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)
|
2016
|
vol. 155
|
issue 10
843-862
EN
The term of legal effect (legal force) traditionally breaks down into formal and material (substantive) aspects. While the formal (external, process) legal effect means that decision cannot be appealed by participants of proceeding, the material (internal) legal effect – for which the formal legal effect is the premise – is associated with attributes such as binding and immutability of the decision by the public authorities (neither judicial nor administrative) and creating the impediment of rei iudicatae in the same matter for the same participants of proceeding. At least within the Central European legal system the question of legal effect is not related only with judicial decisions, but also with acts issued by administrative authorities and other public administrators.Public administration has its own procedures to ensure the various interests: on the one hand there is the public interest to be ensured, because the administration should be able to respond to the current public needs, and on the other hand the administration has to ensure the stability of legal relations and protection of acquired rights of individuals. The administrative law admitted the attribute of legal effect to some acts of public administration and its associated rule of rei iudicatae taking inspiration from the historically previously applied and recognized effects of court decisions.Material legal effect was not (and is not even today) possible attribute for all types of administrative acts, while the requirement of ensuring the protection of the public interest tends to the ability of public administration flexibly change the legal situation based by its earlier acts in some cases. The article discusses different approaches to the issue of legal effect in the administrative law mainly from the point of view of the authors who have written about it in the past as well as the contemporary authors, and focuses on the situations where there may be its interference with the binding character and immutability of the administrative decisions.
CS
U vlastnosti právní moci se tradičně rozlišuje mezi její formální a materiální stránkou. Zatímco formální (vnější, procesní) právní moc znamená, že rozhodnutí nemůže být účastníky (stranami) napadeno řádnými opravnými prostředky, s materiální (vnitřní) právní mocí, jejímž předpokladem je právní moc formální, jsou spojeny atributy jako závaznost a nezměnitelnost rozhodnutí ze strany vykonatele veřejné moci (soudu, správního úřadu) a vytvoření překážky rei iudicatae, pro tutéž věc mezi týmiž účastníky. Otázka právní moci se minimálně v rámci středoevropského právního systému netýkala a netýká jen rozhodnutí soudních, ale i aktů vydávaných správními úřady a jinými vykonavateli veřejné správy.Veřejná správa musí svými postupy zajistit různé zájmy: jednak veřejný zájem, neboť správa by měla být schopna reagovat na aktuální veřejné potřeby, jednak i zajistit stabilitu právních vztahů a ochranu nabytých práv osob. Správní právo přiznalo některým jednáním veřejné správy vlastnost materiální právní moci a s ní spojené pravidlo rei iudicatae, přičemž se inspirovalo v historicky dříve uplatňovaných a uznávaných účincích rozhodnutí soudních.Materiální právní moc nebyla (a ani dnes není) možnou vlastností všech druhů správních aktů, když požadavek zajištění ochrany veřejného zájmu tenduje pro potřebu, aby správa mohla v některých případech pružně měnit právní situace založené svými dřívějšími akty. Článek rozebírá různé přístupy k problematice právní moci ve správním právu, a to autorů, kteří o tom psali v minulosti, ale i současníků, a podrobně se věnuje těm situacím, kdy může dojít k zásahům do pravidla o závaznosti a nezměnitelnosti správních rozhodnutí.
first rewind previous Page / 1 next fast forward last
JavaScript is turned off in your web browser. Turn it on to take full advantage of this site, then refresh the page.